O polovinu úrody pšenice přišel kvůli suchu Jiří Němec, který hospodaří na polích na Znojemsku. Ztráty, podobně jako ostatní zemědělci, řeší pěstováním více druhů plodin, aby rozložil riziko.

Se suchem se naučil při podnikání počítat. Jižní Morava je totiž podle mapy Českého hydrometeorologického ústavu i projektu Intersucho nejsušším místem v zemi. „Na jihu Moravy takřka neprší, je tady srážkový stín,“ potvrdil Němec. Dodal, že právě u obilí je problém těžko řešitelný. Nemůže totiž využívat závlahy kvůli ekonomickým důvodům.

O problému
· Sucho souvisí se způsobem hospodaření na polích v minulých letech.
· Kvůli velkým lánům zmizely remízky a mokřady, které vodu zadržovaly.
· V boji se suchem mají nyní pomoci zadržovací nádrže na vodu, šetrný způsob hospodaření a střídání plodin.

Naproti tomu brněnský zemědělec Inocenc Šik zatím problémy se suchem nemá. „Hospodařím v oblasti, kde je naštěstí dost spodní vody. Když je potřeba, můžu i zavlažovat,” řekl Šik. Loni měl přitom i on se suchem potíže, studny totiž v červenci začaly vysychat.

Podle zástupců Zemědělského svazu České republiky je sucho nejhorší právě na Znojemsku a v okolí Brna. „Přes většinu republiky přešly nyní bouřky a napršelo, v těchto místech zůstává stále sucho,“ podotkl předseda svazu Martin Pýchy s tím, že ministerstva životního prostředí a zemědělství chystají strategii, jak se suchem bojovat. „Pomoci mají zadržovací nádrže nebo úprava hospodaření,“ naznačil.

Zachycovat vodu v krajině chce podpořit i kraj, a to dotačním programem. Zemědělci v jeho užitečnost ale příliš nevěří. „Nejdříve musí voda napršet a pak ji teprve můžeme zadržovat,“ poukázal Němec.

Sucho poslední roky negativně ovlivňuje i rybáře na jihu Moravy. „Škody se vůbec nedají vyčíslit. Voda v řekách se kvůli nízkým průtokům ohřívá, což vůbec nesvědčí pstruhovým revírům. O ty možná v budoucnu úplně přijdeme,“ litoval tajemník Moravského rybářského svazu Václav Habán.

Doplnil, že „nebeské“ rybníky, které jsou závislé pouze na srážkách, jsou naplněné vodou často jen do poloviny. „Je to příroda, my se jí musíme podřídit. Do rybníků můžeme tedy dávat méně ryb, abychom snižovali případný úhyn,“ uvažoval Habán.

"Řešením je čirok, obilovina amerických farmářů"

"Jižní Morava se v poušť nepromění"

Rozhovor s expertem projektu Intersucho Miroslavem Trnkou si přečtěte v sobotním tištěném Deníku Rovnost

Před dvěma lety museli jihomoravští rybáři předčasně vylovit rybníky už v červenci, aby předešli hrozícímu úhynu ryb.

S nedostatkem vody se potýkají i vodáci. Jedinou řekou, která je na jihu Moravy celoročně sjízdná, je Dyje. „Vyhledávaná je také Morava na Hodonínsku. Ostatní řeky mají tak málo vody, že nejsou pro vodáky zajímavé,“ řekl znojemský vodák David Gross.