Ekonomika stále posiluje, což se může na první pohled jevit jako dobré. Jenže hodně firem má z hospodářského růstu naopak těžkou hlavu. Chybějí jim totiž kvalifikovaní zaměstnanci.

Na brněnském úřadě práce například evidují sto volných míst pro zedníky nebo sedmdesát pro instalatéry. „Člověk, který umí některé z požadovaných řemesel, najde práci bez problému,“ řekla mluvčí brněnského úřadu práce Ivana Drmolová.

Je velký nedostatek učňů

Za nedostatek kvalifikovaných řemeslníků ale prý může také demografický vývoj.

„Dříve se rodilo přes sto dvacet tisíc dětí ročně, nyní je to zhruba devadesát tisíc,“ upozornil ředitel Středního odborného učiliště stavebního v Bosonohách Josef Hypr. Podle něj na nedostatku studentů v učebních oborech mají svůj podíl i rodiče dětí.

Ředitel učiliště se dlouhodobého převisu poptávky po vyučených řemeslnících obává. „Bojím se, aby tu práci nezačali flákat. Aby se nespoléhali na to, že jich je málo,“ podotkl.

Podle něj je situace v učňovském školství čím dál horší. „Například v roce 1994 z naší školy vyšlo kolem osmi set zedníků, letos u nás absolvuje jen kolem dvaceti. Každý den po mně firmy požadují řemeslníky. Chtějí stovky zedníků, desítky pokrývačů, instalatérů, a dalších řemeslnických profesí. Úhrnem to může být kolem pěti set požadovaných lidí,“ řekl.

Jenže letos škamna učiliště v Bosonohách opustí odhadem jen asi stovka řemeslníků. A většina z nich už má práci zajištěnou.

„Jakmile ukončím školu, mám práci domluvenou u stavební firmy,“ řekl budoucí tesař Michal Tesařík. Svou nastávající profesi si podle svých slov vybral proto, že ho práce se dřevem bavila. Gymnázium by ho prý nebavilo. Kromě něj se na řemeslo dal z celé jeho třídy na základní škole už jen jeden spolužák. „Ten se zaměřil na umělecké truhlářství, jinak šli všichni na školy,“ dodal Tesařík.

Kvalifikovaní zaměstnanci některým firmám chybějí. Čím dál víc. Takže není divu, že se mnoho z nich zapojilo do projektu Národní soustavy povolání, který má sladit požadavky zaměstnavatelů a školství.

„Zaměstnavatelé řeknou, co by se mělo ve vzdělání změnit, co by měl ideální uchazeč o práci znát a umět. A to jim umožní sektorové rady, které budou dávat podněty trhu práce,“ popsala projekt jeho mluvčí Markéta Hlavicová.

V České republice vznikne osmnáct sektorových rad, jedenáct z nich už funguje. Na sjednocení pravidel už se pracuje například ve stavebnictví, energetice, textilním nebo polygrafickém, automobilovém a těžebním průmyslu. Postupně by měly rady pojmout všechny obory hospodářství.

Podíl Jihomoravanů

Na slaďování požadavků a kvalifikací se nejvíc podílejí jihomoravské firmy. „Je to také proto, že tam už nyní funguje řada klastrů a dalších sdružení, která se o problematiku zajímají,“ míní hlavní manažerka projektu Jolana Blažíčková. Připomněla například účelové sdružení nábytkářských firem, kde spolupracují firmy z několika krajů.

Projekt by měl velkou měrou přispět ke konkurenceschopnosti českých firem a pomoci lidem ve snadnějším uplatnění na trhu práce. Absence kvalifikovaných pracovníků na trhu práce ale prý nesouvisí jen s malým počtem absolvujících učňů. Alespoň podle Jana Peška z Národního ústavu odborného vzdělávání. „V průměru jich každororočně absolvuje kolem čtyřiceti tisíc. Problém je v tom, že to mnozí z nich nejdou dělat. Například každý rok absolvuje nejvíc kuchařů a číšníků. Ale když se podíváte na nabídky úřadů práce, firmy pořád shánějí nějaké lidi do gastronomie,“ řekl Pešek.

Současná poptávka po řemeslnících na Úřadu práce Vyškov (ke dni 21.6.2007)

profese
počet volných míst
zedník
17
zámečník
29
svářeč kovů
18
instalatér
7
frézař
0
soustružník
4
stavební elektrikář
9
stavební tesař
13