V »Pohoda Cupu« vítězila nohejbalová zkušenost. Oslavovali ale všichni účastníci

Olympiáda v Deníku

Nymburský kanoista Martin Fuksa: cesta od nechtěného sportu k olympijské slávě

Nymburský deník už několik let sleduje úspěšnou sportovní kariéru nymburského…

Pořadatelem byl tak, jako v minulých letech Okresní nohejbalový svaz, ovšem trojky byly složeny z hráčů napříč soutěžemi, případně i neregistrovaných nohejbalistů. I sedmý turnaj se držel osvědčeného modelu, kdy v první části proběhla kvalifikace a poté se jednotlivá mužstva, dle umístění, rozdělila do dvou vedle sebe hrajících turnajů. Do vyššího »Pohoda Cupu« a nižšího turnaje »O pohár Vyškovské Nohejbalové ligy«. Letošní novinkou rok byl turnaj mládeže.

„A finálový zápas v něm svedli mládežníci z modřického oddílu - M. Štor, O. Štor, F. Hloužek - a ryze dívčí trojice, která hájila barvy vyškovského nohejbalu. K vidění byl velice pěkný nohec a nutno říci, že děvčata ve složení E. Haluzová, A. Zemanová a V. Zemanová nedala klukům nic zadarmo a srdnatě bojovala o každý míč. Po těsném vítězství modřických 10:9 v prvním setu už si kluci druhý pohlídali a brali první místo,“ popsal průběh jistě velmi užitečné novinky hlavní garant turnaje Libor Zeman.

Svoji základní část mládežníci odehráli na čtvrtém hřišti za plaveckými bazény. Finále a boj o třetí místo a hlavní soutěž proběhly na centrálních kurtech. Turnaj dospělých odstartoval se dvou základních skupinách, odkud čtyři nejlepší postupovali do osmifinále play-off Pohody a méně úspěšní do Poháru vyškovské ligy.

„Viděli jsme opravdu tvrdé boje. Například Horní Počernice postoupily přes svého loňského finálového kata v čele s Tomášem Svobodou až posledním možným míčem třetí sady. Pokročilá fáze turnaje tak do semifinálových bojů proti sobě poslala týmy Sloní máma a modřický Snad ho ti dva utáhnou, a Dolní Počernice A proti Karviné. V týmu Sloní máma musel Rosenberk na útoku vymýšlet psí kusy, aby zaskočil rychlé pole soupeře a především na bloku svého spoluhráče z řad nejbližších, Jakuba Pospíšila. Precizní technika slavila úspěch, ale útočné síle modřického esa nemohla konkurovat. Dlabka s Jahodou chytali a zachraňovali balóny i z těžkých pozic a Pospíšil měl v tomto semifinále opravdu kvalitní střelný prach, který rozhodl o vítězství ve dvou setech. Stejným poměrem setů skončilo také druhé semifinále, kde překvapení turnaje Karviná patrony již trochu postrádala. A tak si i po roce Počernice A opět došly pro finálovou účast. Všechny místní jistě těšilo složení týmu tohoto tradičního účastníka, když Nováčka, Haluzu a Milana Kaděru doplnil jeho bratr Jan »Džany« Kaděra. Ten si odskočil ze svého zahraničního pracovního působiště a v cyklistickém dresu a na kole se objevil v místním areálu, aby pozdravil staré dobré přátele a nasál atmosféru sportu, který mu dlouhé roky dělal radost a vynesl například dvojkový titul z roku 2013. Shodou náhod měl ve svém batohu také nohejbalové boty, a tak mohl do rozhodujících chvil nastoupit po bok svého staršího bratra a dát tak vzpomenout dobám nohejbalově minulým. Což se ukázalo klíčovým především ve finále,“ přidal šéf pořadatelů pikantní perličku.

Neméně zajímavý byl průběh Poháru Vyškovské Nohejbalové ligy. Finále proti sobě svedlo již tradiční účastníky z týmu Růžových jednorožců a týmu Taula, který vedl syn nohejbalové legendy z Vysočiny Kamila Průchy Adam. Jednorožci se suverénně nejhezčím nahrávačem turnajem a jediným zástupcem ženského pohlaví, bojovali srdnatě. Avšak Ježdíkovi pověstné technické údery často končily na pásce a když ne, Průcha si pro ně dokázal sbíhat, neboť se tito dva hráči dobře znají ze soutěže pražského kraje. Vítězství, tak po boji, padlo do náruče mužstva Tauly.

Finále »Pohoda Cup« na prvním hřišti přilákalo většinu přítomných a bylo se na co dívat.

„Neprostupná mladá obrana pochytala většinu Kaděrových útoků a navíc chystala svému smečaři precizními přihrávkami jednu bodovou pozici za druhou. Počernice míchaly sestavou, ale ani na důstojné dohrání setu to nestačilo. Výsledkem byl debakl 3:10 a kde kdo by se možná o úroveň turnajového finále mohl strachovat. Bratská sehranost Kaděrových však sepla naplno a i Nováčkovi se dařilo chytat Pospíšilovy rány, k čemuž počernickou obranu v prvním setu modřický snajpr vůbec nepustil. Když Nováček chytil, Džany Kaděra nachystal svému bratru útok a naopak. Milan Kaděra se pustil i v poslední fázi turnaje do extrémních úderů a mladíkům v obraně soupeře zmizela z nohou jistota z předešlých zápasů. Co bylo také podstatné, Kaděra dokázal trápit Pospíšila na bloku, což v republice zvládne jen málokdo, a tak se modřický dlouhán musel mít víc na pozoru. Za devítek Kaděra zlomil svou smeč na lajnu a finále se tak stalo opravdovým vrcholem dne. Třetí set se hrál od pětek a všichni věděli, jak důležité první míče budou. Do osmiček se obě družstva držela u sebe a diváci po každé výměně nadšeně tleskali. Počernice šly do vedení a Pospíšil měl svým útokem srovnat na devítky. Extrémní úder k lajně však o pár desítek centimetrů vyhodil za lajnu a Počernice se tak po roční pauze vrátily na trůn turnaje. Džany Kaděra tak těsně po finále lakonicky pronesl, že už může s nohejbalem zase skončit…“ komentoval Zeman závěr hlavní soutěže.