Inspiraci beru často od farmářů na Mauriciu, říká vanilková nadšenkyně z Moutnic

Zdroj: Osobní archiv Veronika Štaudové

Život dnes už podnikatelky, která po vystudování informačních technologií pracovala v mezinárodní korporátní firmě, začal postupně nabírat jiný směr po svatební cestě na ostrově Mauricius v Indickém oceánu. Při jeho poznávání zamířila k farmářům na vanilkové plantáže. „Vybavili nás nejen lusky, ale i extrakty nebo pastami. Dali nám ochutnat rumy s vanilkou a třtinovým cukrem. Protože mám mlsný jazyk, všechno jsem vyzkoušela a všechno mi chutnalo,“ vypráví Štaudová.

Zdroj: Osobní archiv Veronika Štaudové

Velkou část jejího kufru na zpáteční cestu pak proto zabrala právě vanilka. Když si ale chtěla objednat v České republice další vanilku, nastal problém. „Nikdo ji tady neprodával, pouze pán z Prahy nabízel lusky, což jsem nechtěla. Volala jsem proto na Mauricius, ať mi pošlou balík s vanilkou. Ale oni mi řekli, že mám obejít deset podniků, protože se mi kvůli clům a dopravě vyplatí objednávka pouze většího množství. A tak začala věc, která narostla až do současných rozměrů,“ přibližuje nadšenkyně.

Zdroj: Osobní archiv Veronika Štaudové

Přímo Vanilkový obchod založila zhruba před sedmi lety. Postupně nabalovala další a další věci spojené s vanilkou. Přibývalo tak vanilkových produktů a receptur pro mlsné nadšence. Nyní nabízí rozličný sortiment, který zahrnuje třeba vanilkové lusky, extrakty, pasty, cukr nebo sůl. Sama dělá třeba slaný karamel. „V České republice ho nikdo neumí udělat pořádně tak, jak se má správně dělat. I když je to zdlouhavý proces, člověk se ho nesmí bát,“ poznamenává mladá žena.

Zdroj: Osobní archiv Veronika Štaudové

Vanilku si pořizuje vždy pouze od lokálních farmářů, které osobně zná, navštívila je a má u nich jistotu, že nešlápne vedle. Putují tak k ní lusky nebo třeba mletá vanilka z Mauricia, Madagaskaru a Indonésie. „Jsme spolu neustále v kontaktu. Jsou hodně sdílní, beru si od nich často inspiraci. Vytvořili jsme tak po jejich vzoru třeba vanilkové víno. Je skvělé dávat dohromady jejich a naše. Vždy vezmu kousek od nich a kousek od nás,“ říká s úsměvem Štaudová.

Zdroj: Osobní archiv Veronika Štaudové

Pracuje zejména se dvěma druhy vanilky, které se nachází na opačné straně pomyslného chuťového spektra. „Aby si každý mohl vybrat takovou, která jim víc vyhovuje,“ vysvětluje nadšenkyně. Na jedné straně má hlavně mauricijskou vanilku Bourbon, kterou farmáři pěstují jen v pár oblastech na světě. Její lusky jsou po zpracování hodně výrazné. Naopak spíše lehkou, pro někoho třeba až květinovou vůni a chuť nabízí vanilka Tahitensis pocházející z Indonésie.

Zdroj: Osobní archiv Veronika Štaudové

Kromě obchodu má Štaudová také Vanilkový blog, kam píše nejrůznější nápady na zpracování vanilky a hlavně recepty na dobroty spojené s vanilkou. Třeba jako na už dřív zmiňované těstoviny s vanilkovou solí nebo lívance s vanilkovým karamelem. „Všechny recepty nejdřív sama vždy uvařím a vyzkouším. Ochutnává rodina, přátelé nebo využívám situaci, když k nám přijde návštěva,“ popisuje s úsměvem žena, která se zákazníkům představuje pouze jako Veronika.