V poslední době se vám dost daří. Čím to je?

Sám pořádně ani nevím, snad novým modelem tréninku. Různé etapy tréninku jsem jinak přeházel.

Můžete vyjmenovat ty větší z vašich úspěchů?

Velkým úspěchem pro mě byl osobák z letošního pražského mezinárodního maratónu. Tam jsem vybojoval v rámci mistrovství České republiky osmé místo. A samozřejmě mě těší také ona vcelku bezproblémová vítězství v závodech z poslední doby.

Tradičně válcujete soupeře na závodech ve Sloupě. Máte i jiná podobně úspěšná klání?

Taková ani ne. Sloup je prostě pro mne ojedinělá tradiční záležitost. Líbí se mi tam. Konají se kousek odsud a navíc v krásném prostředí. Lesní terén, v němž je klid a pohoda, je přesně to, co mi vyhovuje. Kolem trati nepotkáte človíčka až do otočky v polovině závodu. A krom toho je celkem záhadně pokaždé krásné počasí.

Jak a kdy jste s běháním začínal? Proč?

Bylo to asi hned po střední škole, když jsem na přijímačkách na vysokou běžel na limit. Poté mě to prostě chytlo a nebylo dál co řešit. No a když jsem se hned otřepal po prvním maratonu, věděl jsem, že jsem v tom až po uši. Buď vás úplně odradí a nebo vás naprosto pohltí. Zkusit jej, to každému vřele doporučuji!

Závodil jste hned za Vyškov?

Ne. První rok jsem ještě na vysoké škole v Brně běhal tuším v divizi za Univerzitu Brno. Pak jsem sportovně přesídlil do Vyškova. Zde jsem závodil za Sokol a po té, co přešla jeho část pod křídla AHA, také za tento klub.

Věnoval jste se i jiným sportům a jaké máte dál cíle?

Ano. Ve vyškovské orelské jednotě to byl zprvu basket, nato volejbal a nakonec mě zlákala atletika. Cíl je zdolávat a vylepšovat své osobní časy v maratonu, co to půjde. Běhání je ale pro mne především pocit obrovské volnosti a jakési úlevy od všech všedních starostí.

Jste z klubu AHA. Jsou ve Vyškově podmínky pro atletiku na úrovni?

Každopádně zde máme kvalitní atletický stadion na vysoké úrovni. O tom se může přesvědčit každý, když se po něm přijde jen tak proběhnout.

Postup do první ligy pro muže AHA Vyškov bude? Jak to letos vidíte s vašimi šancemi?

Záleží hlavně na předposledním kole a pokud v něm postoupíme do baráže, což by snad neměl být až takový problém, pak když se sejdeme v co největší a kvalitní sestavě, tak šance jsou značné.

Kdo vás vede, kdo vám je oporou při sportování?

Především se radím se zkušeným maratoncem Pavlem Horákem a oporou je mi pevná vůle. Do teď jsem absolvoval za svou běžeckou kariéru přesně dvě stě šestapadesát zápasů a ještě jsem ani jedinkrát žádný nevzdal. A to mi kolikrát bylo fakt hrozně.

Zdraví vám slouží? Jak dlouho chcete ještě závodit?

Zdraví zatím stále slouží. Naštěstí se mi vyhýbají zranění, to musím zaklepat na dřevo. Když vše půjde dobře, rád bych závodil do té čtyřicítky. Na dálkaře jsem v nejlepším věku. Ale to jsou plány. Samozřejmě nejdůležitější je ale zdraví.