Spotřeba elektrické energie neustále roste. Stejně tak poptávka po turbínových zařízeních, jejichž výrobou se zabývá i brněnská společnost Ekol. Majitelé firmy se proto rozhodli o rozšíření vlastní výrobní základny pro obrábění a montáž.

K tomuto účelu založil Ekol dceřinou společnost Ekol Energo, která bude realizovat výrobní cíle společnosti, a zakoupil část areálu firmy Zetor včetně výrobní haly a dalších menších objektů. Ve druhém pololetí loňska začala rekonstrukce zakoupených objektů, která byla ukončena počátkem června.

Dnes je již areál plně funkční, nyní probíhá přemisťování technologických zařízení z pronajatých výrobních hal ve Šmeralových závodech. Nově vzniklá společnost Ekol Energo bude zaměstnávat sto padesát lidí v různých profesích.

Zdá se, že brněnská brownfields začínají konečně nacházet uplatnění, kromě nejnovějšího počinu Ekolu je nejznámějším příkladem úspěšného a efektivního využití brownfields v Brně Galerie Vaňkovka.

Bravo, jen tak dále. Nebylo by však určitě na škodu, kdyby výraznější využívání městských brownfields podpořil i brněnský magistrát.

 

Návrat linky

 

V březnu byla kvůli nedostatečné vytíženosti a nevýdělečnosti zrušena jedna ze tří pravidelných brněnských leteckých linek – spoj do Mnichova. Nyní to vypadá, že se na tuřanské letiště třetí pravidelná linka vrátí. Vedení kraje totiž podepsalo smlouvu s ruským partnerem o provozování pravidelné letecké linky mezi Brnem a Moskvou.

Let bude provozovat nízkonákladová společnost Smartwings. Boeing 737-300 s kapacitou sto dvacet osm míst poprvé odstartuje 22. července a poletí každou neděli. V Moskvě bude letadlo přistávat na městském letišti Vnukovo.

Doufejme, že nová linka nebude následovat svého předchůdce, spoj do Mnichova. Má všechny předpoklady k tomu, aby se tak nestalo. Let do Mnichova totiž nebyl provozován nízkonákladovou společností a jeho hlavní brzdou byla především vysoká cena letenek, což rozhodně není případ nové moskevské linky.

Za první tři měsíce letošního roku přibyla na jižní Moravě více než tisícovka obyvatel. Alespoň podle aktuálních údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. Ovšem na „vině“ není ani tak porodnost převyšující nad úmrtností, ale spíše stěhování za prací.

Jihomoravský kraj, resp. investoři v něm už delší dobu lákají nejen našince, ale i příslušníky z okolních států.

 

Vyšly z módy

Bezesporu zajímavější statistikou jsou rozvody a sňatky. Zatímco v prvním čtvrtletí bylo sezdáno pět set devadesát párů, rozvedeno jich bylo o dvě stě sedmdesát osm více. Připočteme-li fakt, že zhruba třicet procent dětí se narodilo nesezdaným rodičům, je jasné, že svatby vycházejí z módy.

Ještě většímu nezájmu než instituce manželství se „těší“ sedmašedesát ochranných známek zkrachovalého gigantu Zbrojovka Brno. Středeční dražba skončila naprostou blamáží, nikdo se na ni nedostavil. Nikdo totiž nebyl ochoten za grafická loga i samotný název zaplatit vyvolávací cenu ve výši sedm milionů.

Není se co divit. Skutečná cena souboru, mezi kterými nejsou jen domácí, ale i šestačtyřicet zahraničních a dvě mezinárodní ochranné známky, je totiž podle odborníků asi poloviční. Právě ochranné známky jsou to jediné, co z dříve významného regionálního zaměstnavatele se „zetkem“ ve znaku zbývá. Drtivá většina zbraní i výrobních strojů je totiž rozprodaná, dvaadvacetihektarový areál v Brně-Husovicích je majetkem finanční skupiny J&T.

Autoři jsou analytici internetového serveru www.finance.cz