Kulečník ve své sportovní podobě je jedním z nejnáročnějších sportů na čas i psychickou stránku. Ani každodenní šestihodinový trénink nepřináší ovoce okamžitě, ale s poměrně velkým časovým odstupem. Patnáctiletý talent Ondřej Hošek z Křenovic dobrovolně hodlá toto martyrium podstoupit.

Ondro, proč to u tebe vyhrál kulečník?
Protože je to nádherný sport. Potřebujete k tomu fyzickou kondici, ale musíte u něj i hodně přemýšlet. Ale já sportuji i jinak, občas si zaběhám nebo si s klukama zahrajeme fotbal. Ale je pravda, že na nic ostatního vlastně nemám čas.

Ani na školu?
Na školu samozřejmě ano. Teď ještě chodím na základku v Křenovicích a chystám se na střední. Určitě budu chtít studium nějak skloubit s kulečníkem.

Kdo tě ke kulečníku přivedl?
Taťka. Asi před rokem si koupil kulečníkový stůl a hrají s kamarády. Já jsem tam začal chodit taky a úplně mě to chytilo. Náš soused mně řekl, že v Ponětovicích je závodní klub a zavedl mě tam. Všichni mě tam výborně přijali a snaží se mně poradit.

Říkáš, že hraješ asi rok. Na co ses zaměřoval a kam by ses chtěl dostat za další rok?

Nejvíc jsem trénoval ameriku (pozn. red.: tzv. americká řada je dlouhá série krátkých karambolů u mantinelu). Asi tak dvě hodiny denně. Pak taháky, tlačáky, náběžáky, sehrávací strky, dlouhé kvarty. Zkrátka všechno. U kulečníku je dobré, že výkony se dají srovnávat. Před rokem jsem hrál ve volné hře průměr dva karamboly, teď je to zhruba třináct. Do konce sezony bych to chtěl vytáhnout na takových dvacet.

Když jsi jen ameriku trénoval dvě hodiny denně, tak kolik to dělá času dohromady?
Tak šest hodin každý den. Někdy trochu míň a někdy o hodně víc. Ale pořád mě to baví.

V poslední době jsi hrál dvě důležité soutěže. Co jsi od nich očekával?
V listopadu jsem hrál na mistrovství Evropy kadetů do sedmnácti let v belgickém Ranstu. Hrálo tam šestnáct nejlepších hráčů z jednotlivých zemí. Já jsem byl nasazený jako poslední a skončil jsem patnáctý. Ale s výsledkem spokojený nejsem. Mohlo to být lepší. O týden později jsem se zúčastnil domácího mistrovství republiky seniorů ve volné hře ve Vyškově. Žádné velké cíle jsem si nedával. Byla to pro mě hlavně možnost zahrát si proti vynikajícím a zkušeným hráčům. A také jsem chtěl poznat atmosféru vrcholné soutěže. Tyto zkušenosti se mně určitě budou hodit. Totéž ale platí i o tom mistrovství Evropy.

V jaké soutěži teď hraješ v ponětovickém prvoligovém klubu?
Začal jsem ve druhé třídě, ale teď už si zahraju i druhou ligu. Nedávno se mně podařilo uhrát sérii 255 karambolů. Doufám, že to bude častěji, a brzy si chci zahrát i nejvyšší soutěž.

Mladík z Křenovic Ondra Hošek hraje na stolech s mantinely teprve rok a už dobře ví, že sportovní kulečník je náročný na čas i psychiku.