Připomeňme si proto některé události a zásluhy tohoto významného občana, národního buditele, politika, poslance Selského sněmu moravského, starosty obce, mlynáře a rolníka z Rousínovce.

Dominik Špatinka se narodil 27. května 1808 v Dolní Lhotce u Rájce. Začal studovat na gymnáziu v Brně, když však jeho otec onemocněl, musel roku 1824 studií zanechat a vrátit se domů. Vyučil se mlynářem a po několika letech na zkušené ve světě se roku 1831 stal mlynářským mistrem a majitelem mlýna a usedlosti v Rousínovci.

Celých sedmnáct let se věnoval pouze své živnosti a hospodářství, a teprve bouřlivý rok 1848 – rok zrušení roboty – jej vyvedl do politiky, neboť byl zvolen venkovskými obcemi slavkovského a ždánického panství za poslance do takzvaného Selského sněmu.

Protože byl nejen vynikajícím řečníkem, ale i výborným znalcem selských poměrů, člověkem s bohatými zkušenostmi a patřičným vzděláním, brzy na sebe upoutal pozornost.

Císař ho povolal do několika odborných komisí, například k vypracování návrhu zemského řádu z hlediska obecního a okresního zastupitelstva, v roce 1866 byl v komisi pro ohledání válečných škod a byl také členem deputace, která prosila císaře o povolení stavby tehdejší Moravsko-slezské Severní dráhy. Zasadil se zejména o zlepšení postavení učitelů na obecných školách.

V roce 1853 se stal starostou nejen v Rousínovci, ale i v blízkém Kroužku.

Starostenský úřad v Rousínovci vykonával do roku 1859.

Dominik Špatinka byl nejen vzorný mlynář, ale i výborný zahradník. U mlýna zřídil rozsáhlou zahradu s množstvím ušlechtilých ovocných stromů, keřů a parkových květinových záhonů tak založených, že od jara do podzimu zářily svěžími květy. Co na malé ploše docílil v oboru květinářství, semenářství a ovocnářství, je k neuvěření. Hosté z celého okolí i z Brna navštěvovali krásnou zahradu, kde se obdivovali jeho zahradnickému umění.

Před mlýnem zřídil i cihelnu, jejíž výrobky byly kromě jiného použity k téměř úplné přestavbě kaple svatého Urbana nad Slavkovem na památku Špatinkovy dcery Maryčky, která z nešťastné lásky duševně onemocněla.

Kromě své živnosti, starostenského úřadu a vykonávání posleneckého mandátu se Špatinka staral o kulturní a hospodářské povznesení celého kraje. Byl spoluzakladatelem Občanské záložny v Rousínově, Hospodářského spolku vyškovského, Čtenářského spolku v Rousínovci a Rousínově. Byl také jednatelem výboru pro odhalení pamětní desky Františku Sušilovi, jehož byl přítelem. Od samého začátku podporoval sokolskou myšlenku a již v roce 1872 založil Jednotu sokolskou v Rousínově a stal se jejím prvním starostou.

Jeden z jeho synů, Eduard Špatinka, se usadil jako advokát v Moravských Budějovicích, kde se v poněmčeném městě ujal řízení českých věcí. Na Špatinku vzpomínali všichni v Budějovicích s úctou a láskou, dokonce po něm pojmenovali ulici. Druhý syn Theodor byl důstojníkem u kavalerie. Ze služby potom odešel a v roce 1872 převzal po svém otci mlýn.

Dominik Špatinka si posléze koupil malý zchátralý mlýnek s rybníčkem v Rousínovci, který stával na místě dnešního koupaliště. Mlýnek zrestauroval, kolem něho vybudoval pěknou zahradu. V rybníčku pěstoval kapry a prožil tam se svou dcerou posledních dvacet let života.
Dominik Špatinka zemřel 26. září 1892. Pohřeb byl podle pamětníků impozantní. Zúčastnili se ho všichni, kde jej znali, zvláště pak učitelé z celého okolí, kteří si k tomu účelu vyžádali od inspektora volný den.

Památka Dominika Špatinky, podle jeho současníků člověka plného dobroty a humoru, s poctivou povahou bez falše a klamu, s láskou k přírodě, uprostřed níž zapomínal na bolesti a strasti, neupadla v zapomenutí ani v následujích desetiletích. Hmatatelné pocty se mu dostalo, jak se dovídáme z oznámení, uveřejněného ve Vyškovských novinách dne 12. srpna 1938, v následujícím znění: «Společenstvo mlynářů politického okresu vyškovského uspořádá v rámci 20letého trvání ČSR, 20letého založení Společenstva, 90letého výročí zrušení roboty, 130. narozenin oslavence pod protektorátem Zemské jednoty společenstev mlynářů v zemi Moravskoslezské v neděli 14. srpna 1938 v Rousínovci Оodhalení pamětní desky Dominiku Špatinkovi, mlynáři a rolníku, národnímu buditeli, starostovi obce, poslanci selského sněmu moravského v r. 1848».

Karel Lochman