V Nových Sadech se sedmaosmdesáti obyvateli podíl nezaměstnaných přitom narostl oproti loňsku z nuly na patnáct a půl procenta. V tuzemsku to byl největší nárůst. Oproti tomu v Topolanech s 223 obyvateli evidují pouze jediného uchazeče o zaměstnání. „Sama skutečně nevím, jaké to může mít příčiny,“ komentovala starostka Topolan Renata Pavlincová, která s tím ale je pochopitelně spokojená.

Tyto extrémy jsou podle ekonoma Lukáše Kovandy dány tím, že se obvykle jedná o malé obce s málo zaměstnavateli. „Pokud nějaký podnik zavře, do statistiky se to hned promítne. To platí i naopak, když je v obci a okolí prosperující podnik, zaměstnanost může být i nulová,“ vysvětlil Kovanda.

Zemědělství a cestovní ruch

Situace se v obecně kraji, zejména na Břeclavsku a Znojemsku, se podle něj až nadstandardně zlepšila. „Je nyní větší poptávka po pracovní síle v turistickém ruchu, jelikož na jižní Moravu zamíří spousta domácích turistů. Jižní Morava je také orientovaná na zemědělství, které má nyní sezonu. Otázka ale je, jak se region vyrovná s podzimem, to se bude lámat chleba,“ připustil Kovanda.

Současné trendy v okrese zatím nenaznačují nějaký negativní vývoj. Zatímco v květnu na úřadu práce registrovali 1683 uchazečů o zaměstnání, v černu to už bylo 1655. „To je dokonce pokles. Čísla jsou dobrá vzhledem k tomu, že se jedná o Vyškovsko, Bučovicko i Slavkovsko dohromady, ale zatím z toho nelze dělat statistické závěry,“ zdůraznil Ondrák.

Případná radost z toho, že se lidé navzdory krizi vyhnou většímu propouštění, je však zjevně předčasná. Teprve následující měsíce podle Kovandy ukáží, jaké budou pro zaměstnance nejen na Vyškovsku skutečné důsledky koronavirové krize. „Nezaměstnanost za červen je pro jižní Moravu příznivá, lze ale očekávat na podzim zhoršení až třeba na sedm, osm procent, kdy nebude takový zájem o lidi z restaurací, hotelů a podobně,“ dodal ekonom.

Mapa nezaměstnanosti zčervenala. Lidí bez práce přibylo po celé zemi

Čtyři a půl tisíce tuzemských vesnic, obcí a měst, tedy skoro tři čtvrtiny ze všech, hlásí meziroční nárůst počtu lidí, kteří shánějí místo.

Ještě před rokem tam neměli jediného nezaměstnaného. Nyní jich úřad práce v malé obci Nové Sady na Vyškovsku eviduje hned devět. Že se vám toto číslo nezdá nikterak vysoké? Pak vězte, že v obci žije jen 58 obyvatel ve věku od 15 do 64 let a míra nezaměstnanosti tak aktuálně činí 15,5 procenta. Nové Sady obklopené ze tří stran vojenským újezdem Březina, tak „vedou“ nelichotivý žebříček obcí, kde mezi loňským a letošním červnem vzrostla nezaměstnanost nejvíce.

Vyplývá to z propočtů regionálního Deníku, který zanalyzoval data Úřadu práce o počtu uchazečů o zaměstnání ve všech více než šesti tisících obcí České republiky.

Zhoršení skoro všude

Meziroční nárůst nezaměstnanosti hlásí obce napříč celou zemí, nejvíce v pohraničních oblastech. Lidí bez práce za rok přibylo v 73 procentech všech vesnic a měst, to znamená ve 4567 z nich.

Naproti tomu v pětině sídel za 12 měsíců nezaměstnanost klesla. Tento úbytek se ale v naprosté většině obcí počítá v jednotkách nezaměstnaných. Nejvíce v absolutním počtu ubylo lidí bez práce ve Starém Městě na Šumpersku, kde jejich počet klesl o 24 na aktuálních 52 „dosažitelných“ uchazečů o zaměstnání.

Lepší to nebude

Bez místa bylo na konci letošního června skoro 270 tisíc lidí. Míra nezaměstnanosti pak činila v celé republice průměrných 3,7 procenta.

Horší situace panovala především v obcích v pohraničních oblastech, ale také ve „vnitřních perifériích“ na rozhraní krajů a okresů.

Nejvyšší míra nezaměstnanosti (19 %) byla zaznamenaná ve dvou obcích na severu okresu Plzeň-sever, konkrétně ve vesnicích Studená a Sedlec. A pak v Rudlicích na Znojemsku.

Na druhou stranu 270 především menších vesnic hlásí i v pokoronavirové době nulovou nezaměstnanost.
„Skutečné dopady koronaviru uvidíme pravděpodobně až v září nebo říjnu, tedy asi šest měsíců od vypuknutí pandemie,“ říká Andrea Linhartová Palánová ze společnosti PwC ČR.