Tu svoji premiérovou reprezentační trefu jste zaznamenal před Vánoci na turnaji čtyř zemí v Brně. Do sítě Rakouska. Jaký to byl pocit, co to pro vás znamená?

Jsem rád, že se mi to povedlo a že jsem tento pocit okusil. Už mi to historicky nikdo nesebere. Ale víc si vážím každé nominace do národního týmu. Máme teď silnou generaci hráčů, a každý reprezentační sraz mě herně posouvá dál.

Teď už je možno tvrdit, že jste stabilním hráčem české reprezentace. Zahrál jste si dokonce na zářijovém mistrovství světa v Litvě. To musel být také mimořádný zážitek…

Ano, opravdu neskutečný. Od samotných zápasů přes organizaci turnaje, sportovní haly, až po hotely a vše s tím spojené. Nejvyšší level futsalu. Hrozně si vážím, že jsem se do nominace dostal a mohl jsem atmosféru turnaje zažít. Mistrovství světa je jednou za čtyři roky, každý nemá to štěstí, že se tam dostane. Já to štěstí měl. Vidět měsíc nejlepší hráče světa, jak hrají a trénují, byla pro mě velká škola. A taky závazek pracovat na sobě dál a víc.

Jan Homola
27 let
Fusal – I. liga
Klub: Slavia Praha
Aktuální sezona: 14 zápasů - 9 ólů - 6 asistencí
Tabulka I. ligy:
1.Chrudim 15 13 1 1 112:15 40
2.Teplice 16 12 3 1 78:35 39
3.Plzeň 13 10 1 2 79:22 31
4.Slavia 14 9 1 4 62:29 28
5.Helas Brno 15 7 2 6 45:56 23
6.Sparta 17 14 7 0 7 51:54 21
7.Mělník 14 6 2 6 53:55 20
8.Liberec 16 5 1 10 48:64 16
9.Ústí n.L. 16 5 1 10 37:85 16
10.ŽV Brno 16 4 1 11 38:90 13
11.Č.Lípa 16 3 1 12 37:82 10
12. Č.Budějov. 15 1 2 12 38:91 5

Pojďme do vaší Slavie. Jak hodnotíte podzimní část sezony?

Mohlo to být veselejší, kdybychom zvládli některá utkání, která jsme měli dobře rozehraná, anebo, kde jsme byli jako papírový favorit. Ale i tak se držíme na čtvrtém místě a po základní části si chceme vybojovat co nejlepší výchozí pozici pro play-off.

A jaké jsou letošní výstupní cíle?

Chtěli bychom získat po delší době medaili. Máme výborně složený tým. Je to mix už zkušených hráčů, kteří jsou v nejlepším věku, a mladých kluků, kteří jsou budoucností klubu. Ale všechno bude záležet na momentální formě, zdravotním stavu a psychickém rozpoložení mužstva. Jsem přesvědčený, že výkonost dokážeme načasovat tak, abychom v letošním play-off prošli co nejdál. Tedy k té medaili.

V prosinci jste si zařádil v derby se Spartou, kterou jste rozdrtili 10:1. Dát jí čtyři góly, to se nestává každý den a každému…

Dostal jsem se tak na čelo tabulky produktivity historie derby pražských S. To je zajímavý úspěch. Popravdě jsem ani netušil, že v derby mám tolik kanadských bodů. Tuhle statistiku jsem se dozvěděl, až po zápase, kdy byla zveřejněna. Tím, že mám odehráno i nejvíce derby ze všech hráčů v historii, tak mám trochu výhodu oproti ostatním. Ale i tak to potěší, když vím kolik skvělých hráčů za tyto dva celky v historii nastupovalo. Ale nejde o individuální statistiky a v derby to platí dvojnásob. Je to největší zápas, a v takových zápasech musí jít ego každého jedince stranou. Soustředěnost musí být směřována jen na úspěch týmu.

Vaše přítelkyně Tereza Pokorná je nejlepší střelkyní v házenkářské MOL lize. To je určitě dobrá motivace. Hecujete se v tomto směru s píseckou kanonýrkou?

Určitě na mé výkony i ty vstřelené góly vliv má. Podporujeme se navzájem a má na mě vyloženě dobrý vliv, i díky ní jsem v zápasech o dost klidnější než jsem býval. Ale, co se týká vstřelených branek, tak se jí rovnat nechci a ani nemůžu. To, co já dám za sezonu, ona zvládne nastřílet za zápas. (úsměv)

Je začátek roku, jaké jsou vaše sportovní plány a cíle do budoucna?

Plánů, ať už ve sportu, nebo osobním životě mám hodně. Jsem soutěživý typ člověka a pořád se chci posouvat dopředu. Všechno, ale záleží na spoustě okolnostech. Stále se chci zlepšovat, jako hráč i jako člověk. Určitě chci velký úspěch na klubové scéně se Slavií. Jsem šťastný, že tolik let můžu působit v jednom klubu a v takové organizaci, jakou je Slavia Praha.

Před časem jste byl i jakýmsi neoficiálním poradcem-konzultantem trenérů druholigového Amoru Vyškov. Sledujete jeho výkony a výsledky?

Ano, sleduji to pozorně. Klukům se podzimní část asi nepovedla úplně podle představ. Ale věřím, že se zvednou a že ve druhé lize ještě zamíchají kartami. Co ale sleduji víc než samotné výsledky je charita, kterou klub v čele s panem Petlachem organizuje. To je pro mě víc než sport. A jsem hrozně rád, že už několik let se stále takto drží v čele se skvělými diváky. Amoru a jejich předsedovi bych postup do první ligy v budoucnu přál. Za ty roky dřiny si to zaslouží.

Do velkého fotbalu, či přesněji futsalu, jste vyrazil z rodných Dražovic. Na solidní úrovni se tu hrála I. A třída. Teď jsou Dražovice o tři patra níž, už jen ve III. třídě na Vyškovsku. Není vás z toho smutno?

Já na tom hřišti vyrostl. Zažil jsem tam skvělé dětství i právě jako fanoušek našeho A týmu. Ale doba se změnila, fotbal na vesnicích celkově upadá. Tehdy byla ligová mládež v Drnovicích, spousta kluků, kteří se nedostali do vyšších soutěží, šla hrát do okolních vesnic. Dnes ta základna chybí. Je tam druholigový Vyškov, ale hráčů už není tolik. To je realita. Proto vesnický fotbal strádá. V dnešní době se fotbal přesouvá do velkých měst. Na vesnicích je těžké vybudovat i přípravku. Myslím si, že Dražovice se nemají za co stydět. A fotbalový okres by na ně měl být pyšný, jak dlouho se udržely v tak pro obec nadstandardní krajské soutěži. Ale rozhodnutí hrát III. třídu bylo nejlepší možné řešení. To je můj subjektivní názor. Hrají špičku tabulky, vyhrávají, všechny to baví. Rodiny se setkávají na hřišti. Tak by to na vesnicích typu Dražovic mělo být.

Váš tým zastihl covid. Jak je nepříjemné odložení zápasů a jak naložíte s neplánovaným volnem?

Tyhle pauzy jsou pro sportovce vždy nepříjemné. Vypadnete z tréninkového a zápasového rytmu, pak zase nějakou dobu trvá než se dostanete zpátky do pohody. Hráči, co jsou schopni trénovat, tak máme každý den video tréninky s kondičním trenérem, abychom se nějakým stylem drželi v kondici a ta ztráta po izolaci aby nebyla tak markantní.