Třeba ve Žďárci na Brněnsku vyhořelo začátkem prosince hospodářské stavení u chalupy. „Popelnice stála pod přístřeškem. Nájemník tam v neděli nasypal horký popel a údajně ho zalil vodou. Jenže v pondělí se od neuhašených žhavých uhlíků vznítil krov přístřešku,“ řekl starosta Žďárce Jaroslav Valík.

Při požáru vznikla škoda za sto tisíc korun. „Popel dokáže způsobit požár i po čtyřiadvaceti hodinách od vysypání do plastové nádoby. A platí to i pro kompostéry,“ varoval mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Ještě vyšší škodu za tři sta tisíc korun způsobil podle něj požár dřevěné pergoly ve Šlapanicích na Brněnsku. Jeho příčina byla podle hasičů stejná: žhavý popel nasypaný do plastové nádoby.

Ty přitom nemusejí podle obchodní náměstkyně brněnské svozové firmy SAKO Ivety Jurenové vždy shořet, přesto jsou pak nepoužitelné. „Stává se, že se plastové popelnice kvůli horkému obsahu zkroutí nebo poškodí tak, že je musíme vyměnit za nové,“ uvedla Jurenová.

Některé svozové firmy přitom nevyvezou ani kovové popelnice se vznětlivým obsahem. „Když popeláři zjistí, že je popelnice horká, nechají ji stát před domem. Nechtějí totiž riskovat, že jim chytne auto,“ řekl starosta Valík.

Podle hasičů je potřeba popel nechat zcela vychladnout a to nejlépe až několik dní. Teprve pak je možné ho vysypat do popelnice.