Počátkem roku 1904 se rozhodlo několik místních nadšenců založit po vzoru okolních obcí sbor dobrovolných hasičů také v Pístovicích. Stalo se tak 14. února 1904 na schůzce zakladatelů v místním hostinci, kde projednali a přijali stanovy spolku čítající osmadvacet bodů. Jejich originál se nám dochoval až do dnešních dnů. V úvodu stanov se pravilo: „Účelem jednoty jest spořádané spoluúčinkování při nebezpečenství ohně a jiné živelní pohromě, aby zachráněn byl život a majetek občanů.“

Následující den hasiči dokument předali ke schválení obecnímu výboru a 2. března 1904 jej odsouhlasilo také brněnské c.k. místodržitelství. Ve schvalovací doložce se konstatovalo: „Založení tohoto spolku dle obsahu předstojících stanov se ve smyslu paragrafu 9 zákona ze dne 15. listopadu 1867 ř.z.č. 134 osvědčuje.“
Zakládajících členů bylo šest: Martin Králíček, František Jurůj, František Jura, Jan Jeřábek, Jiří Mikulášek a Pavel Ambros, záhy se však jednotka rozrostla na téměř třicet členů.

V roce 1910 byla zakoupena za pět tisíc korun ruční pojízdná stříkačka, takzvaný hydrofór, jenž je dodnes funkční. Co se týká další historie sboru, tak k té se nám pro první polovinu 20. století s výjimkou citovaných stanov nedochovalo téměř žádných zpráv. Dá se však předpokládat, že hasiči vyvíjeli podobnou činnost jako ostatní hasičské sbory v okolí. Tedy zasahovali při požárech a živelních pohromách, podíleli se na společenských a kulturních akcích a pravidelně se zúčastňovali hasičských cvičení v obci i okolí.

Ve druhé polovině 20. století se pístovický hasičský sbor dostal do povědomí široké veřejnosti zejména díky každoročně pořádaným a mezi hasičskou omladinou velmi oblíbeným závodům Plamen, které se v Pístovicích konají bez přerušení od roku 1977. Když s nimi tamější hasiči před třiatřiceti léty začínali, účastnilo se jich pouhých pět družstev. Dvě byla místní a tři z Drnovic.

Okolní hasičské jednotky soutěž neobeslaly, protože ji braly spíše jako branný závod, než jako hasičské klání. Vedle tradičních hasičských disciplín, jako je práce s požární technikou, zdravověda, poskytování první pomoci či šplh na laně, byla totiž její součástí také střelba ze vzduchovky, plížení, hod granátem, topografie a odhad vzdálenosti.

Druhý ročník již přilákal mnohem více účastníků. Kromě Drnovic a Pístovic přijela také družstva z Račic, Vícemilic a Ježkovic. Soutěžní disciplíny zůstaly stejné jako v roce předcházejícím, přibylo však stříkání na cíl pomocí ručních čerpadel.
O tom, že i přes branný charakter si pístovické závody začaly pomalu získávat oblibu i v dalších obcích vyškovského okresu, svědčilo přibývání soutěžních družstev i jejich fanoušků.

Jubilejního desátého ročníku se již zúčastnilo na sto padesát dětí, což přinutilo organizátory rozšířit počet spolupracovníků. Na organizování závodů se začal podílet také Dům dětí a mládeže z Vyškova, který za tím účelem ochotně zapůjčil své rekreační zařízení v Pístovicích. Občerstvení malých závodníků zajistila místní organizace Československého svazu žen, první pomoc zajišťovaly členky pístovické organizace Československého Červeného kříže.

Pro ukrácení dlouhé chvíle mezi závoděním a čekáním na vyhlášení výsledků byly dětem promítány pohádky. V desátém ročníku se soutěžilo již ve čtyřech kategoriích.

Uvedená organizace závodů se udržela až do roku 2001, kdy vzhledem k rekordnímu počtu čtyřiatřiceti přihlášených družstev ze šestnácti sborů vyškovského okresu musely být závody přesunuty z již nevyhovujících prostor u takzvané staré školy na Pístovickou riviéru, kde proběhl 26. ročník závodů.

Na riviéře se od této chvíle konají uvedené závody každý rok, a 20. června tam proběhly i vzpomínkové akce připomínající letošní hasičské výročí.
A co říci závěrem? Snad jenom vyslovit přání, aby pístovickým hasičům jejich elán vydržel i v dalším období a jejich činnost byla stejně bohatá a úspěšná, jako tomu bylo doposud.

DAGMAR STRYJOVÁ