Dobrou dopravní dostupnost si pochvaluje například jednatel firmy Bötcher Jan Krejčíř. „Vyškov má optimální polohu mezi Brnem a Olomoucí a blízké napojení na dálnici. A přitom je to pořád relativně daleko do velkého města. Takže negativní vlivy, například častá změna zaměstnanců, která je pro velká města typická, chybí," zdůraznil Krejčíř.

Chválí si také rozložení firem. „Je velmi rozumné. Ve Vyškově je z každého oboru něco. A přitom chybí těžký průmysl, což je dobře zase s ohledem na životní prostředí. I pro lidi je to zajímavější. Můžou si vybírat podle specializace," popsal Krejčíř.

Vhodná dopravní dostupnost hraje roli i v zájmu lidí o trvalé bydlení v okresním městě. „Vyškov navíc leží v dobré dojezdové vzdálenosti od Brna. Lidé tak mají o nákup bytů velký zájem," potvrdila Monika Henrichová z SDK reality. Dlouhodobě si město dobře vede i ve srovnávání nákladů na splácení dluhů. Jako jedno z mála měst v celé republice totiž nemá žádné. „I když to se v budoucnu změní. Plánujeme výstavbu nového zimního stadionu," připomněl místostarosta města Karel Jurka, který ocenění v soutěži v úterý převzal.

iRatingVýzkum získává necelých dvacet tisíc dat z nezávislých zdrojů. Metodika je založená na vyhodnocení 34 kritérií rozdělených do dvou základních oblastí. Polovinu tvoří podnikatelské prostředí, druhou pak přístup veřejné správy. První oblast sleduje například: podíl podnikatelů, znečištění ovzduší, počet lékařů, cenu bytů nebo stavebních pozemků, nezaměstnanost i průměrný měsíční plat. Druhá oblast hodnotí například: úspěšnost měst získávat dotace, peníze, které jdou na veřejnou dopravu, podporu městského webu, počty žáků ve třídách základních škol nebo poplatek podnikatelů za stánek či za předzahrádku.

Jedním z důvodů, proč se Vyškovu dlouhodobě daří umísťovat na předních příčkách klání, vidí i to, že na radnici s kolegy nepolitikaří. „Nehrajeme hry velkých hráčů a snažíme se vždy dohodnout. Zaměřujeme se na zajištění kvalitního ekonomického prostředí," sdělil Jurka.

Jedním z důležitých kritérií soutěže je i možnost založení nového podnikání. Tu mají například žáci, kteří navštěvují vyškovskou Střední odbornou školu a Střední odborné učiliště Sochorova. I když zatím si firmy zakládají pouze fiktivní. „Díky tomu se ovšem naučí základy podnikání a ekonomiky, aby byli schopní se uplatnit samostatně. I kvůli našim absolventům rád slyším, že se Vyškovu ve vytváření podmínek pro byznys daří. Těm podle mě dalo základ založení průmyslových zón v Brněnské a Sochorově ulici. A Vyškov se tak stal zajímavou lokalitou pro podnikatele," je přesvědčený ředitel školy Petr Hájek.

To, že se Vyškov drží na špici žebříčku už několik let, vnímá jako dobrý signál. „Slušná jsou i v rámci kraje čísla zaměstnanosti," upozornil Hájek. Na druhou stranu právě nízká nezaměstnanost je jedním z aspektů, který úplně rád nevidí Krejčíř. „Pro podnikání to není kdovíjak zdravé prostředí. Děsím se totiž chvíle, kdy si firmy začnou přetahovat zaměstnance. Je totiž vhodné mít i zájemce, kteří jsou po práci vyloženě hladoví," poznamenal jednatel.

Vyškov není jediným úspěšným městem regionu. Na pátém místě skončil Slavkov u Brna, na dvanáctém se pak umístily Bučovice. Soutěž se letos konala osmým rokem.