Nedávné dešťové srážky sice přibrzdily žně v kraji, ty přesto u obilovin v jižních okresech finišují. „Sezona je opět slabší,“ konstatoval v pátek předseda okresní agrární komory na Hodonínsku Petr Chaloupka.

Podle něj výsledky letos potěší snad jen mlynáře a pekaře. „Pšenice je totiž velmi kvalitní, i když zrnka jsou malá,“ uvedl Chaloupka.

Na Břeclavsku, kde zemědělce trápí nedostatek srážek nejvíc, jsou obilky pšenice menší než zrnka rýže. „Sklízíme kolem čtyř tun na hektar,“ vyčíslil výnos předseda okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička.

Nejvíc ploch s ozimou pšenicí z okresů mají na Znojemsku. Přes pětatřicet tisíc hektarů. Výnos je zatím zhruba 4,5 tuny na hektar.

Sklizeň v číslech
∙ 110 tisíc hektarů pšenice ozimé sečou letos v kraji. Průměrný výnos je zatím 4,61 tuny na hektar.
∙ Dolů šla cena řepky za tunu. Zhruba o tisícikorunu.
∙ Už deset výjezdů k požárům techniky na polích mají za sebou krajští hasiči od začátku července. Škody jsou zhruba 10 milionů.
∙ Žně začaly o 14 dní dřív.

Zatímco v jihomoravském příhraničí kombajny mají téměř posečeno, v severnějších částech kraje je pod střechou pouze všechen ozimý ječmen. Technika Agrospolu Knínice na Blanensku v těchto dnech ještě završuje sklizeň řepky. „Na Blanensku se výnos u řepky pohybuje na necelých třech tunách z hektaru,“ vyčíslil ředitel společnosti Ladislav Menšík. To je zhruba krajský průměr.

Nejvyšších výnosů na jižní Moravě dosahuje Vyškovsko, které potrápilo sucho nejméně. „U řepky máme i přes prvotní obavy vyšší výnos než loni. Má totiž hlouběji položené kořeny a k vodě se dostala lépe než obiloviny,“ vysvětlil předseda Agrosu Dědice Cyril Sigmund.

Naopak nejnižší výnos evidují u ozimé pšenice. „Snížení oproti loňsku je o patnáct procent,“ doplnil. Jižnější oblasti kraje jsou na tom hůř.

Pro zvětšení klikněte.

Nedostatek vody se podepsal také na vzrůstu kukuřice. Obavy mají i zemědělci z břeclavského Zemaxu. „Krmíme jí zvířata, malý vzrůst kukuřice je tedy problém,“ poznamenal ředitel firmy Ondřej Skočovský.

Nedávné srážky, které už nepodpořily obiloviny, ještě podle zemědělců daly kukuřici šanci. „Déšť se na ní ještě může pozitivně projevit. Stav porostů vypadá na některých místech Hodonínska lépe než před pár týdny. Ale záleží na lokalitě,“ všiml si Chaloupka.

Špatně letos podle zemědělce dopadly pícniny pěstované ke krmení dobytka, jako třeba vojtěška. „Bude nedostatek sena pro dobytek,“ myslí si Chaloupka.

Zemědělci v regionu nebojují při žních jen s rozmary počasí, ale také s požáry na polích. Jenom kvůli hořící technice vyjížděli hasiči na jihu Moravy od začátku července už desetkrát. „Letošní číslo je nadprůměrné. Požáry souvisí s dřívějším začátkem žňových prací, nicméně v uplynulých letech k takovému počtu požárů zemědělské techniky vůbec nedošlo, případně jsme jej evidovali až v součtu celých prázdnin,“ shrnul mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška. Škody už dosáhly téměř deseti milionů.