Tučapský a PSMU

Ve své více než stoleté historii mělo Pěvecké sdružení moravských učitelů pět dirigentů, kromě zakladatele Ferdinanda Vacha to byli dva vyškovští rodáci Jan Šoupal a Antonín Tučapský a pak Oldřich Halma a Lubomír Mátl. Každý z těchto dirigentů vnesl do PSMU něco nového, osobitého. Tučapský vstupuje do PSMU jako hospitant koncem roku 1949, činnost a úspěchy tohoto tělesa však poznal mnohem dříve.


V PSMU prožil Antonín Tučapský pětadvacet let. Čtvrt století, to není krátkodobá epizodka, ale velká část života. Zvlášť, když se stane zástupcem dirigenta a později dirigentem tohoto významného tělesa. Sám Tučapský vzpomíná: „Přiznávám se, že zůstávám dlužníkem. Získal jsem rozhodně víc, než jsem mohl PSMU dát. Po svých slavných předchůdcích Vachovi a Šoupalovi jsem převzal velké kulturní dědictví a vyhraněný interpretační sloh.“
Těžké odhodlávání k emigraci prožil jako skladatel, sbormistr, pedagog. V roce 1968 projevil nesouhlas se sovětskou okupací, přitížilo mu také manželství s Angličankou. Vysokoškolský učitel musel nejprve opustit své místo, později dostal úplný zákaz výuky a skončil jako pomocný skladník na stavbě. Žádal o vysvětlení nejrůznější úřady, jeho žena psala dopisy dokonce tehdejšímu československému prezidentu Husákovi. Namísto odpovědi však byla místními úřady bez udání důvodu prohlášena za nežádoucí osobu a přinucena do čtyřiadvaceti hodin opustit zemi. Rozhodování bylo těžké.

Přišlo až v roce 1975: odejít za svobodou, do rodiště své ženy. Kromě citových těžkostí mohl očekávat také problémy praktické. „Věděl jsem, že jedu do země s vysokou nezaměstnaností, byl jsem tam víceméně neznámým člověkem a pracovat v oblasti kultury v cizí zemi není pro cizince ani trochu jednoduché.“


Po příjezdu do Londýna byli manželé Tučapští téměř bez prostředků. Antonín absolvoval několik konkursů, přičemž jeden z nich vyhrál. Byla to právě slavná Trinity College of Music.


V těchto těžkých životních chvílích to byla především hudba, která Tučapskému pomohla. Po získání stálého místa viděl hlavní cíl v umělecké tvorbě, snažil se dostat ke sboru a dirigování, kde měl značné zkušenosti. Anglie má však dost dobrých sbormistrů, takže na něj zbývaly většinou pouze záskoky. Proto se začal soustředit na kompozici a postupně si v Anglii vydobyl renomé vynikajícího skladatele.

Návraty do ČR

V Anglii se Tučapskému dostalo několika poct a uznání, v Československu se však jeho jméno znovu objevilo až 14. března 1990, kdy se v Opavě konal koncert z jeho díla. Uskutečnil se především zásluhou sbormistra Slezského divadla Antonína Jíši a byl ojedinělým holdem přítomnému skladateli. Na koncert se sjela řada jeho přátel z celé republiky a atmosféra, která nastala po něm, byla neopakovatelným zážitkem. O dva roky později byl koncert reprizován ve Vyškově, který jej ještě v roce 1989 odmítnul. Zcela zaplněný sál vzdal hold svému rodáku, který na svoji vlast, i když se k němu zachovala macešsky, nikdy nezanevřel.


Tučapského dílo nebylo před rokem 1990 v naší vlasti příliš známé. I když odešel z ČSSR legálně, byla jeho práce záměrně opomíjena a zlehčována. Po změně politických poměrů se mu však zaslouženě dostalo mnoha ocenění a vyznamenání. V roce 1996 mu byl udělen titul doctor honoris causa na Masarykově univerzitě v Brně, cena Bedřicha Smetany, cena UNESCO. Již dříve v Anglii získal řadu významných ocenění. Dne 27. března 1998 v den svých 70. narozenin byl jmenován čestným občanem města Vyškova.


Roku 2005 přicházejí Městské kulturní středisko ve Vyškově a Vyškovský smíšený pěvecký sbor s iniciativou pořádat ve Vyškově Festival Dr. Antonína Tučapského jako poctu skladateli s účastí našich předních pěveckých sborů a s případnou zahraniční účastí. Přímá účast Tučapského tuto akci následně povyšuje na jeden z vrcholů kulturního dění na Vyškovsku. Uskutečnily se prozatím dva ročníky, v roce 2005 a 2007. Zdá se, že festival bude mít svá pokračování.


Skladatelské dílo Antonína Tučapského je velmi rozsáhlé. V současnosti obsahuje přes 600 vokálních, vokálně-instrumentálních a instrumentálních děl v sólovém, komorním i orchestrálním obsazení. Z mimořádně bohaté skladatelovy tvorby můžeme uvést zejména kantáty Mary Magdalena a Te Deum, oratoria Stabat Mater a Missa Serena, operu The Undertaker (Majitel pohřebního ústavu), jeho komorní a orchestrální skladby jsou pak nepřeberné. Typickým znakem jeho tvorby, který vystupuje prakticky ve všech jeho skladbách, je lidová melodika nově vytvořená v jeho představách a snaha o tonalitu přístupnou široké posluchačské obci.


Antonín Tučapský je významný skladatel, dirigent a pedagog, který obohatil českou sborovou tvorbu nejen působením v čele PSMU, ale i rozsáhlou vokální a vokálně-instrumentální tvorbou.


Na počest skladatelových osmdesátých narozenin se uskuteční Slavnostní koncert za účasti PSMU a Vyškovského smíšeného pěveckého sboru v sobotu 29. března 2008 v 19 hodin v Besedním domě ve Vyškově.

Tomáš Dorazil