VYBRAT REGION
Zavřít mapu
SKÓRE ROVNOSTI: Byli jste letos v divadle?

Ve Vyškově našli druhý domov

VYŠKOV - Krajané z Kazachstánu běhají po úřadech a učí se česky. Jejich dcera se musí léčit v nemocnici.

18.11.2007
SDÍLEJ:

Devětapadesátiletá Tamara a šestašedesátiletý Michail Germanovi se přes svůj důchodový věk rozhodli přesídlit do Česka. Opustili hospodářství a teď žijí na vyškovském sídlišti. Foto: DENÍK/Judita Špičáková

Nový domov ve Vyškově našla rodina z Kazachstánu díky programu, který zorganizovalo ministerstvo vnitra. Z maličké vesničky Borodinky vzdálené tisíce kilometrů přijeli do Česka Tamara a Michail Germanovi.

On je původem Čech, ona Ukrajinka. Oba jsou už v důchodovém věku. Co je přimělo k pokusu o nový začátek? Co je donutilo zanechat v Kazachstánu své dva syny, opustit hospodářství, naložit skromný majeteček do žigulíku a vrátit se do země jejich dědů? Na to odpovídá řečná paní Tamara.

Usměvavá i přesto, že má vážně nemocnou dceru. Ačkoliv se ze statku najednou ocitla v panelákovém bytě dva plus jedna, v cizí zemi. I když zatím spává na nemocničních postelích půjčených z domova důchodců. I přesto, že nemá ledničku, pračku ani nádobí, nemá práci a neumí se domluvit.

I tak je díky typicky slovanské povaze plná optimismu a doufá v lepší život.

Co vás přivedlo do Čech?
Uvažovali jsme o cestě do České republiky už před více než deseti lety, když nám vaše velvyslanectví poprvé tuto možnost nabídlo. Ale nakonec nás k tomu přiměla hlavně snaha o lepší budoucnost pro naše děti.

Budeme se snažit hodně spořit, aby naši synové jednou mohli přijet za námi. Doufali jsme také v lepší zdravotní péči pro naši vážně nemocnou dceru Jekatěrinu.

Jaké má vaše dcera problémy?
Kátě je pětadvacet let. Učila v základní škole. Před pěti lety začala mít zdravotní potíže. Jenže kazašské zdravotnictví je velmi špatné. Nemají o pacienty zájem. Chovali se k nám velice hrubě. Léčba byla téměř nulová.

Jeli jsme tedy do ruské nemocnice. Tam sice udělali část léčby, ale pak nás poslali zpátky do Kazachstánu. V červenci došlo u Káti k obrovskému zhoršení nemoci. To byla poslední kapka, která nás přiměla jet do Čech.

Jak Kátina léčba probíhá?
Pozdě večer jsme přijeli do Vyškova, přivítali nás místostarostové a hned druhý den ráno už byla dcera ve vyškovské nemocnici. Jsme se zdravotníky moc spokojeni. Všichni se k nám chovají hezky. Jediné, co dceři v nemocnici chybí, je boršč.

V léčení bude pokračovat v Brně, kam ale bude muset pro začátek dojíždět ambulantně. Nevím, jak zvládneme cestu autobusem a orientaci v dalším cizím městě. Uvidíme. Později si jí prý v brněnské nemocnici i nechají. Lékař řekl, že ji čeká velmi těžká a zdlouhavá léčba.

Z čeho budete u nás žít?
Máme nárok na jednorázový příspěvek od státu, a to dvacet tisíc korun na vybavení domácnosti a čtyřiadvacet tisíc na první měsíc pobytu. Doufám, že ho dostaneme už do konce roku. Někteří, co přijeli do Čech už před půl rokem, zatím nic nedostali. Stát také platí půlroční služby překladatelky a sociální pracovnice.

Pak už se budeme muset otáčet sami. Nemáme nárok na důchod. Předpokládám, že dostaneme nějaké životní minimum. Rozhodně bychom oba rádi pracovali.

Jak se k vám chovají Vyškované?
Je nám tu moc dobře, všichni nám pomáhají. Pedagožka Sylva Marková nás začala učit česky. Zatím nám to moc nejde. Naštěstí nám mnoho lidí dobře rozumí. Také bez naší asistentky Anny Luskové bychom se neobešli. Pomáhá nám vše vyřizovat na úřadech, nakupovat, vypravila dcerku do nemocnice. Na jejich služby máme nárok půl roku. Pak se ukáže, co bude dál.

Jak prožíváte první dny ve Vyškově?
Děda se už teď hodně nudí. Každé ráno obchází kolem sídliště. Já chodím za dcerkou do nemocnice. Máme hodně vyřizování po úřadech. Snažíme se například vyřídit i řidičský průkaz a tak podobně. Učíme se česky.

Jakmile se trochu domluvíme, budeme se snažit najít si práci. Vzala bych cokoli, třeba i umývání nádobí. Rozhodně nemůžeme sedět doma, to bychom se asi úplně zbláznili.

Co jste si jako úplně první u nás koupila?
Musela jsem navařit, a tak jsem sháněla červenou řepu a maso. Vybrala jsem si vepřové ořezy, ale boršč je možné dělat z jakéhokoliv masa, i z kuřecího. Boršč je naše klasické jídlo, nejlepší je ohřívaný třetí den. Jíme ho většinou s chlebem. Vařívá se v obrovských nádobách i na svatby a pohřby.

Co dalšího budete nakupovat?
Jako první asi koupíme menší televizi, aby nám tu nebylo tak smutno a abychom si zvykali na jazyk. Pak nějaký levnější nábytek, pračku, ledničku. Koupila jsem už nějaké nádobí. Hodně věcí nám také daly ze svého sociální pracovnice.

Jak se vaří pravý boršč?
Dáte do osolené vody vařit půl kila masa. Později přidáte brambory, mrkev, červenou řepu, čerstvé zelí, pepř, bobkový list, nové koření a cibuli osmaženou na tuku. Vaříme do měkka. Na talíři dochutíme kyselou smetanou.

Jaké další jídlo se v Kazachstánu často vaří?
Nesmějí chybět pirohy. To je kynuté těsto plněné sladkými i slanými náplněmi. Ořechové, tvarohové, masové, rybí, špenátové, z kyselého zelí. Tradiční jsou i pelmeně, taštičky z nudlového těsta plněné masem, vařené ve vodě.

Kazaši mají rádi maso. Porazí v prosinci krávu a žijí z toho celý rok. Moc rádi mají taky koňské maso a skopové. Vepřové nejedí. Zjistila jsem už, že skopové se u vás nedostane koupit. Bude mi chybět.

Jste oba oblečeni nalehko. Nevadí vám, že máte v bytě chladno?
My jsme zvyklí na onačejší zimu. V zimních měsících je v Kazachstánu strašně moc sněhu. V létě ale nás zase naopak sužoval hrozný žár. Vítr přináší písek, písek a zase písek.

Čím jste se v Kazachstánu živili?
Pracovala jsem jako hlavní ekonomka v zemědělském družstvu. Manžel ve stejném družstvu jako veterinář. Já jsem šla do důchodu v březnu, Michail pracoval do posledního dne. Družstvo ale neprosperovalo, a tak jsme za uplynulých dvanáct let nedostali výplatu. Dávali nám jen naturálie, třeba berana.

Jak jste mohli bez peněz přežívat?
Měli jsme malé hospodářství. Krávy, prasata, drůbež, ovce. Měli jsme i koně, ale ty nám někdo ukradl. Pracovali jsme rukama. Začínali jsme každý den o pěti ráno. Museli jsme být soběstační. Z mléka jsme vyráběli sýry, máslo. Přebytky jsme prodávali.

Z ovčího rouna jsem napředla vlnu a napletla oděvy. Pekla jsem chleba. V kamnech jsme ztopili veškeré zbytky slámy a sena. Jen uhlí jsme kupovali. Dřevem se v Kazachstánu netopí. Široko daleko se táhnou jen rovná pole. Lesů je tam strašně málo.

Co jste si vzali s sebou do Čech?
Jiní lidé, kteří využili nabídku vaší vlády, to měli jednodušší. Zabalili, co mohli, věci naložili do vlaku a pak až do letadla. Jenže my jsme to měli k železniční zastávce do nejbližšího oblastního města, tedy něco jako vaše Brno, přes dvě stě kilometrů

Mohli jsme si tedy vzít s sebou jen to, co se nám vešlo do našeho žigulíku. Osobní věci, rádio, koberec, vysavač, přikrývky a vlnu na pletení, abych se měla v začátcích čím zabavit. A samozřejmě jsme vzali fotky našich synů a jejich rodin. Všechno ostatní jsme prodali a rozdali.

Jak se jmenovali vaši čeští předci?
Šlo o Michailovy prarodiče Františka a Kateřinu Hermanovi. Už ani nevíme, z jakého českého města pocházeli. Odjeli do světa v roce 1911. Naslibovali jim pozemky. Původně měli být úplně někde jinde, ale nakonec skončili v Kazachstánu.

Michailova maminka si ještě zachovávala české zvyky. Převzali jsme také všechny křesťanské svátky. Ostatní Kazaši jsou většinou muslimové. My máme dodnes české občanství a díky tomu jsme mohli do Čech přijet.

Vy jste rodačka z Kazachstánu?
Kdepak, já jsem Ukrajinka. Ale moji rodiče byli kulaci, a tak jim všechno sebrali a vyhnali je pryč. Já jsem se s Michailem seznámila na střední zemědělské škole. Ukrajina s Kazachstánem sousedí, takže je tam hodně smíšených manželství. Hodně se míchá i ukrajinština z kazaštinou.

My jsme mezi sebou v rodině mluvili rusky, Kazaši spolu hovoří kazašsky. Kazaština je od ruštiny hodně rozdílná. Například vesnice se řekne rusky děrevňa ale kazašsky aul. Oficiálním jazykem je ale ruština, kterou se děti učí ve škole.

Prý už máte v Česku příbuzné?
V polovině září přijela do České republiky sestřenice s rodinou. Umístili je v Praze. Právě absolvují kurzy a oba mají přislíbená místa učitelů ruštiny. Jsou to čtyřicátníci, určitě se tady uchytí. Hlavně díky jejich příkladu jsme se také vydali na dalekou cestu až do Vyškova.

18.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič nákladního automobilu 24 000 Kč Řidiči nákladních automobilů (kromě tahačů) Řidič vozidla nad 3,5 t. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 24000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: POŽADAVKY: vzdělání vyučení, ŘP sk. C, profesní průkaz, POPIS PRÁCE: PP na dobu určitou 1 rok s možností prodloužení na dobu neurčitou, nástup možný ihned, řízení popelářského vozidla, dělník svozu (popelář), ZAMĚSTNAVATEL NABÍZÍ: stravenky, 5 týdnů dovolené, KONTAKT: Brzobohatá Markéta, kontakt osobně na adrese pracoviště každé úterý a čtvrtek v době 8-10 hod. Pracoviště: Respono, a.s. zlatá hora, Zlatá Hora, č.p. 1469, 684 01 Slavkov u Brna. Informace: Markéta Brzobohatá, +420 544 227 483. Obchod - Obchod Pokladní 14 900 Kč Pokladníci v prodejnách Prodavač/ka-pokladní. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14900 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: POŽADAVKY: vzdělání nižší střední, samostatnost, spolehlivost, příjemné vystupování, ochota učit se novým věcem, POPIS PRÁCE: PP na dobu neurčitou, nástup možný ihned, vhodné i pro absolventy, KONTAKT: Marek Jiří, tel.: 724 412 907, e-mail: zlin.zavod125@rosamarket.cz. Pracoviště: Rosa market s.r.o. rousínov, Sušilovo náměstí, č.p. 20, 683 01 Rousínov u Vyškova. Informace: Jiří Marek, +420 724 412 907. Výroba - Výroba Obsluha strojů 17 000 Kč Obsluha strojů a zařízení na výrobu skla Obsluha stolu na řezání skla. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: POŽADAVKY: vzdělání vyučení, podmínkou praxe v řezání a lámání plochého skla, POPIS PRÁCE: PP na dobu neurčitou, KONTAKT: Hrabík Pavel Ing., tel.: 517 330 384, e-mail: hrabik@bentglass.cz. Pracoviště: Bentglass a.s. ivanovice, Wolkerova, č.p. 690, 683 23 Ivanovice na Hané. Informace: Pavel Hrabík, +420 517 330 384. Výroba - Výroba Montážní dělník 12 200 Kč Montážní dělníci výrobků z ostatních materiálů Montážní dělník. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: POŽADAVKY: vzdělání nerozhoduje, dobrý zdravotní stav, POPIS PRÁCE: PP na dobu určitou, montážní práce, demontáž+kompletace, manipulace s břemeny, KONTAKT: Durajová Petra Ing., tel.: 517 300 161, e-mail: pdurajova@edpsro.cz nebo Věra Ryšánková, tel: 517 300 160, e-mail: vrysankova@edpsro.cz. Pracoviště: European data project s.r.o. - komořany, 683 01 Rousínov u Vyškova. Informace: Petra Durajová, +420 517 300 161.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve druhém podzimním kole extraligy podlehli ragbisté Jimi Vyškov (modré dresy) doma Spartě Praha 7:34.
15

Ragbisté Vyškova mohli Spartu potrápit. Ale neproměňovali šance

Ilustrační snímek.

Starší muž spadl z kola a vážně se zranil. Letěl pro něj vrtulník

Důležitá je prošláplá obuv a nepřeceňovat se, říká mistr dálkových pochodů

Jižní Morava - Dušan Machourek má v nohách přes osmatřicet tisíc kilometrů na organizovaných pochodech a téměř každou sobotu v roce tráví na jiné turistické akci po celé republice i v zahraničí. Před lety získal ocenění Zasloužilý mistr dálkových pochodů.

Nová zoo do Brna přenese severní pól, lanovku i nový vstup

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Zažít drsné prostředí Himálaje, ochladit se v ještě krutějším prostředí Arktidy a pozdravit lední medvědy nebo se přenést pod vodní hladinu a pozorovat rozmanité druhy ryb a žraloky. To nejsou scény z cestopisného dokumentu, ale chystaná budoucnost brněnské zoo.

Opraví oblekovický jez, skluzavka zůstane

Znojmo - Devadesát let starý jez na Dyji ve znojemských Oblekovicích opraví do konce roku jeho správci z Povodí Moravy. Vodohospodáři se dají do práce už příští týden.

Po požáru kulturního domu v Drnovicích hasiči rozebírají střechu

Drnovice – Hasiči v sobotu dokončili náročný zásah u požáru kulturního domu v Drnovicích u Vyškova. Ten vypukl v pátek před půl dvanáctou dopoledne.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT