Chovatel se věnuje holubům již od dětství. Má jich desítky. Nejrůznějších plemen, která šlechtí a vybírá tak, aby nejlépe zvládla svou trasu od tří set až nad tisíc kilometrů.

Jde o časově náročný koníček. “V době závodů se holubům věnuji až osm hodin denně. Z německého Altfeldu letěli pět set padesát kilometrů odsud vzdušnou čarou. Moje holuby vypouštěli i z belgického přímořského Ostende, které je vzdušnou čarou tisíc kilometrů. Ve čtvrt na sedm ráno. První holub přiletěl zpět domů už ve tři čtvrtě na šest v podvečer, což je vynikající čas,” pochlubil se Sýkora.

Posledního z pěti holubů však zatím stále vyhlíží marně. Může se stát, že nezkušený pták zabloudí. V letošní sezoně se ze čtyř set celkem nasazených holubů zatím nevrátili čtyři.

Jakmile holub proletí vletovým otvorem do své voliéry, elektronika rozezná jeho čip a zapíše čas příletu do počítače. Vše je zapečetěno, aby výsledky byly regulérní.

Největší úspěch zatím přinesla chovateli holubice Lady Anna. Sýkora ji pojmenoval po manželce, protože je jeho velkou oporou.

Mistrovství světa se konalo letos v Jihoafrické republice. Z České republiky se do finále probojovalo deset chovatelů. „Už jen dostat se do finále je obrovský úspěch. A pokud se z pěti tisice holubů ten váš umístí do dvou stě padesátého místa oceněného finanční odměnou, je to vynikající výsledek.

Lady Anna přiletěla sedmatřicátá, což je špičkový výkon. Největší radost mám z toho, že jsem porazil všechny účastníky z Belgie a Holandska, což jsou holubářské velmoci. U nich nakupuje za velké peníze celý svět. Je to pro mě životní úspěch,” raduje se úspěšný chovatel, který je profesí majitel autoopravny.

Holubaření na vrcholové úrovni je velmi drahý koníček. „Klidně ho mohu přirovnat k chovu dostihových koní. Prvních sto nejlepších holubů včetně mé Lady Anny se vydražilo. Vítěz byl prodán za osm set padesát tisíc korun,” prozradil Sýkora.

V současné době se účastní dalšího závodního maratonu, který vyvrcholí na začátku příštího roku. „Naše závodní sezona je právě v polovině. Čekáme, jestli nás nezpomalí ptačí chřipka. Loni se kvůli ní jeden závod zrušil, letos to zatím vypadá dobře. Podle mého názoru není čeho se bát. Holub je jeden z nejodolnějších ptáků. A pak, proč by se měly dělat obavy kvůli pár závodním ptákům, když stejně po kostelních věžích posedávají tisíce divokých holubů,“ rozhořčil se chovatel.

Všechny své ptáky chová v prostorných voliérách. Každé ráno a večer létají hodinu venku, aby byli v dobré fyzické kondici. Že by se nějaký nevrátil, o to Sýkora nemá strach. Vycvičil je totiž tak, aby se po zapískání hned vrátili.

„Snad jen o víkendu jim dávám víc volnosti. Ale jen tak, aby zbytečně neposedávali a neznečisťovali okolí. Přece si to kvůli nim nerozhážu se sousedy. Jen se sami podívejte,” ukazuje hrdě Jaromír Sýkora na vzorně čisté střechy a tak dvůr.