Jak se kluk z Bučovic dostane na mistrovství světa?

Dobrá otázka. Stojí za tím spousta práce, snahy, času a podpory mých nejbližších, bez které by to nešlo. K baseballu mě jednoznačně přivedl můj táta, který také dříve hrával. Na svůj první trénink jsem šel, myslím, někdy pěti letech, ale už dávno před tím jsem si s tátou doma zkoušel pálit a házet. V dětství jsem hrával i tenis a fotbal, ale nikdy mě to nechytlo tolik, jako právě baseball, kterému jsem se od nějakých jedenácti let věnoval nepřetržitě.

Co bylo až do Tokia vaším největším úspěchem?

Těžko vybrat jeden úspěch, který je pro mě největší, ale určitě bych tam zařadil medaile z mistrovstvích Evropy ze všech mládežnických kategorií. Avšak o něco výše bych postavil účasti na Světových sériích v Americe ve Filadelfii, San Franciscu a Detroitu. Abych byl přesný baseballovou terminologií tak Little League World Series, Intermediate WS, Junior League WS.

Co jste si přál před odjezdem do Tokia?

Mým cílem, jako nejmladšího polaře, bylo se vůbec do tak nabitého výběru dostat a případně získat nějakou menší šanci jít na hřiště v zaplněném Tokio Domu, což se mi nakonec povedlo.

Co hlavně je podepsáno pod úspěchem národního tým?

Určitě týmová chemie a kvalita našeho týmu. Skvělá parta.

V čem je největší rozdíl mezi naším týmem a světovou špičkou? Můžeme ji v dohledné době dohonit? Co by k tomu bylo potřeba?

Podle mě jsme blíže, než si všichni myslí, ale abychom udělali ty potřebné dva tři krůčky na jejich úroveň, tak je za mě potřeba jednoznačně profesionalizace baseballu v ČR, aby se hráči mohli naplno věnovat tomuto sportu. V mých očích je to jediná možná cesta, jelikož tomu všichni po škole či práci dáváme naprostou většinu našeho volného času.

Jak tedy dělíte svůj čas na školu a baseball?

Tréninku věnuji téměř každou volnou chvíli před či po škole, každý den i víkend. Jednoduše asi tak čtyři až pět hodin denně, což zahrnuje jak trénink týmový či dovednostní, tak posilovnu. Aktuálně se nejvíce snažím dát dohromady po třech náročných týdnech a připravit se na start blížící se sezony.

Jaký největší sportovní a mimosportovní zážitek jste si z MS odvezl?

Největší sportovní zážitek je určitě to, že jsem dostal šanci nastoupit na konci zápasu proti Japonsku v zaplněném pětapadesáti tisícovém Tokio Domu. A ten mimosportovní jednoznačně japonská kultura obecně a centrum samotného Tokia.

Naznačte své sportovní i mimosportovní plány do nejbližší i vzdálenější budoucnosti?

Mých sportovních cílů je více, ale kdybych to měl krátce shrnout, tak ty krátkodobější jsou obhájit titul v české extralize s Draky Brno, dostat se na mistrovství Evropy 2023, které bude tady v ČR a vyhrát ME kategorie U23, které se koná ve Vídni. Do budoucna bych také rád zabojoval o profesionální podmínky. Mimosportovní plány jsou jasné, dokončit školu a když se baseballem nebudu živit, tak si časem najít kvalitní zaměstnání.

Co by jste hlavně malým klukům a holkám nejen z Bučovic zdůraznil, aby si vybrali baseball jako svůj sport ?

Baseball je sport, ve kterém si každý najde to svoje. Potkáte tam spoustu dobrých lidí a není to sport orientovaný pouze na jednu skupinu dětí, jako například basketbal, který je orientovaný primárně na vysoké hráče. Je to hodně variabilní sport a dá se s ním procestovat celý svět, ať už začnete v Bučovicích nebo kdekoliv jinde, protože mimo Evropu je to sport na stejné ne-li větší sociálně-kulturní úrovni jako fotbal.