V provozu je třeba pálenice v Rousínově ve Slavkovské ulici. „Pálíme většinou dva dny v týdnu asi čtyři až osm kotlů. Lidé vozí třešně, višně nebo meruňky a hodně je i špendlíků. Žádná sláva to ale není. Pálit se ale určitě bude i dál,“ informoval majitel jedné rousínovské pálenice Zbyněk Konečný.

Čas sběru švestek podle odborníků teprve přijde. Je totiž ideální nechat švestky přejít mrazem, který v nich ještě podpoří cukernatost. Kvas je pak třeba ponechat v teple. To potvrzuje i majitel drnovické pálenice Miloš Bastl. „Důležité je hlídat teplotu a nechat vše správně uležet. U švestek je to asi šest týdnů, u skorého ovoce jen čtyři týdny,“ radil .

Podle něj letos vozí lidé hlavně třešně a meruňky a výroba je oproti loňsku zhruba padesátiprocentní. „Uvidí se ale ještě v říjnu, kdy sezona vrcholí. Stromy na zahradách jsou sice prázdné, ale třeba mezi Lulčem a Drnovicemi je plno třešní,“ připomněl Bastl.

Zkušenost s mizernou úrodou a úbytkem zákazníků hlásí i odjinud. „Zatím o pálení není moc zájem. Měli jsme jen tři zákazníky, kteří přivezli dvakrát třešně, meruňky a švestky. Ty navíc měli z loňska. Musím na druhou stranu připomenout, že se zlepšil kvas, který vozí,“ potvrdil majitel pálenice Bohumil Trávníček.

Majitelé pálenic počítají s tím, že pocítí peněžní ztrátu a lidé pro změnu nedostatek chutné pálenky. „Každoročně dáváme do palírny v Dědicích všechno, co vypěstujeme. Ovšem oproti minulému roku je úroda bídná, úplně nejhůře jsou na tom meruňky. Když to půjde dobře, vypálíme letos pouhých dvacet litrů, oproti loňským sto litrům,“ postesknul si Vyškovan, který nechtěl sdělit své jméno.

K vypálení lidé vozí minimálně sto litrů kvasu, s menším množstvím by podle majitelů pálenic nemělo cenu chodit. Ti mají v pálenicích většinou kotle na dvě stě padesát litrů. Díky tomu zvládnou denně vypálit pálenku přibližně pro pět až sedm zákazníků. „Ze sto litrů kvasu vypálíme průměrně deset litrů pálenky, záleží samozřejmě na kvalitě kvasu,“ uvedla před časem Libuše Rotreklová z rousínovské pálenice.

Podle odborníků se příprava kvasu liší podle ovoce. Stejný postup je u výroby z jablek nebo hrušek a potom třeba z meruněk nebo broskví. Ze sto kilogramů jablek je možné získat asi pět až osm litrů destilátu. Ze stejného množství třešní je to asi osm až deset litrů.

Nechat si vyrobit vlastní pálenku není ale zrovna levná záležitost. Za jeden litr padesátiprocentního destilátu se v pálenicích platí minimálně sto třicet korun, cena se liší podle počtu přepálení. Záleží také na tom, zda člověk doveze přímo kvas nebo požaduje i zpracování ovoce. Ne všude ale nabízejí výběr z obou možností.