Pohyb je pro něho základem života, který udržuje svěžest a zdraví pro pozdější věk. Řeč není o nikom jiném než o Miroslavu Gottvaldovi, jenž se v posilovně zaměřuje na přípravu nejen vrcholových sportovců, ale poradí i obyčejným lidem.

Vaše jméno je dlouhodobě spojené s kulturistikou, fitness a posilovnou vůbec. Proč jste se rozhodl věnovat zrovna tomuto odvětví a ne jinému sportu?
Prakticky sportuji celý život. Od útlého věku jsem se věnoval gymnastice. Ve škole na internátu jsem se seznámil s kamarádem, který mě přivedl ke kulturistice. Nadchlo mě to a od osmašedesátého roku se v této oblasti pohybuji. Čerpám ze svých zkušeností a vědomostí, připravuji tréninky také cyklistům, plavcům, fotbalistům.

Pohybujete se ještě na soutěžích nebo jste již „jen“ trenérem?
Naposledy jsem závodil v pětaosmdesátém roce. Nyní působím již jen na trenérském postu, díky němuž jsem dost vytížený. Kamarádi mě přemlouvají, abych to zkusil za veterány. S touto myšlenkou jsem koketoval, ale časově mi to nevychází.

Kolik lidí máte momentálně pod svým vedením?
Počítám tak dvacet lidí z celé republiky. Mezi ně patří fotbalová devatenáctka a jednadvacítka, cyklisty, kulturisty, bodyfitness. Největší procento je zastoupené v cyklistice, kde mám na starosti například Ladu Kozlíkovou, chodí ke mně i Břetislav Usnul. Moje služby využívají všichni, kdo chtějí něčeho dosáhnout, posunout své hranice.

Máte velký podíl na umístění svých svěřenců v různých soutěžích. Jakých podniků se pravidelně zúčastňují a s jakými výsledky?
Od mistrovství republiky, přes mistrovství Evropy až po světové poháry. Sportovci obsazují převážně medailové pozice, což mě velice těší.

Pokud vezmeme v potaz časové rozmezí roku, kdy máte vrcholy sezony?
Vrcholy sezony jsou začátkem jara a na podzim. Na jaře začínají oblastní kola soutěží, velká a malá Morava, mistrovství republiky, pak Evropy jak juniorů, tak i žen a mužů. Na podzim jsou různé pohárové soutěže a světové mistrovství.

Objasněte čtenářům, jaký je hlavní rozdíl mezi fitness a kulturistikou?
Kulturistika se více zjemnila a to právě do té podoby fitness či bodyfitness, kde se hledí na obraty a sestavy, hodnotí se figura, svalů je přiměřeně, není tam úplně ta kulturistika, žena je svalnatá v mezích.

Jak vypadá příprava sportovců? Je rozdíl, když se na soutěž chystá žena či muž?
Kulturistická příprava je rozdělená do cyklů. Také záleží na tom, jestli je sportovec začátečník. V lednu a únoru probíhá objemová fáze, kdy se nabírá na objemu, pak se přechází na přípravnou fázi, kde se stahují kilogramy, tuky musí jít z těla ven a začíná se s rýsováním svalů. To se ladí až do soutěže.

Záleží, kam se člověk chce dostat, jestli na republiku, Evropu či svět. Poté přijde odpočinková fáze a tělo se relaxuje, dělají se jiné sporty. Potom se celý kolotoč rozjede znovu, je to dvakrát do roku. Fitness má navíc ještě sestavu, ta se také hodnotí. Co se týče tréninku, tak nedělám rozdíl mezi ženami a muži. Žena však musí víc dřít a makat než chlap, když chce něco dokázat.

Pokud se někdo rozhodne věnovat tomuto odvětví, musí pro to mít zvláštní předpoklady nebo je to sport „pro každého“?
Kulturistika je jediní sport, kdy si člověk může říct tady uberu, tady přiberu, tady skončím. Dnes je každý sport spojený s posilovnou. Na věku nezáleží, na zdraví ano. Lidé začínají i ve třiceti, čtyřiceti, padesáti… Rozhoduje chuť a také genetika hraje roli. Málokdo dokáže využít svou genetiku. Například Franišek Huf je jeden z těch genetických zázraků, hlídám ho již od dorostenců a on zúročuje svou genetiku plnou měrou.

Pojďme se bavit o cyklistice. Máte na starosti brněnskou Duklu, jak vypadá jejich příprava? Na co se zaměřují?
U cyklistů začala příprava na mistrovství světa v Polsku. Nejdříve se připravovali na sílu, to trvá tři měsíce, v lednu ladili objem, aby svaly přibraly. Následuje dynamika, což znamená nachystat se na špičkové výkony. Mají těžké tréninky dvakrát až třikrát týdně. Teď budou na Mallorce tři týdny ladit právě dynamiku a sílu natěženou ze čtyř měsíců, také budou jezdit na dráze. Zaměřují se nejen na nohy, ale i vršek těla, cyklista nezabírá jen nohama, ale také pažemi, zády, musí posilovat celé tělo, je to souhra všech svalů. Jeden sval nemůže zůstat zanedbaný.

V anketě Sportovec Vyškova za uplynulý rok jste získal ocenění trenér roku. Co vy na to?
Můžu říci, že jsem byl v šoku. Samozřejmě mě to strašně potěšilo. Za víc jak čtyřicet let jsem získal první uznání mé práce. Nejsem člověk, který čeká na nějaké poděkování, mám radost, když můj svěřenec je vepředu, když se mu daří. Ale byl jsem z ceny mile překvapený, hodně si toho vážím.

Pokud jde o plány a cíle pro letošní rok, na co si brousíte zuby?
S Evou Sváčkovou chceme získat ještě titul z evropského mistrovství, ten nám zatím vždycky utekl. Eva je typ, který je nejlepší na podzim, pokusíme se tedy o nemožné. Zkusím udělat něco, aby se to povedlo a přivezli jsme nějakou medaili. Přeji si, aby mí svěřenci v cyklistice zabojovali na světové soutěži a Lada Kozlíková, aby prorazila smůlu, kterou měla. A když se zadaří, tak by mohl František Huf zabojovat o světový titul v klasické kulturistice.