Letošní počasí zatím zemědělcům moc radosti nedělá. Kvůli mírné zimě se dobře dařilo různým škůdcům a nemocím. Pak následovalo suché a horké jaro, které zemědělce také nepotěšilo. A i když v těchto dnech začalo pršet, sucho už pěstitelům zemědělských plodin hodně uškodilo.

Dlouhodobé sucho asi nejhůř dolehlo na úrodu máku. „Nejdříve zemědělcům, kteří zaseli brzy zjara, vítr vyfoukal semena. Ty, kteří zasadili později, potrápilo sucho. Zemědělci museli mák zaorat,“ uvedl ředitel vyškovské agrární komory Pavel Tomášek.

Například v Rostěnicích na Vyškovsku rolníci zaorali přibližně čtvrtinu polí. Místo máku pak zaseli kukuřici.

Na Znojemsku zemědělci odhadují, že mírná zima spolu s jarním suchem zničila zhruba třetinu obdělávaných ploch. Počasí se podepsalo také na ovocných stromech.

„Pomáhají nám závlahy, ale zase jsou vyšší náklady. A na okrajích parcel už je vidět, že plody i tak padají na zem,“ uvedl ovocnář Pomony Těšetice Ivoš Pokorný.

 

Hrozí choroby

Zemědělci se teď potýkají i s chorobami, které plodiny napadají. Jde o nejrůznější rzi a sněti. „Rostliny jsou suchem oslabené, takže jsou k onemocnění náchylnější. Navíc se nám v lokalitách kolem letiště rozmnožil plevel. A my teď musíme řešit, zda použít herbicid nebo ne,“ posteskl si ředitel zemědělského podniku Agro Brno-Tuřany Jaroslav Hunkes.

Oslabeným rostlinám by totiž herbicid podle něj mohl spíš uškodit. Zemědělci žehrají na sucho, ale přeháňky nebo silné bouřky je také moc netěší. Čím je déšť prudší a kratší, tím méně vláhy se do půdy dostane. Pro pěstitele jakýchkoliv plodin jsou proto nejlepší několik dní trvající mírné a vytrvalé deště.

Kvůli nepřízni počasí hrozí podle pěstitelů nízké výnosy především u jarních plodin, jako je ječmen, slunečnice a kukuřice. Odborníci odhadují, že pokles výnosů může být i přes padesát procent.

S tím souhlasí také Hunkes. Na šestnácti stech hektarech pěstuje Agro Brno­Tuřany převážně slunečnici, hrách, sladovnický ječmen a potravinářskou pšenici. „Původně jsme odhadovali výnosy letošní úrody kolem padesáti metráků plodin na jeden hektar, nyní je to kolem pětadvaceti metráků,“ řekl. Podle něj je jižní Morava suchem postižená nejvíc. Například na Břeclavsku napršelo za tři měsíce jen třicet milimetrů vody.

Někteří zemědělci už dokonce začali mluvit o zdražení obilí. Situací zemědělců se začala zabývat také Agrární komora České republiky. „Situaci sledujeme, regionální pracovníci dostali za úkol podat podrobnou zprávu o stavu na svém území společně s návrhy řešení ,“ uvedl prezident komory Jan Veleba.

Podle něj by měly oblasti nejhůře postižené suchem obdržet finanční kompenzaci. „Ale tomu moc nevěřím. Řešení bych viděl spíš v daňových úlevách pro zemědělce, nebo výhodnějších podmínkách pro získání úvěrů,“ dodal Veleba.

 

Zdražení?

Přesto lidé nemusí případnou neúrodu, a tím i zdražení obilí, vůbec pocítit. „Záleží totiž i na vývoji v okolních státech. Pokud se urodí tam, tak se prostě obilí doveze,“ uvedl Hunkes.

Doufá ale, že se počasí umoudří. „Ale zase nesmí pršet dlouho. Kdyby mělo pršet i během žní, tak je to pro nás také problém. Buď by obilí začalo klíčit, nebo plesnivět. Pak se dá prodat jen jako palivo, nebo jako krmivo. Ale za mnohem nižší ceny,“ dodal.