Pohybovali se těsně v patách suveréna soutěže z Bučovic, ale pak přišla série zranění, která tým vrátila zpět na „plánované“ pozice. „Volejbal tady dělám od roku 1963, od okresního přeboru, ale takovou sezonu nepamatuji,“ ulevil si po posledním smeči trenér týmu Arnošt Šmerda.


Takže jaké to byly komplikace?
Do sezony jsme šli po velmi zdařilém létě, kdy jsme prakticky na všechny posty doplnili kvalitní hráče a hráli jsme výborně. Přišli Paul, Babák, Božek. Po osmém a sedmém místě v předchozích sezonách jsme se chtěli posunout na páté místo. Ale od začátku to bylo ještě lepší a vypadalo to, že budeme hrát o druhé místo s Drásovem. Jenže na konci poloviny soutěže se nám zranili klíčoví hráči Paul, Nezdařil a Fikar a během druhé poloviny se k nim přidali Schoř se Sedalíkem.

Co ostatní hráči?
Náš kádr není tak široký, aby takové ztráty dokázal s úspěchem eliminovat. Takže v první polovině soutěže jsme uhráli jedenáct vítězství, ve druhé jen pět. Páté místo není zklamáním, ale na to, jak se to jevilo na začátku, mohl být výsledek opravdu o hodně lepší. Na začátku soutěže jsme určitě měli kvalitnější kádr než Drásov.

Nicméně je páté místo přece jen zlepšení. Navíc asi za daných okolností dostali větší prostor mladí hráči.
To je pravda. Máme sice i posily zvenčí, ale snažíme se doplňovat především našimi odchovanci nebo hráči z okolí. Našimi odchovanci jsou Šmerda, Matuška, Schoř, Boháček, Hejna a loňští dorostenci Babák, Božek a Zehnálek. Chceme mít základ týmu z vlastních hráčů, kteří mají ke klubu nějaký vztah.

V zápasech většinou koučoval tým přímo ze hřiště Václav Fikar, jak máte rozděleny kompetence?
Venca je hlavním hrajícím trenérem. Pokud nemohl na trénink přijet, vedl jsem ho já a pomáhal mně i syn Aleš. Totéž platilo pro zápasy, když Venca chyběl, koučoval jsem já. Od příští sezony to asi kompletně padne na mě. Venca má být rok služebně mimo republiku.

Naznačil jste vlastní líheň, jak hodnotíte výsledek juniorů v první lize?
Skončili sedmí z devíti družstev. I tady je to dobré umístění, ale stejně jako u mužů jsme čekali ještě lepší. V letní přípravě kluci poráželi mužstva, s kterými pak v soutěži prohrávali. Bohužel, zase se potvrdilo, že léto a mistrovská sezona jsou o něčem jiném. V létě se dost trénovalo, v sezoně ale někteří hráči nestíhali ani dva tréninky v týdnu. To se v tak vysoké soutěži muselo projevit. Dokázali sice hrát vyrovnané zápasy i s předními celky, ale nedokázali je dotáhnout do vítězného konce. Páté místo při lepší tréninkové morálce mohli uhrát.

Je to důvod toho, že je odhlašujete z první ligy?
Určitě není. Je to jednoznačně z ekonomických důvodů. Nás sezona těchto dvou mužstev stála 230 000 korun, což je na naše podmínky opravdu hodně. Dorostenci hráli ligu tři roky. Jezdilo se nejdál na sever Moravy, ale v tomto roce třeba až do jižních Čech. Teď budou hrát jako junioři druhou třídu v kraji proti mužům.Ta se hraje na venkovních hřištích, nebudeme tedy platit obci nájem za halu, píská jeden rozhodčí a vzdálenosti jsou nejdál Hodonín. Děkujeme svým sponzorům a trochu větší podporu, třeba pro mládež, bychom potřebovali od obce.

Můžete být konkrétnější?
Pracujeme tak, abychom každý rok doplnili do áčka dva tři kluky z dorostu. To se nám daří. Ale zkoušeli jsme utvořit žákovské družstvo, jenže i za něj chtěla obec nájem tělocvičny. V našich vesnických podmínkách to prostě finančně utáhnout nešlo.

Vraťme se k mužům. Co je čeká po skončení ligy?
Nyní je přestávka do konce dubna. Budeme pořádat vlastní letní turnaj, poslední sobotu v červenci. Je to tradiční záležitost a předpokládáme start deseti až čtrnácti družstev. Mimo to budeme hrát turnaje v Lulči a v Drásově a moc se těšíme na veliký turnaj 28. září ve Šlapanicích. Je to první ročník Memoriálu Karla Lázničky a měly by tam být i extraligové týmy Brna a Zlína. V létě většina členů družstva absolvuje také už tradiční soustředění na Horním Bradle. Tam jsou ideální tréninkové podmínky a navíc i moc krásná příroda. Druhá liga začne v říjnu.

Neláká vás po třech letech ve druhé lize zkusit vyšší soutěž?
Já bych nebyl proti a myslím, že bychom i podmínky mohli vytvořit. Tedy především dobrý tým. Jenže první liga se hraje úplně jiným systémem. Je vyloženě postavená pro zálohy extraligových klu­bů.

Co vám vadí?
Například v pátek večer je zápas ve Vrchlabí a v sobotu ráno třeba v Praze. To hráči, kteří mají svá zaměstnání, prostě nemohou zvládnout. Myslím, že to je také jeden z hlavních důvodů, proč do první ligy nechtějí Bučovice. Navíc je tu ještě věc, o které jsme mluvili. Kdybychom šli do první ligy, asi by byly potřeba posily. Těžko říct, jak by se vedle nich prosadili naši odchovanci. Teď je jich v mužstvu asi polovina. My ohromně stavíme na tom, aby hráči skutečně cítili příslušnost k tomuto oddílu. I když nejsou třeba přímo z Holubic, ale z Křenovic, ze Sivic, ze Slavkova, oni se volejbalově cítí Holubáky. Druhá liga je to, co jsme si přáli, a myslím, že je také pro takovou obec maximem.

Bude se tým přes léto nějak měnit nebo přímo posilovat?
Především je pro nás klíčové, jestli bude hrát Tomáš Paul. Jinak by mělo mužstvo zůstat pohromadě. Chtěli bychom získat dvacetiletého Tomáše Bílka, který hraje první ligu za Volejbal Brno a je ze sousedních Blažovic. Potřebujeme doplnit ještě o nahrávače. To je pro nás také dost klíčový post. Máme vytipovaného hráče z první ligy. Já si myslím, že nějaké další posily nepotřebujeme, že mužstvo bude zase silné, a pokud budou hráči zdraví, tak by do pátého místa měli hrát úplně v pohodě.

Co důležitého plánujete mimo soutěžních klání?
Už delší dobu plánujeme výstavbu kurtu na plážový volejbal. Letos se asi zase ještě nepodaří, ale věřím, že v příštím roce už ano. Máme zpracovaný projekt na celkovou rekonstrukci sportovního areálu. Zhruba za tři miliony korun a věřím, že se nám podaří je získat z dotace od Evropské unie.

TJ HOLUBICE

II. volejbalová liga mužů

2010/2011

Konečné umístění: 5. místo

Bilance: 36 16 20 62:73 52 b.