Akce, která baví tisíce borců tělem i duší vždy jeden z lednových víkendů, je sportovní výzvou i společenskou událostí zároveň. A nenechává v klidu ani zájemce z Vyškovska, jejichž počet se už rozrostl do desítek.

Hlavní padesátikilometrovou trasu letošního třiačtyřicátého ročníku populární akce absolvovalo více než tři tisíce tři sta závodníků a mezi nimi zkusily štěstí i skupinky právě z vyškovského regionu. Tou nejpočetnější byla drnovická skupina Bedřicha Buriana. Skupina čítající kolem patnácti členů obsahovala zkušené harcovníky „Jizerky“, stejně jako naprosté benjamínky. „Je to radost zúčastnit se něčeho takového. Stojí to za to. Ale musím říct, že jsme znovu poznali pravdivost jednoho ze sloganů kolem závodu o tom, že radost se tam rodí s bolestí,“ prozradil Burian.

Kromě jeho skvadry nemohla na startu chybět ani tradiční dvojice dálkových běhů, opět pod hlavičkou Drnovic vystupující duo Trávníčků, otec a syn Jaroslavové, a nejen oni se museli srovnat s těžkými podmínkami. „Byli jsme tam už od čtvrtka a vše vypadalo ideálně. Ale najednou v neděli vše jinak, sněžilo a teplota jen kolem nuly. Těžké trefit správné mazání, pro kohokoli, ale celkově zase nádherný zážitek, jako vždy,“ řekl starší z této dvojice. Sám se vydal na doprovodnou poloviční trať, jeho syn ovšem zdolal hlavní závod a jako čtyři sta pětačtyřicátý v pořadí.

Nejlepší z okresní výpravy byl ale někdo jiný. Pod barvami Prosports Vyškov se na pozici s pořadovým číslem tři sta třiasedmdesát dostal Luboš Zavadil. Za zmínku jistě stojí i to, že hned za koncem druhé stovky protnul cílovou fotobuňku David Šmahel z KOS Tesly Brno, dříve bydlící ve Vyškově.