V bráně Ladislav Maier či Pavel Barcuch, před nimi Fabio Gomes, Róbert Kafka, Edvard Lasota, Jozef Majoroš, Richard Jukl a spousta dalších. Zase se hezky všichni sešli na jednom jediném hřišti.

Ne, nepřijeli obnovit zašlou slávu vrcholového drnovického fotbalu. Tedy alespoň ne dlouhodobě, na jeden večer se jim to povedlo dokonale. V pátek si dali dostaveníčko v hale v Purkyňově ulici. Pod dohledem bývalých funkcionářů klubu z tehdy nejmenší ligové vesničky a také stovek diváků předvedli, že své sportovní umění nezapomněli. A podali pádný důkaz.

Jedna velká parta

Agro, Gera, Olpran, Petra nebo jednoduše FK či 1. FK. To v pátek nikoho nezajímalo. Potkali se jednoduše všichni, co měli svůj podíl na drnovickém působení v české ligové špičce. „Je to krásný pocit, člověk tu vidí po dlouhé době přátele, nádhera, užívám si to naplno. Žádné ostré zákroky, člověk je z toho už trochu víc unavený než za mlada, to ano, ale stojí to za to,“ neskrýval nadšení z akce slovenský internacionál Jozef Majoroš.

Problém nebyl ani se sehraností. „Kluci, s kterými jsem se dnes střetnul, fotbal hrát umí. A když to umíte, nikdy to nezapomenete. Myslím si, že kdo vidí naše dnešní kombinace, musí říct, že tam pořád ještě něco je,“ dodal současný trenér dorostu Slovanu Bratislava. Ten hrál v týmu, složeném z fotbalistů Drnovic z let 1996 až 2000. Další dvě mužstva tvořili borci, kteří se v drnovickém dresu objevili dříve nebo naopak o trochu později.

Akce volně navázala na tu předešlou ze srpna loňského roku. Ta se konala přímo na stadionu, kde se všechno to krásné z klubové minulosti událo. „Bylo to stejně jako před rokem. Přijde nějaký impuls od někoho z nás a všichni se toho chytneme, protože na ty drnovické roky rádi vzpomínáme. Tak jsme zase zjistili, jestli mají kluci čas a zájem. Měli, tak jsem to udělali,“ přiblížil zrod myšlenky jeden z organizátorů a někdejší sekretář klubu Pavel Holub.

Ani divácky páteční fotbalové představení nestrádalo. Tribuna v hale byla zaplněna snad do posledního místečka. „Předtím v létě do Drnovic přišlo přes tisícovku lidí, přiznám se, že jsme teď měli i trochu strach, že se nám sem všichni nevejdou a budeme je muset nechat venku. Dopadlo to ale ideálně stejně jako celá exhibice. Chci poděkovat, Zbyňku Zbořilovi, Valdovi Horváthovi, Slávkovi Zbořilovi, jeho ženě a dalším lidem kolem toho dneška. Obětovali svůj volný čas a vyplatilo se,“ nezapomněl na spolupracovní­ky Holub.

Valdemar Horváth, současný trenér vyškovských fotbalistů, má samozřejmě také drnovickou minulost, a tak turnaj prožil v opačné roli než obvykle na stadionu Za Parkem. „Práce kolem toho bylo dost, ale tohle je pro nás a diváky zábava a moc hezká chvíle. Nepodařilo se sem dostat všechny, někteří kvůli různým důvodům odmítli, ale i tak se sešla super parta. Jsem za to osobně strašně moc rád. Těším se na další pokračování, jestli ho zase dáme dohromady,“ řekl.

Konečný výsledek nikoho moc nezajímal, přesto pro pořádek. Nejlépe si vedly drnovické „ročníky“ 1996–2000, ovšem jen o gól před služebně v Drnovicích staršími kolegy. Vzájemný zápas skončil remízou.

Turnaj Drnovic

Modrý tým (působení v Drnovicích do roku 1995): Maier – Nosický, Nešický, Nešický mladší, Horváth, Hořava, Kafka, Gibala, Šťastný, Lecián.
Červený tým (1996 – 2000): Barcuch, Maléř, Kinder, Schindler, Jukl, Vlanoha, Lasota, Gomes, Tuma, Majoroš, Nehoda.
Bílý tým (2001–2005): Ondrůšek, Čáp, Formánek, Víšek, Zbožínek, Skável, Maniatis, Kollár, Klinka, Zemánek.
Rozhodčí: Brtníček, Zbořil

Výsledky
Modrá – Bílá 6:3, Hořava Tomáš 3, Nosický, Lecián, Kafka – Čáp 2, Skácel
Červená – Bílá 7:3, Majoroš 2, Gomes 2, Valnoha, Jukl, Nehoda – Klinka, Skácel, Zemánek.
Modrá – Červená 3:3, Nešický st., Kafka, Hořava – Majoroš, Gomes, Valnoha.