Ragbisté Vyškova zlomili prokletí Sparta. Do Prahy pojedou s náskokem

Pražany Vyškované neporazili už sedm let a v úvodu to vypadalo, že jim to budou chtít všechno spočítat jednorázově. Už v osmé minutě položil pětku David Šenk a Jiří Pantůček ji potvrdil dvěma body. V pětadvacáté minutě už domácí vedli 17:0. Takový náskok by se do Prahy samozřejmě hodil velice dobře, jenže Sparta potvrdila, že právem patří k české elitě. Z úvodu se dokázala vzpamatovat a prakticky až do konce zápasu se pak hrála vyrovnaná partie.

„Těch sedm let bylo strašně dlouhých, takže máme radost, že jsme tu nepříjemnou sérii přerušili. Důležitý byl náš dobrý nástup a myslím, že jsme jím Spartu i zaskočili. Z náskoku jsme pak vlastně těžili celý zápas. Ve druhé půlce jsme tam měli trošku výpadek, ale závěr zase patřil nám. Přiznávám, že i pro mě trochu překvapivě, protože ty koncovky nemíváme moc dobré. Přes celkovou spokojenost ale nemůžeme přehlédnout individuální chyby, které pořád děláme. Dnes hlavně v defenzívě, určitě jsme měli dostat minimálně o čtrnáct bodů bodů méně,“ zhodnotil zápas kapitán Vyškovanů a nyní dočasně i hrající kouč Martin Kovář.

Při snižování skóre se hosté dostali neblíže na dostřel hned na začátku druhého poločasu, kdy přesný Tomáš Forst proměnil dva trestné kopy. Stav byl 24:19 a Sparta se chystala k obratu. Ten ale zastavil právě Martin Kovář v šedesáté minutě pětkou na 29:19. Koncovku si pak domácí pohlídali. Z porážky Pražané tragédii nedělali.

„Měli jsme tady několik nových mladých kluků, kteří se do týmu postupně začleňují. Přišly z juniorky, je jim osmnáct devatenáct let a v takových zápasech sbírají zkušenosti. Právě ty a větší jakási morálka, vnitřní síla domácích byly pro výsledek rozhodující. Po herní stránce a třeba takticky, jsme dnes jsme měli na to, urvat vítězství, protože to skóre nebylo s velkým rozdílem. Co si budeme říkat, Vyškov v poslední době nehraje v nějaké formě, já je znám v mnohem lepší kvalitě. Ale jak jsem řekl, myslím, že předvedli bojovnější hru a větší nasazení. My jsme do toho prostě nedali tolik, na co máme. Věřím, že příští týden doma budeme silnější a že dokážeme stav otočit,“ v pohodě zhodnotil zápas kapitán týmu Richard Hřebačka, který v áčku Sparty působí už devět let.

V motivaci viděli rozdíl i další domácí hráči.

„Pohár sice nebereme tak vážně, jako extraligu, ale je pravda, že na tento zápas jsme byli pořádně nažhavení. Spartu jsme naposledy porazili v roce, kdy jsme získali svůj poslední titul, to znamená 2016. Takže už to chtělo ukončit. Jsem rád, že se to povedlo a že jsme vydrželi ze silami až do konce. Bohužel netrénujeme tak důsledně, jak by to chtělo, ale ta motivace nás tentokrát podržela,“ tradičně stručně vyjádřil Radim Trunečka.

Asi nejvíc ran v zápase schytal neproduktivnější domácí hráč Jiří Pantůček. Po utkání si viditelně otřesený chladil bolavou hlavu…

„Byl to jeden z nejtěžších zápasů, jaký jsem v posledních letech hrál. K tomu ještě to veliké vedro, takže to nebylo úplně ideální. Pohár sice bereme spíš jako přípravu na jaro, ale já chci každý zápas vyhrát a je mně jedno proti komu. I když se Spatrou to těší víc… Tento zápas měl velký náboj a extraligovou úroveň. Myslím, že jsme potvrdili, že patříme do té velké čtverky,“ řekl autor pětadvaceti bodů.

Pohárové čtvrtfinále se hraje na dva zápasy a rozhodnou tedy body nebo skóre z obou. Odveta se bude hrát za týden v sobotu v Praze.