Odchovanec brněnského volejbalu v první bučovické sezoně výrazně pomohl k obhájení vítězství v základní část I. ligy. Jenže pro pandemii Covidu-19 se play-off nehrálo a ze stejného důvodu byl zrušený celý další ročník.

Náhrávač prvoligových volejbalistů Sokola Bučovice Kristián Červinka.Náhrávač prvoligových volejbalistů Sokola Bučovice Kristián Červinka.Zdroj: Deník/Zdeněk Vlach

„Je to nepříjemná situace, ale nedá se nic dělat. Důležité je, aby se v co nejkratší době stabilizovala a ohrožovalo to zdraví co nejméně lidí. Věřím, že už se všichni poučili z chyb a v blízké době se díky vakcinaci již bude vše pomalu vracet alespoň částečně do starých kolejí,“ komentuje mistr republiky z roku 2017 a bývalý juniorský reprezentant do 21 let současný stav „beztíže“.

Uvolněného časového prostoru tedy více využívá ke studium na ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity Brno, obor podniková ekonomika. To zabírá převážnou část jeho denního programu. Jako sportovní amatér ovšem při škole zvládá na poloviční úvazek pracovat v daňové kanceláři.

„Můj program je tedy dost nabitý. Jediné, co v něm teď chybí, jsou volejbalové tréninky a zápasy. Můj den většinou vypadá tak, že mám buď celý den školu skrze on-line výuku, nebo celý den pracuji. Některé dny mám ještě večer po práci nějaké semináře a často si ještě musím splnit i jiné studijní povinnosti nad rámec výuky. Jinak se večer se snažím chodit na procházky, jezdit na kole nebo běhat. Ještě před tím, než byly zavřené okresy, tak jsem o víkendech jezdil na běžky. Teď už jen čekám až se udělá větší teplo a budu moct jezdit víc na kole a s přírůstkem denního světla trávit více času venku,“ popisuje svůj život bez volejbalu.

Sto osmdesát sedm centimetrů vysoký nahrávač sokolů měl nedávno čtyřiadvacáté narozeniny. Oslavil je pouze v rodinném kruhu, přičemž si prý na velké oslavy nikdy nepotrpěl. Přesto s trochou lítosti upozorňuje, že „díky“ covidu jsou to již druhé narozeniny, které proběhly v omezeném režimu. V kabině by jeho výročí totiž určitě bez odezvy neprošlo… Když se hrálo, tak si volejbalu a party v sokolském týmu užíval a tuhle štaci řadí na roveň svých nejúspěšnějších sportovních období.

„Nejvíce si cením zlaté medaile z extraligy mužů, kdy jsme s Jihostrojem porazili Karlovy Vary 3:0 na zápasy. Byl to pro mě silný zážitek. Na velmi dobrou úroveň bych zařadil postupy na mládežnické mistrovství Evropy kadetů a juniorů. To byly taky pěkné chvíle. V Bučovicích věřím, že v nadcházející sezoně po roční pauze budeme opět patřit ke špičkovým týmům v první lize a třeba i s trochou štěstí můžeme celou soutěž zase vyhrát,“ říká volejbalový talent, který skromně nepřipomněl, že juniorskou etapu prakticky uzavřel na mistrovství světa hráčů do jednadvaceti let v Brně, a to jako kapitán českého národního týmu!

S volejbalem začínal v rodném městě a v největším brněnském klubu. V dresu mužů Volejbalu Brno naskočil do seniorské extraligy. Jako jeden z mála volejbalistů má na kontě české tituly ze všech věkových kategorií. Mistrovský titul v žácích, kadetech a juniorech vybojoval v Brně, mužský, jak už bylo řečeno, v Českých Budějovicích. Teď jako ostatní spoluhráči netrpělivě vyhlíží zrušení sportovních omezení a zahájení letní sezony. A samozřejmě sleduje probíhající finále extraligy mužů, k němž zase hrají České Budějovice s Karlovými Vary.

„Volejbal mně moc chybí a vím, že i našim fanouškům. Takže nejen jim vzkazuji, neklesejte na mysli a udržujte se ve fyzické i psychické kondici, abychom se mohli na podzim shledat na utkáních další sezony. Extraligové finále si samozřejmě nemůžu nechat ujít. Je v tom i kus nostalgie. Když se dívám na Budějovice, vzpomínám na halu Jihostroje, ve které byla vždy úžasná atmosféra. A vidím jejich současné hráče, Radka Macha, Petra Michálka a další, kterým jsem mohl nahrávat…“ zasní se čtrnáctka týmu bučovických volejbalových sokolů.