Ne každému se to podaří, alespoň ne hned. Spousta absolventů nemůže v současné době najít uplatnění. Jak se tomuto nepříjemnému problému vyhnout, případně co dělat, když už v něm člověk vězí až po uši, radí ředitel vyškovského úřadu práce Jan Marek.

Při srovnání počtu absolventů některých škol z Vyškovska a jejich uplatnění vyjde najevo, že v některých případech je jich víc než polovina na úřadu práce. Není to trochu mnoho? Nestálo by za to, zamyslet se nad úrovní takové školy?
Ta čísla nelze chápat bez souvislostí. Hodně absolventů si ještě v průběhu roku vybírá prázdniny. Vzhledem ke krizi to nejsou nejhorší čísla, mívali jsme horší. Trvám na tom, že školy regionu jsou kvalitní.

Čím toto tvrzení podpoříte?
Například faktem, že podíl studentů mimookresních škol na celkovém počtu nezaměstnaných absolventů tvoří šedesát procent, což je poměrně příznivé číslo právě pro regionální instituce.

Přesto je nezaměstnaných absolventů těchto škol víc než dost…
V poslední době se projevuje nebezpečný trend. Počet absolventů v evidenci úřadu práce v září prudce narostl, předtím byl v podstatě stabilní. Absolventi už jsou ohroženou skupinou na trhu práce. Na vině je samozřejmě hlavně krize.

Jak se vlastně projevuje ekonomická krize na uplatnění absolventů podle jejich zaměření?
Jednoznačně tak, že vzrůstá podíl nezaměstnaných vyučených na úkor maturantů. Ještě před rokem byla situace přesně opačná, firmy v době konjunktury potřebovaly naléhavě právě tyto lidi. Čili vliv krize bude určitě dočasný, rozhodně ze současné situace nevyplývá, že by měli rodiče nebo žáci zatracovat učební obory. To by byla velká chyba.

Jaké obory nyní v nabídce škol okresu chybí?
Rád bych podotkl, že většinou nejde pouze o problémy Vyškovska, ale celého kraje. Některé učební obory zanikají, třeba prakticky nejsou sklenáři, řezníci, čalouníci. Ještě horší je, že je brzy nebude mít kdo učit, hrozí tedy úplný zánik oboru. Velice chybí výuční obory pro dívky.

To ovšem podle všeho souvisí hlavně s celkovou krizí oděvního průmyslu u nás.
Ano, jistě, přesto si myslím, že by některé existovat mohly. Vždyť už prakticky neučíme dámské krejčové. Chybí obory pro děvčata s průměrnými a horšími výsledky ve školách, což není zrovna nepočetná skupina. Přitom poptávka třeba po průmyslových šičkách by například ve firmě Lohmann&Rauscher ve Slavkově určitě byla. Dále, jsme zemědělský okres a prakticky nejsou zájemci v oboru agropodnikání.

Nemůže to souviset s tím, že v zemědělství jsou obecně mimořádně nízké platy?
Určitě ano. Problém také je, že zemědělské firmy o vyučené v tomto oboru nemají zájem, v současnosti jsou prakticky všichni v evidenci úřadu práce. Ale nevím, zda nejde o krátkozraký přístup, kdo bude za čas tuto práci dělat?

Žáci a jejich rodiče nejsou v době konce základní školní docházky v jednoduché situaci a doba je hodně složitá. Co tedy mají dělat? Jeden rok může být o daný obor zájem, za další po něm ani pes neštěkne…
Ano, doba je složitá, a proto v ní neplatí jednoduché recepty a poučky. Jedno je ale podle mě jisté, žáci i rodiče musejí přistupovat ke vzdělání jako k investici a podle toho se chovat, což se bohužel až příliš často neděje. Pokud chce absolvent uspět, musí si přinést ze školy solidní vzdělanostní základ a musí se umět přizpůsobit dané situaci.

To zní hezky, ale je logické, že automechanik se soustředí maximálně na svůj obor, vzdělání má tím pádem jasně zaměřené…
A v tom může být právě kámen úrazu. Mám na mysli nebezpečí úzké specializace. Může se projevit hned po škole nebo i v nějaké době v zaměstnání. Mají s tím potíže i v zahraničí, třeba v Rakousku. Ti lidé jsou ve svém oboru opravdu dobří, ale odmítají dělat cokoliv jiného. Pak ovšem zůstávají na úřadě práce. Zase nelze paušalizovat. Je dobré být výborným specialistou, ale není zrovna optimální nebýt schopen změny, když už v této pozici člověk nenajde uplatnění.

Jenže znovu namítám, lze chtít po automechanikovi, aby byl dobrý zároveň v ekonomii?
Všechny školy vyškovského okresu jsou na takové úrovni, že poskytují solidní vzdělanostní základ. Automechanik nemusí jistě vynikat ve znalostech klasické ruské literatury, ale měl by ovládat práci s výpočetní technikou a cizí jazyk, to je dnes standardní vzdělanostní vybavení.

Stále naše školy vychvalujete, mají vůbec nějaké nedostatky?
Samozřejmě, že mají. Problém je výuka cizích jazyků, protože je potíž udržet kvalitního pedagoga za plat běžný v našem školství. Nelze paušalizovat a nechci jmenovat, ale v řadě případů by neškodilo vyměnit zastaralé technologické vybavení, jež je pro některé obory doslova klíčové. Je věc managamentu školy, aby toto zajistil. Jinak hrozí problém, že nedojde k sepětí školy s praxí.

Co byste poradil rodičům a žákům při výběru školy z tohoto technického hlediska, vždyť tomu nemusejí rozumět?
Je na nich, aby se ptali. V dnešní době není problém obstarat si potřebné informace. Školy pořádají dny otevřených dveří. Stačí porovnávat.

Jaké obory jsou podle vás z hlediska uplatnění perspektivní?
Určitě ty, které směřují do oblasti služeb, těch je dnes málo a poptávka po těchto zaměstnancích bude určitě stoupat na úkor profesí v průmyslové výrobě. O obory typu kadeřnice, kosmetička, nehtová modeláž je zájem už nyní.

Nejsou problémem okresu nízké platy, nehrozí, že budou odsud lidé odcházet za prací jinam?
Myslím, že ne. Na Znojemsku, Břeclavsku a Hodonínsku jsou horší platy. Samozřejmkě blízkost brněnské aglomerace bude vždycky část pracovních sil z Vyškovska odsávat, to je přirozené a vždycky tomu tak bylo. V oblasti platů vidím spíš jiný problém.

Jaký?
Takzvanou platovou turistiku. Ta se samozřejmě projevovala v době konjunktury u žádaných oborů, jako byli třeba svářeči. Firmy si je přetahovaly, takže někteří pracovníci kvůli pár stovkám přecházeli z jedné firmy do druhé. Je to velmi krátkozraké.

Proč?
Člověk, který během krátké doby vystřídá deset zaměstnání, samozřejmě nepůsobí důvěryhodně. Také loyalita se cení. Firmy si o lidech vše potřebné řeknou, pracovníka jeho pověst předchází.

Vraťme se k absolventům. Mladí nemají praxi, a tak mívají o platech leckdy dost zkreslené představy…
Ano, to může být problém. Absolvent by rozhodně neměl mít přemrštěné požadavky. Může se přece vypracovat později, zaměstnavatel si nenechá většinou dobrého člověka odejít. Pro absolventa má být prvořadá praxe a zkušenosti, plat až v druhé řadě.

Co byste ještě poradil absolventům bez práce? Není to jednoduchá situace a není z ní někdy daleko k zoufalství…
Univerzální recept na získání dobré práce neexistuje. Záleží na každém. Zásadní je, nepropadnout apatii, hospodě, automatům. Je nutné něco dělat, člověk se nesmí vzdávat. Nebát se poslat, jako jeden můj známý, než získal vysněné místo, šestnáct set mailů a absolvovat šedesát pohovorů. Hledat způsoby, jak zaměstnavatele zaujmout. Na přechodnou dobu chodit třeba do jazykovky, nebo vzít zavděk méně kvalifikovanou prací, brigádou. Strašně pomáhá rozhodit sítě přes známé.