V klidu a pohodě zkoumat drtivé účinky velké vody mohou návštěvníci stavebního veletrhu, který se koná v těchto dnech v Brně.

Povodně ve zmenšeném měřítku se odehrávají v bazénu, ve kterém je postaven model rodinného domu, na který se přímo před zraky diváků instalují protipovodňová zařízení.

Akci pořádá Česká protipovodňová asociace, protože lidé prý nebezpečí povodní podceňují. „Lidé si nebezpečí vůbec neuvědomují a je zarážející, že ti, kteří při povodni přišli o domy, tak je postavili na tom samém místě znovu,“ uvedl Tomáš Papež z asociace.

Podle něj si lidé myslí, že když se mluví o stoleté nebo tisícileté vodě, že jde o záplavy, které se stanou jednou za sto nebo tisíc let. „Ale to je omyl, ten termín označuje výšku vody při povodni,“ zdůraznil a dodal, že stoletá voda může zatopit okolí každý rok. Každý majitel nemovitosti u vody by tak měl s možností záplav počítat a připravit se na ně.

„Musí být připraven na to, že povodeň může nastat kdykoliv. Při velkých bouřkách třeba i do půl hodiny. Rozhodně nemůže počítat s tím, že když byla loni, tak letos ho nepostihne,“ podotkl Papež.

Letos protipovodňová asociace na veletrhu představuje montovaný most, který slouží jako provizorní přemostění během povodní. „Pro starosty nebo představitele krajů je tato prezentace určitě přínosná. Dokud povodeň nenastane, mluví se o ní jen teoreticky. Tady ale vidí, jak různá protipovodňová zařízení fungují v praxi. Ne vždycky se totiž poUžívají ta optimální,“ řekl Aleš Pohl z Veletrhů Brno.

Při boji s velkou vodou hrají důležitou roli i hasiči. Zachraňují životy lidí postižených záplavami i jejich majetek. U veletržní expozice, která je komentovaná a doplněná i videoprojekcí, jsou také.

„Fungujeme tady jako odborní konzultanti. Naši hasiči zajišťují čerpání a odčerpávání vody a dohlížejí na to, aby ukázky povodní proběhly bez komplikací,“ uvedl ředitel odboru ochrany obyvatel a krizového řízení jihomoravských hasičů Zdeněk Kubeš.

Ceny profesionálních zábran se, v závislosti na rozsahu chráněného území, pohybují v desítkách tisíc korun. Ne všichni lidé si je tak mohou dovolit. Ale díky tomu, že mají možnost vidět, jak se voda při povodni chová, mohou se na ni včas připravit.

Podle slov Tomáše Papeže je určitě lepší alespoň nějaká ochrana, než vůbec žádná. „Lidé ji mohou vybudovat třeba z pytlů s pískem, fošen nebo fólie. A každý rok ji pak zdokonalovat,“ řekl.

O protipovodňová opatření se zajímá i Bohumil Kašuba z Podhradí nad Dyjí na Znojemsku, kterého loni řeka vyplavila. „Samozřejmě, že se o to zajímám, ale ne jen pro sebe, ale pro celou obec. Budeme regulovat potok a začnou se stavět protipovodňové hráze. Lidí, co bydlí přímo u řeky, moc není, jsou to většinou chataři. Starousedlíci jsou tam asi čtyři a ti se sami proti povodni nechrání, spoléhají na to, co se tu postaví,“ uvedl Kašuba.