K samotné výrobě vedla dlouhá cesta. „První myšlenka souvisela s tím, jak využít rodinné pozemky. Uvažovali jsme, jak s nimi naložíme, a nakonec jsme se rozhodli pro výsadbu švestkových stromů. Stromy máme na téměř třech hektarech, takže očekáváme velkou úrodu. Snažíme se hospodařit s ohledem na přírodu, využívat co nejméně chemických přípravků a poskytnout v sadech i prostor pro drobnou zvěř a užitečný hmyz. Mezi stromy máme kvetoucí byliny, abychom přilákali včely. Je to krása, když všechno kvete,“ popisuje Bolfová.

Na to navazovala další otázka, jak s úrodou švestek naloží, aby ji rychle zužitkovali. „Právě proto jsme si vybudovali lihovar, abychom sami zpracovali nejen naše plody, ale také ovoce od okolních pěstitelů. V okolí máme totiž mnoho nově vysazených sadů, ať už to jsou v Litenčicích nebo Střílkách na Kroměřížsku. Nejsme tak závislí na odběratelích, produkci si sami zpracujeme, a ještě pomůžeme okolním pěstitelům s odbytem,“ vysvětluje.

Jan Oulehla s Tomášem Havrylukem.
S Honzovými řízky sklízí úspěch. Jan Oulehla sní v Nemojanech svůj sen

V regionu žádný podobný lihovar není, spolupráce s lokálními pěstiteli se proto sama nabízela. Chce se zaměřit především na místní suroviny a vysokou kvalitu výsledného produktu. Společně překonávali řadu byrokratických překážek. „Bylo to složité, jen různá povolení jsme vyřizovali asi rok a půl. Zvláště po známé metanolové aféře je vybudování něčeho takového náročné s ohledem na peníze i administrativu. O tu se starám já, zatímco partner má na starosti hlavně praktický chod a samotné destilování,“ vypráví Bolfová.

Pálenice má za sebou již druhou sezonu pěstitelského pálení. Teprve letos zahájili provoz v režimu lihovaru. „Momentálně nám zraje ve skladu destilát z višní odrůdy Erdi Bötermo a Ujfehértoi Fürtös, třešně Kordia a samozřejmě slivovice. Pálenku pošleme do prodeje s naší vlastní značkou, už se na to moc těšíme. Jsme ve fázi, kdy navrhujeme etikety a dolaďujeme poslední detaily. Chystáme se produkt konečně uvést na trh,“ shrnuje.

Věří, že kvalitní produkt si svoje zákazníky najde. Stále přitom do Nemochovic míří zájemci s vlastními plody. „Loni jsme v pěstitelské pálenici zpracovali okolo padesáti tun ovoce, než jsme v březnu spustili lihovar. Sami máme necelých čtrnáct set stromů švestek, na každý připadá zhruba třicet kilo plodů ročně,“ přibližuje Bolfová.

Celoroční péče

Mimo lihovar má stále další podnikání, pracuje jako účetní poradce. „Zvládáme to tady většinou ve dvou, ale pro mě to je vlastně odpočinek po celodenní práci v kanceláři, jít do sadu. Měli jsme pomocníky při výsadbě, což byli hlavně naše rodiny a přátelé. Bez nich bychom to těžko zvládali,“ zdůrazňuje.

Prosazení na trhu odhaduje na dalších pět let, než se investice začnou vracet. Práce v sadu obnáší celoroční péči. Na jaře spočívá ve stříhání stromů, během roku v dohledu nad škůdci a zdravotním stavem stromů, sečení trávy a zalévání. „Letos to bylo náročné kvůli výskytu mšic a škůdců. Je také velké sucho, které nás trápí. Na podzim sklidíme, ale ruch se zase přesouvá do palírny, kde zájemců přibývá. Snažíme se dělat vše, jak nejlépe umíme a lidé se vrací,“ popisuje.

Zařízení si přivezli ze strojíren v Pacově na Pelhřimovsku. Kvas přijímají s pomocí sací hadice, který se čerpá do předlohové nádoby, která slouží také pro předehřev. „Z ní se kvas dostává do kotle, kde se ohřívá a uvolněné lihové páry prochází destilačním zařízením,“ popisuje Kvapil.

Spoře oděné ženy se polily umělou krví a nasadily si králičí uši. Kvůli blokování provozu je odvedli policisté.
FOTO: Ženy se v Ivanovicích spoutaly řetězem, protestovaly proti týrání zvířat

Trojstupňová technologie umožňuje nastavení aroma a chuti alkoholu. Prochází následně deflegmátorem a potrubím pokračuje do chladiče, kde lihové páry kondenzují. „Tam se zchladí na teplotu zhruba dvaceti stupňů. Během destilace sledujeme teplotu a lihovitost, abychom dosáhli co nejkvalitnějšího produktu,“ pokračuje.

Výsledný produkt má zhruba šedesát procent alkoholu, než se nechá takzvaně odvětrat na přibližně čtrnáct dní kvůli ustálení chemických procesů. Správné lihovitosti předchází ještě ředění, u švestek je na padesát procent a u meruněk zhruba osmačtyřicet. Právě na švestky se s ohledem na jejich dostupnost zaměřují nejvíc. „Produkt už máme připravený z loňské sklizně, čeká jen na stočení do lahví,“ dodává Soňa Bolfová z Nemochovic.