V těchto dnech končí žně třeba pro krásenský zemědělský podnik Kojál. „Výsledky zatím vypadají asi o čtvrtinu horší než v loňském roce, například co se týče pšenice a řepky. Výnos z trav z našich luk, které mají pět set hektarů, bude asi třetinový. Sklizeň jarního ječmene vypadá horší tak o pětinu," vylíčil předseda družstva Kojál Krásensko Ladislav Ševčík.

Všichni rolníci se shodují na tom, že za špatnou úrodu může jarní počasí. „Letos to nebylo ani tak mrazem jako spíš dlouhodobým suchem," poznamenal Ševčík.

V Kojálu bude mít slabší úroda dopad především na chovaná zvířata. „Krávy musíme krmit slámou, protože seno už nemáme a letos ani mít nebudeme. Právě u nás je to docela problém, protože narozdíl od některých jiných družstev máme dobytka hodně," uvedl Ševčík s tím, že jediným pozitivem bylo, že alespoň během samotných žní počasí zemědělcům přálo.

Ještě horší stavy hlásí společnost Agros Vyškov-Dědice. „Naše výnosy mohu stručně označit za katastrofální. Třeba u obilovin se sníží až o čtyřicet tři procent. Hnojení a ošetřování rostlin jsme dělali podle norem, za všechno ale může suché jaro. Leccos zavinil i poslední mráz, který se objevil zhruba v polovině května a znehodnotil tak zbytek úrody," postěžoval si předseda představenstva společnosti Agros Vyškov-Dědice Cyril Sigmund. Také tady se špatná úroda projeví při krmení zvířat. „Chováme hodně krav, ale krmiva budeme mít v porovnání s loňskem jen šedesát procent. I slámy bude tak polovina. Pomoct by nám mohla kukuřice, která by se neměla výrazně odchýlit od průměru, ale i tak budeme muset snížit dávky. Nějak vyjít musíme," konstatoval.

Sklizené obiloviny navíc podle něj utrpí i po stránce kvality. „Nejvíc to v tomto ohledu odnesla pšenice. Už teď mohu říci, že celkový propad v tržbách přesáhne sedm milionů korun. To pro srovnání odpovídá jeden a půlročnímu cyklu hnojení a chemického ošetřování. Nezbývá nám, než situaci řešit šetřením a možná i úvěry," nabídnul Sigmund další z rozměrů špatného roku pro zemědělce.

Konkrétní čísla už může nabídnout také zemědělské družstvo v Roštěnicích. „Není to ještě spočítané přesně, ale odhadovat jednotlivé výnosy si už troufnu. Řepka klesne z loňských čtyř tun na dvě a půl, pšenice z osmi na čtyři a ječmen ze sedmi a půl na pět," vypočítal hlavní agronom družstva Pavel Šlimar.

Upřesnil i rozmary počasí. „Pšenici nejvíce ublížil mráz, ale na hlavní příčině se všichni shodneme. Viníkem je jarní sucho. Obecně se ví, že zhruba do konce května by mělo napadnout asi dvě stě milimetrů srážek. Letos to bylo pouhých dvacet pět milimetrů," porovnal Šlimar.

Krmení zvířat za problém rostěnické družstvo nepovažuje. „Ovlivní to však zásadním způsobem investice pro příští rok, jelikož budeme mít na všechno asi o třetinu a možná dokonce polovinu méně peněz," nastínil nelichotivá čísla Šlimar.

Řepku a pšenici už mají sklizenou i v zemědělském družstvu Rousínov. „Také u nás bude celková úroda kvůli suchu a holomrazům o třetinu až polovinu slabší. Orientujeme se výlučně na rostlinnou výrobu a nezbývá nám nic jiného než výrazně nižší zisky nějakým způsobem ustát," popsal situaci hlavní agronom Pavel Julínek.