Hosté neuhráli ani set a jen ve dvou dokázali alespoň vzdorovat.

Přitom do Bučovic Tatran přijel s vizitkou druhého týmu tabulky, s jedinou porážkou ve dvanácti zápasech. Bilance a kádr dokonce vzbuzovaly respekt i u většinou oprávněně sebevědomého trenéra domácích Zbyňka Čížka. „Budu rád, když po dvojzápase povedeme tabulku,“ naznačil, že očekává vyrovnané volejbalové bitvy a možná že by bral i zápasovou remízu 1:1. Jeho obavy se nenaplnily. Shodou okolností vždy jen ve druhých setech kladl soupeř jakýs takýs odpor.

„Před výkonem kluků musím smeknout, za to, jak dodrželi domluvenou taktiku. Věděli jsme, že musíme minimálně jednoho smečaře nachytat na přihrávce a potom bude jednodušší obrana. To se nám podařilo. Zvolili jsme si Michalce, kterého jsme v podstatě těžce masírovali servisem a on ten tlak neustál. Zjevně jim nefungovala nahrávka do útoku, tím se neprosazoval Černý, jak si asi představoval. Kdybychom ve druhém setu neudělali několik zbytečných chyb, tak by i ten druhý set určitě byl jednoznačný. Ukázalo, že naši hráči byli líp koncentrovaní a líp to zvládli v hlavách,“ řekl po prvním utkání Čížek.

Zklamaný hrající kouč hostů a pěti sezonami v extraligovém Zlíně vybavený Čestmír Černý Čížkovo hodnocení v podstatě odsouhlasil. „Zklamali jsme taktikou a kvalitou nahrávky. Tam byl mezi mužstvy diametrální rozdíl. Prostě jsme hráli špatně,“ přiznal sportovně, s tím, že druhý zápas předvede jeho mužstvo jiný volejbal. „Každý zápas je jiný. O tohoto se musíme oprostit a začít hrát svoji hru. Nestavěli jsme si žádné velké cíle, ale chtěli jsme si alespoň zahrát. Věřím, že se nám to ještě podaří,“ dodal, ale opět se pletl.

Druhé dějství se hrálo podle stejných not. Bučovických. Z nich se vymykal jen druhý set, kdy Čížkovi svěřenci zlomili soupeře až čtvrtým proměněným setbolem. Po něm hosté herně odešli. Bohužel někteří hráči Litovle hledali chyby jinde než u sebe a hlavně u rozhodčích, takže závěr jednoznačného souboje byl zbytečně rozkouskovaný a nervózní.

„Ani já jsem tak hladký průběh neočekával. Chyběl nám Dubš a další hráči, takže jsme zápas odehráli prakticky v sedmi lidech. Cením si toho, že to kluci ustáli. Výhry samozřejmě těší, ale musíme je potvrdit příští týden v Palkovicích,“ upozornil evidentně dobře naladěný kouč a manažer Bučovic

Oba další zástupci Vyškovska ve druhé lize si hal soupeřů odvezli dvě porážky. Vyškov v Palkovicích sice uhrál set, ale domácí byli jasně lepší. „Trochu se tam obměnil kádr. Odešli sice dva zkušení hráči, ale přišli čtyři noví a ukazuje se, že také hodně dobří. Rozšířila se konkurence a lavička Palkovic je velmi silná. Prostě jsme na ně neměli,“ konstatoval hrající vedoucí vyškovského týmu Tomáš Luska.

To Holubice mohly na palubovce favorizovaného Drásova urvat alespoň jednu výhru. Jenže proti byli kromě domácího mužstva i jiné „okolnosti“. Jasně to vyplývá ze slov vždy v tomto směru velmi zdrženlivého holubického trenéra Arnošta Šmerdy. „První utkání jsme sice prohráli s nulou, ale bylo to hodně těsné a hrál se oboustranně výborný volejbal. Ve druhém zápase to zápase byla velká bitva, ve které jsme měli na výhru. Jak si nikdy nestěžuji na rozhodčí, tentokrát nás v koncovce tiebreaku poškodili dvěma otočenými verdikty pro domácí za stavu 13:13. Ten tiebreak jsme měli výborně rozehraný vedli jsme 10:7, jenže už tam začaly chybičky sudích, i když ještě nebyly tak výrazné, jak v té koncovce. Škoda, ale nevadí, jedeme dál. Je vidět, že můžeme hrát vyrovnané zápasy i s nejlepšími týmy druhé ligy,“ nebral si servítky trenér Holubic.

2. liga
13. a 14. kolo:
Bučovice – Litovel 3:0 (15, 22, 16), 3:0 (19, 28, 14)
Palkovice – Vyškov 3:0 (20, 19, 18), 3:1 (18, –21, 20, 18)
Drásov – Holubice 3:0 (17, 18, 24), 3:2 (20, –18, 16, –19, 13)

Tabulka:
1. Bučovice 14 0 42:7 28
2. Litovel 11 3 35:15 25
3. Drásov 9 5 29:22 23
4. Palkovice 10 2 30:11 22
8. Vyškov 3 11 16:37 17
10. Holubice 2 12 16:39 16