Hned v úvodním utkání své skupiny domácí sokoli nachytali na hruškách aktuálního držitele slovenského doublu, tedy vítěze tamní extraligy a národního poháru Chemes Humenné. Ve druhém utkání pak zdolali přední český extraligový ČZU Praha. „Humenné jako by se v prvním utkání spíš aklimatizovalo, takže mnohem těžší zápas pro nás byl s Pražany. Jsem nesmírně šťastný, že jsme si v této konkurenci mohli zahrát semifinále," radoval se po turnaji Čížek, přestože dál už jeho tým jen prohrával.

Dalo se to čekat, protože konkurence byla skutečně mimořádná. „Přijely ti sem dva nejlepší slovenské týmy," složil Čížkovi poklonu za pořadatelský kumšt šéf šlapanických sokolů Zdeněk Kadlc. Nejvyšší soutěž totiž hraje i třetí zahraniční účastník Nitra a všechny ostatní zúčastněné české týmy. Rozdíl dvou tříd od ostatních soupeřů s plně profesionální přípravou se musel projevit. „Ale Bučováci hráli opravdu dobře, a to jim chyběl nejlepší hráč Ivo Dubš," poznamenal skvělý moderátor turnaje, zkušený brněnský trenér Miloš Kosík.

Osmička týmů si to nejprve rozdala ve dvou základních skupinách. Bučovická „červená" byla vyrovnanější. Domácí si zajistili postup již po dvou kolech a neublížila jim ani těsná prohra v derby s Brnem. Favorizovaný slovenský mistr si semifinále zajistil až po těžkém boji se štikou minulé české extraligy ČZU Praha. V „modré" skupině byla bez ztráty setu suverénní Fatra Zlín a druhé postupové místo vybojovala ve vyrovnaném zápase s Ostravou Myjava.

První semifinále Bučovice vs. Zlín mělo hladký průběh. Domácím viditelně došel dech a podobně pak prohráli i boj o bronz. „Už samotné semifinále je naším velkým úspěchem. Nám prostě došly fyzické síly, jejich profesionální příprava se s naší amatérskou nedá vůbec srovnat. Dokázali pořád výborně servírovat, hrát precizní obranu i výborný útok," konstatoval bučovický smečař Jindřich Hovorka.

Byl-li turnaj určitou konfrontací české a slovenské volejbalové špičky, což se obsazením nabízelo, pak to vyšlo spíše na remízu. Měřeno tedy vzájemnými výsledky. Nevypsaný duel Čechy–Slovensko skončil 3:4, přičemž do finále se Humenné probilo se Zlínem až po koncovce tie-breaku, který vyhrálo nejtěsnějším poměrem 15:13. Slovenské finále bylo ale velice důstojným vyvrcholením Spirit cupu a bylo ještě dramatičtější než zmíněná semifinálová bitva Humenné–Zlín. Slovenský mistr zahájil sebevědomě, ale stejně hladce, jako vyhrál první set, druhý prohrál. V tie-braku byl sice stále o krůček vpředu, ale houževnatí Myjavané padli až po čtvrtém mečbolu soupeře. „Celý turnaj měl vysokou sportovní úroveň. Ostatně jako každoročně. Snad jsme k tomu přispěli i my. Vyhrát jsme rozhodně nepřijeli. Teď budujeme nový tým. Ten loňský se celý rozpadl poté, co jsme vlastně splnili všechno, co jsme si předsevzali. V této sestavě jsme hráli vlastně poprvé, takže jsem rád, že jsme odehráli pět těžkých zápasů. Viděl jsem v zátěži všechny nové hráče, dokonce jsme i dva univerzály půjčovali Bučovicím," kvitoval trenér Chemesu Richard Vlkolínský.

Sondování soupeře

Rozladění z finálové porážky ale nebyli ani hráči Myjavy. „Fatře jsme sice měli co vracet z předchozích turnajů i tady odsud, ale já osobně jsem raději bral pro finále Humenné. Myjava je pro mě dost velká změna a navíc na Slovensku začíná extraliga prakticky už za měsíc, a tak jsme si je mohli naostro osahat," usmíval se brněnský odchovanec Josef Mlčuch, aktuálně v myjavských službách.

Bučovičtí pořadatelé určitě jedenáctý ročník Spiritova memoriálu zařadí k těm úplně nevydařenějším. Jejich tým dosáhl historického umístění, celková úroveň byla vysoká a také počasí si s proudy vody z oblaků počkalo až po předání cen.

„Já Zbyňka a jeho partu zase musím pochválit. A taky extraligové hráče za naprosto profesionální přístup, protože stále to je v uvozovkách jen letní antukový turnaj. Viděli jsme řadu vynikajících výkonů. Humenné, to je kvalita sama o sobě. V týmu Myjavy byli skvělí Michal Sládeček a odchovanec Brna Pepa Mlčuch. Zlín přijel jen s osmi hráči, takže nahrávku vzal na sebe zkušený Přema Obdržálek, výborně hráli Vašek Kotas, Vojta Navrátil, a taky Slavkovák Pavel Kolář. Ostrava předvedla nové posily Jana Kalaje z Myjavy a Honzu Václavíka, který se vrátil z Ameriky. Byli výborní. Ale nejvíc chválím Tomáše Zedníka. On už tři roky dělá manažera. Postavil se na blok, protože tam Ostravě chybělo zdvojení. Mně říkal, že neví, jak se bude po ránu hýbat, ale odehrál to mazácky," chválil na závěr Kosík a nepřímo i potvrdil, že si turnaj před tvrdé boje na kurtech zachoval atmosféru letního setkání volejbalových kamarádů.

Memoriál Ing. Vladimíra Spirita

Bučovice

Skupina A: Bučovice – Humenné 2:0, Bučovice – ČZU Praha 3:0, Bučovice – Volejbal Brno 1:2, Humenné – ČZU Praha 2:1, Humenné – Brno 2:0, Brno – ČZU Praha 1:2. Pořadí: 1. Bučovice 5, 2. Humenné 5, 3. ČZU Praha 4, 4. Brno 4.

Skupina B: Zlín – Myjava 2:0, Zlín – Ostrava 2:0, Zlín – Nitra 2:0, Myjava – Ostrava 2:0, Myjava – Nitra 2:0, Ostrava – Nitra 2:0. Pořadí: 1. Zlín 6, 2. Myjava 5, 3. Ostrava 4, 3. Nitra 3.

Semifinále: Bučovice – Myjava 0:2, Humenné – Zlín 2:1.

O 3. místo: Bučovice – Zlín 0:2.

Finále: Humenné – Myjava 2:1 (-22, – 18, 16).

Nejlepší jednotlivci – nahrávač: Michal Sládeček, smečař: Marek Malina (oba Myjava), univerzál: Peter Mlynarčík, sympaťák: Milan Mizerák (oba Humenné).

Sestavy:

Bučovice: Jambor, Zajíček, Leškarič, Nezdařil, Auer, Hovorka, Plaček, Hanzlík, Doležal, Sedalík, Dítě, Sekanina.

Brno: Hruška, Katona, Mudroň, Zmrhal, Rychetský, Plešinger, Smrčina.

ROZHOVOR S ŠÉFEM TURNAJE ZBYŇKEM ČÍŽKEM ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ VYŠKOVSKÉHO DENÍKU ROVNOST