Předchozí
1 z 4
Další

Vladimír Svoboda.Vladimír Svoboda.Zdroj: Deník/Martin Daneš

 „Od začátku šlo vidět, že má velký talent. I když už pět roků bydlí v Praze, občas sem přijede. Potom, co udělal na Ukrajině světový rekord, poslali mu po čase velkou památeční plachtu. Neměl ji kam uložit, tak skončila v mé tělocvičně," směje se silák, který má letos devětašedesát let.

Vladimír Svoboda.Vladimír Svoboda.Zdroj: Powerlifter.cz

K posilování měl Svoboda blízko od mládí. Chvíli ale trvalo, než si vybral disciplínu vhodnou pro sebe. Vyzkoušel kulturistiku, vzpírání a až po čtyříctce skončil u silového trojboje. „Vyhovovalo mi to nejvíc. Třeba u kulturistiky mi vadilo, že je tam třeba dávat velký pozor na životosprávu, což v silovém trojboji tolik neplatí," uvedl několikanásobný mistr světa ve své kategorii do sto kilogramů a nad šedesát let. Těsně před sametovou revolucí potom začal provozovat posilovnu v Podivíně. „Viděl jsem, že ten prostor byl prázdný, byli tam jenom ptáčkaři. Domluvil jsem se s úřadem a s ptáčkaři a založil jsem posilovnu," uvedl Svoboda, jenž se živil v Úrazové nemocnici Brno sádrováním.

Vladimír Svoboda získal do sbírky další cennou bronzovou medaili.Vladimír Svoboda získal do sbírky další cennou bronzovou medaili.Zdroj: Deník/Lukáš Ivánek

Postupně začal jezdit na světové šampionáty, z nichž si pravidelně odvážel zlaté medaile. „Nejradši vzpomínám na mistrovství v Rovaniemi, což bylo kousek od polárního kruhu. Bylo to v létě, což tam znamenalo osm stupnů a všechno měli perfektně zorganizované. Taky jsme tam udělali nejlepší výsledky, když jsme v mrtvém tahu vyhráli celkové hodnocení. Všichni jsme tam zvítězili ve svých kategoriích," vzpomíná Svoboda.

Nejhorší zážitek si naopak přivezl z Las Vegas. „Když někdo od nás bude chtít letět na závody do Ameriky, řeknu mu, ať to nedělá. Bylo to tam hrozné, hodně mě zklamali místní lidi. Bojoval jsem o prvenství s jedním Američanem. Oba jsme zvedli stejně, ale já měl o šest kilo míň, takže jsem měl vyhrát. Oni zfalšovali čísla a vyhlásili za vítěze jeho. Podal jsem protest a až potom nás vážili znovu a uznali mou výhru. Celkově ta organizace byla hrozná," vzpomíná Svoboda. Nelíbil se mu taky přístup Američanů. „Měli nás za Čečence," pobouřilo Svobodu.

Petr Petráš.Petr Petráš.Zdroj: Powerlifter.cz

Naposledy se na světovém šampionátu objevil loni, kdy v Trnavě skončil stříbrný v kategorii do devadesáti kilogramů a nad šedesát let. „Zchudl jsem, protože v kategorii do sto kilogramů už jsem dosáhl všeho, co šlo. Teď mám novou motivaci," pravil Svoboda. Zatím ovšem není jasné, kdy se další velké závody vzhledem k pandemii koronaviru uskuteční, aby mohl se siláky z Podivína znovu vyrazit do světa. „O silový trojboj je teď zájem, na rozdíl od devadesátých let jsou taky kategorie juniorů a dorostenců, takže se vede dobře," uzavřel Svoboda. Třeba se na jihu Moravy znovu zrodí formát typu Petra Petráše (na snímku)