Titul nejlepšího sportovce okresu beru jako ocenění mé práce, říká biker Boudný

Jaký z vašich výsledků vás vynesl na první místo okresní ankety?
Vzhledem k tomu, že jsem toto ocenění dostal poprvé v životě, tak je to asi za všechny výsledky.

Kterých výsledků v celé kariéře si vážíte nejvíc? Jaký a kde jste jel nejtěžší závod svého života?
Nejvíce si cením druhého místa v maratonu na mistrovství Evropy 2012. Za nejtěžší závod považuji asi Sudety a každé vyjetí na kole v těchto mrazivých a větrných dnech.

Nejlepším i nejoblíbenějším sportovcem města Vyškova je mílař Jiří Němeček

Co pro vás znamená vítězství v okresní anketě? Jistě jste v této oblasti zvyklý na mnohem vyšší level. Čím si vysvětlujte, že si okres vašich výsledků všiml až nyní?
Vítězství si velice vážím. Akcí podobného typu jsem zažil opravdu mnoho, ale nikdy ne na domácí půdě. Myslím, že je to ocenění za dvaadvacet let dřiny.

Koho byste na první místo dosadil vy?
Za povšimnutí určitě stojí ze Slavkova rodáci Edita Šujanová v basketbalu a Pavel Kolář ve volejbale.

Prozraďte mladým adeptům na horská kola recept, jak se kluk ze Slavkova stane šampiónem?
Kdo chce začít s horským kolem, ať se připraví na velkou dřinu. Na kole jsem začal závodit ve čtrnácti letech pod vedením Petra Navrátila a pod vedením CK Slavkov, kde byl nastaven tvrdý režim. Myslím, že dnešním dětem v době mobilů pohyb a ochota na sobě pracovat hodně chybí.

Jak těžké je se tak dlouho udržet na špičce? Kolik hodin denně a jak trénujete?
S přibývajícím věkem je to samozřejmě čím dál náročnější. Není to tolik o výkonu jako spíše o hlavě. Donutit se trénovat, když už člověk všeho dosáhl. Ale bohužel bez tvrdého tréninku se to neobejde.

Jste pověstný tím, že raději závodíte doma než v cizině. Proč? Měl jste třeba nabídky zahraničních klubů?
Nabídky na závodění venku byly, ale je to už dávno. Vzdal bych se pohodlí domácího zázemí. V Česku se cítím bezpečně, proto nerad někam jezdím, i když jsem teď strávil čtrnáct dnů na Kanárských ostrovech, kde jsou jediným nepřítelem strmé a dlouhé kopce.

Která z disciplín horských kol je vám nejbližší a která je nejtěžší?
Nejbližší mně bylo vždycky XC – crosscountry, kde jsem začínal kariéru. Tohle závodění je hodně o extrémní intenzitě, ale s postupujícím věkem přejde člověk na maraton, který je všeobecně na velkém vzestupu a závod trvá více než pět hodin. Tím pádem mám rád obě nejtěžší disciplíny.

Čím se bavíte ve volném čase? Máte například nějaký oblíbený doplňkový sport?
Rád relaxuji v sauně, kterou rád zakončím Slavkovskou desítkou. Jako doplňkový sport velice rád běhám a chodím túry, i když na to nemám ideální postavu.

Čím byste se živil, pokud byste se nestal profesionálním sportovcem? Prý jste mohl být výborným bubeníkem.
O tom jsem úplně nepřemýšlel. Učil jsem se kuchařem-číšníkem. Na studia jsem ambice neměl, ale kdybych si měl vybrat, tak bych chtěl dělat kapitána dopravního letadla. Bicí mám velice rád a vzpomínám na vystoupení s Vlastou Rédlem ve Strážnici 94.

Jak často pobýváte doma ve Slavkově? Máte čas na kamarády?
Protože bydlím ve Slavkově, tak není nikam daleko a tudíž si najdu čas jak na mou rodinu, kamarády, tak na povolání.

Čeho byste chtěl ve svém sportu ještě dosáhnout? Máte nějakou nesplněnou metu? Co byste chtěl dělat po skončení aktivní kariéry?
Vzhledem k tomu, že maraton v olympijském programu není, tak se mně hlavní přání asi nesplní, i když jsem zařazen dlouhodobě v české reprezentaci. V září bych měl startovat na mistrovství světa v Itálii, kde bych rád atakoval TOP10. Maratonci závodí i ve čtyřiceti letech. Kdyby to bylo jen trochu možné rád bych se stal tím pilotem.

Vyškovská atletika má dalšího vicemistra republiky. Tyčkaře Sebastiana Hajzlera