Spasená tráva totiž nedorůstá. „Na plochách je pouze hlína. Máme 250 hektarů pastvin, na kterých už nyní musíme dobytek přikrmovat, vozíme jim seno a slámu,“ popsal. Kdyby zemědělci krávy nepřikrmovali, utekly by podle něj za potravou pryč.

Jenže zásob moc není. „Z první seče byl devadesátiprocentní výnos. Z druhé nic, tráva zaschla. Máme asi osm set balíků slámy, budeme krmit zpočátku jí. Jakmile se krávy začnou telit, přidáme jim senáž. Pokud tedy nějaká bude,“ okomentoval Přikryl.

Sláma je ovšem méně výživná. „Máme masné krávy, takže to není tak hrozné jako u dojných. Díky slámě budou mít alespoň co žvýkat. Ale pro telata bude méně mléka a nebudou mít přírůstky,“ není optimistický benešovský zootechnik.

Kvůli suchu museli řešit, jak zajistit krmivo pro dobytek i v zemědělském družstvu Kojál Krásensko na Vyškovsku. „Obětovali jsme na krmné plodiny, tedy silážní kukuřici, jetelotraviny a vojtěšku, dvě stě hektarů ploch původně určených na pěstování obilí, které má nyní velkou cenu. Dá se říct, že v tomto ohledu jsme prodělali. Ale nemůžeme mít dobytek a nemít zajištěné krmivo,“ řekl předseda představenstva družstva Ladislav Ševčík.

Seno jako nedostatkové zboží
• Zatímco seno dřív kupovali zemědělci za několik stokorun za balík, dnes stojí i víc než dva tisíce korun.
• Řada zemědělců hodlá krmit slámou. Ta však není plnohodnotnou náhražkou. Není tak výživná, což může mít u dojnic vliv na pokles produkce mléka.
• Zemědělci i farmáři se snaží zabránit porážkám skotu. Někteří je však do budoucna nevylučují.

Podobné řešení zvolili i v zemědělském družstvu Bulhary na Břeclavsku. První seče tam byly slabé, druhé skoro žádné. „Snažili jsme se s touto variantou počasí počítat už loni, takže jsme vyseli víc žita na úkor rostlinné výroby. Sklidili jsme i krmný ječmen, ale siláž byla velmi slabá. Budeme mít ještě nějaké cukrovarské řízky, nakoupili jsme také pivovarské a kukuřičné mláto, řepku a sóju, takže doufáme, že se nám zima podaří přečkat tak, abychom nemuseli snižovat krmnou dávku. Znamenalo by to nižší výnosy mléka, nebo snížení stavu zvířat,“ vysvětlil za družstvo Antonín Osička.

Problém s nedostatkem krmiv mají zemědělci v celém kraji. „Lokality ale mají určitá specifika. Například dva sousedé na tom můžou být jinak, například proto, že pěstují různé plodiny nebo chovají jiné druhy zvířat,“ informoval ředitel Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Jaromír Musil.

Důsledky podle něj můžou být nepříjemné. Nevyloučil ani snížení stavů kusů. „To je ale vždy až poslední řešení. I částečné snížení stavů může být likvidační, je na ně nastavená technologie i technika,“ upozornil.

S problémy se potýkají také menší zemědělci a farmáři. Potvrdil to majitel ekofarmy v Nelepeči na Brněnsku Rudolf Kropáček. „Máme padesát kusů skotu. Problém s nedostatkem sena máme, ale ještě jsem žádné nenakupoval, raději prodám nějakou krávu,“ řekl. Důvodem jsou polde něj překupníci, kteří cenu sena vyhánějí nahoru.

To v družstvu Skály mají tři sta masných krav. Jejich počet snižovat nechtějí. „Pokud ale bude situace taková jako nyní, je možné, že se tomu na podzim nevyhneme,“ připustil Přikryl.