Že je region „přebraný", potvrzuje i personalistka slavkovské společnosti Saab Czech Veronika Ferziková. Nenabírají masově, ale problémy mají. „Bavíme se nejen o vývojářích, kteří u nás platí za hlavní část zaměstnanců, ale také o výrobních pozicích. Lidé, kteří jsou ochotní pracovat, jsou zaměstnaní. My navíc samozřejmě potřebujeme kvalifikované kolegy, takže musíme vynakládat mnohem větší úsilí než před lety," sdělila personalistka.

Cílí zejména na Brno. „Je to ovšem komplikované. Například konvenční obrábění se dnes už nikde na školách neučí, mnohdy tak jde o padesátileté pracovníky," poznamenala Ferziková.

3,5 %Takový je poslední údaj k nezaměstnanosti za Vyškovsko, což je znovu výrazně méně než současný celorepublikový průměr. Ten dělá 5,2 procenta.

Ve vyškovské strojírenské společnosti Hestego od začátku roku evidovali zhruba 1 300 uchazečů o práci. Přijali jich ovšem jen několik desítek. „Jdeme tak trochu sami proti sobě, protože je u nás velmi důležitá kvalita před kvantitou. Takže i samotné výběry nových kolegů jsou velmi pečlivé a z toho mála, co na trhu práce je, se snažíme vybírat to nejlepší. Přesto se stává, že i přes pečlivý výběr dotyčný končí ve zkušební době," upozornila personalistka firmy, která má zhruba 330 zaměstnanců, Eva Vavrouchová.

Personalisté se shodují na tom, že nejen ve Vyškově je velké množství strojírenských firem, ty si zodpovědné a pracovité kolegy jednoduše hýčkají. Podle Vavrouchové chybí svědomitost, pečlivost, vztah k práci a k odvedenému výkonu. „A bohužel často některým scházejí i základní pracovní návyky. To je pak velmi obtížné," varovala personalistka.

Přitom míra nezaměstnanosti v regionu znovu klesla. Lidí bez práce tak bylo na Vyškovsku k poslednímu zářijovému dni 3,5 procenta. Na jedno volné pracovní místo tak na Vyškovsku čekají sotva tři lidé. Sehnat práci tudíž nebylo pro lidi dlouho tak snadné jako nyní.

Radek Hrazdíra, majitel vyškovské firmy Donak, která se pohybuje v oblasti nákladní dopravy, si myslí něco jiného. Podle něj chybí v celé republice 11 tisíc řidičů kamionové dopravy. „Sehnat nějakého je obrovský problém. Jde o povolání, kdy je dotyčný často mimo domov, navíc prestiž, která u něj byla dřív, je pryč. Kdysi musel zájemce nejprve projít přes závozníka, řidiče závozu a až pak se stal šoférem kamionu. Dnes někdo udělá k řidičskému profesní průkaz a může hned vyrazit," popsal Hrazdíra.

Jenže profesní průkaz na řidiče se pohybuje v řádech desítek tisíc. „Prvním zlomem bylo zrušení vojny. Spousta kluků si na ní udělalo řidičák na náklaďák. Druhým pak hospodářská krize, kdy se snížila výroba a s ní i počet řidičů. Po nastartování ekonomiky si pak mnozí řekli, že už chtějí být víc doma," zmínil Hrazdíra.

RADĚJI POBÍRAJÍ DÁVKY

Podle Vavrouchové také přibývá lidí, kteří jsou zatížení dluhy a exekucemi. „Nemají tak žádnou motivaci pracovat, protože je jim celkem jedno, jestli berou mzdu nebo pobírají sociální či nemocenské dávky. Velmi často se stává, že jsou nemocní, takže absolutně nepodávají žádoucí výkon," zdůraznila personalistka.

Kromě dělníků ve výrobě se velmi dobře uplatňují také profese právě ve strojírenství. „Práci nejsnadněji a dlouhodobě najdou obráběči kovů, mechanici, obsluha CNC strojů nebo seřizovači," vypočetl už dřív ředitel krajské pobočky úřadu práce Josef Bürger.

Ve vyškovském Staegu mají stavy víceméně plné, ale problém je v tom, že kvalitních lidí na trhu práce jednoduše ubývá. „Když to srovnám se situací před třemi lety, tak se nám na pozici do administrativy hlásila třeba stovka uchazeček. Dneska se nábor na asistentku smrskne na deset lidí. A to je velký rozdíl," uzavřela Švehlová.