Nejmladšího automobilového závodníka Žáčka už soupeři berou vážně

Zatím ještě musí jezdit pod dohledem svého otce Přemysla. „Ale už chytá závodnické manýry. Nedávno mě poslal běhat, abych nebyl tak velkou zátěží," říká s úsměvem Žáček starší.

Michal je žákem základní školy, ale už má za sebou tři závodní sezony v soutěžích do vrchu. V uplynulé sezoně přesedl ze staré Octavie na Škodu 125 a ve dvanácti letech se stal juniorským vicemistrem republiky a v pořadí třídy do 1300 ccm obsadil třetí místo.

„Už v předchozí sezoně bylo cítit, že mu Octavia nestačí, a proto jsme na rok 2013 začali chystat Škodu 125. Honili jsme to na poslední chvíli. Hlavně proto, že jsme nejprve museli prodat tu oktávku, aby byly peníze. Začali jsme čtrnáct dnů před prvním závodem a dělali jsme po nocích. Michal si do auta sedl praktiky až v prvním závodě. Ten jsme ještě dojeli dobře, ale při druhém se druhý den utrhl ventil, takže motor měl rázem cenu tři koruny za kilo šrotu. Naštěstí nám vypomohli známí, Chytilovi, půjčili nám svůj náhradní motor," popisuje „galeje" v přípravě auta Přemysl. S půjčeným motorem pak mladý jezdec odjel závody v Brně a ve Šternberku.

Při skládání auta samozřejmě musel Michal přiložit ruku k díku a dokonce i vybrat svoji pokladničku. Ale nelitoval. Prakticky se vrátil do „svého" typu auta, v devíti letech totiž začal závodit právě na staré stodvacítce.

Tyto zkušenosti se mu nyní náramně hodily. „Ale stejně jsem si musel zase postupně zvykat. Přece jen to byla dlouhá doba a taky velký rozdíl v autech. Octavia měla motor vpředu a lehký zadek, takže lépe zatáčela, ale zase byla pomalejší a těžší. U stopětadvacítky je to naopak, je výkonnější, občas je potřeba zatáčet plynem. Ale začínal jsem na ní a určitě ji mám lépe v ruce. Táta říká, že jsem zrychlil nájezdy do zatáček a řazení a ještě se musím naučit maximálně využívat celou šířku trati," přiznává Michal stále ještě malé závodnické zkušenosti.

„Ale udělal opravdu velký závodnický skok. Byly tu i další rozdíly, tvrdší nápravy, vyšší otáčky motoru a další. Poradil si s tím líp, než jsme čekali," doplňuje otec.

V seriálu Maverick rescue Euro Cup jezdí Michal v nejmladší věkové kategorii, což jsou v automobilových závodech junioři do třiadvaceti let. Navíc díky výjimce, kterou mu povolil ředitel závodů a známý slavkovský automobilový nadšenec Aleš Gänsdorfer.

Seriál obsahuje šest mítinků, vždy po dvou závodech. V konkurenci mnohem lépe materiálně zajištěných soupeřů dojížděl kolem třetího místa v juniorech a šestého ve třídě. „Dřív mě soupeři brali s úsměvem, spíš jako zpestření konce startovní listiny, ale teď mě začínají brát vážně, jako soupeře. Párkrát mě dokonce někdo pochválil za dobrý čas, tedy vzhledem k naší technice. Ale určitě jsem mohl skončit ještě líp. V Brně mně o necelou vteřinu uteklo druhé místo, ale nejvíc mě mrzí Násedlovice, kde nám v neděli odešel motor," vzpomíná Michal. 

„V Divákách měl trochu větší problémy. Tam jsme se, jak se říká, sunuli do zatáčky dveřmi napřed. Byli jsme rychlejší v nájezdu, trať byla mokrá. Ale nakonec to utočil statečně na druhou stranu a auto zůstalo na silnici a my jsme zůstali zdraví," doplňuje zážitky Přemysl.

Spolujezdec, trenér i rodinný dozor s úsměvem doplňuje i další, už naznačený, handicap svého syna. „Já mám v kombinéze něco málo přes sto kilo a on samozřejmě nemůže jezdit sám. Takže veze zbytečnou zátěž, zatímco všichni ostatní odlehčují, odvrtávají, kde se co dá. Michalovi se posadí do auta metrák. Když se v Brně honil s kamarády na škodovkách o nějakou tu vteřinku, tak po závodě mně skoro kategoricky přikázal: Půjdeš večer běhat," jen na oko se zlobí Žáček táta.

Ve škole Michal žádné problémy ani úlevy nemá. Otec říká, že ho z vyučování vyreklamoval asi jen jednou nebo dvakrát. Michal tvrdí, že vlastně žije mezi závody a školou, protože na nějaké další koníčky mu prostě nezbývá čas. „Jiné sporty nestíhám, ale máme teď doma mladého psa, takže nějakou jinou zábavu teď mám," dodává Michal, jehož jezdeckým vzorem prý je Ken Block, bývalý jezdec rallye, který se nyní věnuje driftům.

A co Žáčkovi očekávají od nové sezony. „Především s e na ni musíme dobře připravit. Teď přes zimu se toho moc nenatrénuje, i když byla velmi mírná. Víc času je třeba věnovat přípravě auta, i když teď už těch úprav nebude tolik. Spíš minimální, asi jen vyladíme podvozek. Ale určitě potřebujeme sehnat lepší pneumatiky. Stále zůstáváme v Maverick Cupu a věřím, že můžeme dosáhnout ještě lepších výsledků než loni," plánuje Žáček starší.