V celorepublikové soutěži Město pro byznys 2008 si totiž vedly právě Bučovice nejlépe a dalece předstihly Vyškov i Slavkov u Brna. „Pro zajištění co největší objektivity soutěže byla města hodnocena na základě padesáti kritérií rozdělených do šesti oblastí. Zdrojem hodnot každého kritéria byla statistická data nezávislých a odborných institucí a odborníky garantovaný výzkum,“ informuje tisková zpráva Ekonomu.

Podle ní celkové pořadí v žebříčku ovlivnily také výsledky průzkumu mezi podnikateli. To pomohlo právě Bučovicím, které místní obchodníci hodnotili velmi příznivě. „Spolupráce s radnicí je vynikající, jednání na úřadech jsou zcela bezproblémová,“ svěřuje se například jeden z majitelů zlatnictví v Bučovicích František Capita. Jeho firma přednedávnem získala cenu Spokojený zákazník udělovanou Sdružením českých spotřebitelů.

Starostka Bučovic Šárka Šilerová přičítá úspěch města hned několika faktorům. „Příznivě působí prostě už úroveň kvality života ve městě. Ze strany radnice podnikatelé podle mě ocenili politiku otevřené informovanosti prostřednictvím vylepšených webových stránek města a kabelové televize. Svou roli hraje i profesionální přístup úředníků,“ říká Šilerová.

Vůbec nejhorší v kraji v kvalitě veřejné správy, která obnáší například rychlé a vstřícné vyřízení žádosti, je podle výsledků soutěže Slavkov u Brna. „Slavkov má téměř nejnižší výběr daní na obyvatele a podprůměrné hospodaření obce,“ stojí na webu soutěže Město pro byznys.

Slavkovská radnice o velmi špatném pořadí ví a pátrala, co za tím stojí. „Zjistili jsme, že nikdo z městského úřadu nevyplnil dotazník, který jsme kvůli anketě dostali. Tím pádem jsme dopadli tak špatně, co se týká kvality veřejné správy,“ tvrdí slavkovský místostarosta Jiří Doležel.
Je ovšem přesvědčený o tom, že spolupráce města s podnikateli není tak katastrofální. „Pořádáme s nimi různá setkání. Netvrdím ovšem, že není co zlepšovat,“ říká Doležel.

Podle slavkovského starosty Ivana Charváta byl také problém v tom, že organizace začaly žebříček zpracovávat v době, kdy město nemělo přiklepnuté dotace. „Myslím, že teď bychom dopadli lépe. Z výsledků jsme si ovšem vzali ponaučení,“ uvádí Charvát.

I přes mizernou kvalitu veřejné správy se však Slavkov umístil v krajském žebříčku o příčku výš než okresní město. To zase handicapuje, že je nejdražší v regionu. „Podle mě město vytváří dobré podmínky pro podnikatele už tím, že podporuje vznik průmyslových zón. Samozřejmě pozemky neprodává zadarmo, ale díky tomu odtamtud neodcházejí, jak se to děje jinde,“ hájí Vyškov místostarosta Luboš Kadlec.

Zajedno je s ním i vyškovský starosta Petr Hájek. „Cenové podmínky příliš ovlivňovat nemůžeme. Například při prodeji pozemků se řídíme odhadními cenami. Bez toho zastupitelstvo nemůže nic prodat. Není to tady tak hrozné, jak vyplývá z ankety,“ reaguje Hájek.

Jenomže podle některých podnikatelů opravdu není Vyškovsko příliš dobrým místem pro podnikání. Například Slavkovan Alois Hlásenský, který má prodejnu ve Vyškově i Slavkově u Brna, podle svých slov nemá co pochválit. „S radnicemi se takřka nedá komunikovat. Když po úřednících něco chci, zametou se mnou. Moc by mě zajímalo, v čem nás podnikatele radnice podporují,“ nechal se slyšet Hlásenský.

Podle ředitele vyškovského úřadu práce Jana Marka nicméně celý projekt opomíjí jeden důležitý faktor, jenž podnikání v okrese silně ovlivňuje. „Je to záležitost dopravní obslužnosti. Integrovaný dopravní systém sice leccos napravil, stále to ale není ideální. Třeba spojení jihu okresu se severem není ideální, mnohdy zaměstnancům nevyhovují spoje Českých drah,“ shrnuje Marek.

Martina Grycová