VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve Vyškově našli druhý domov

VYŠKOV - Krajané z Kazachstánu běhají po úřadech a učí se česky. Jejich dcera se musí léčit v nemocnici.

18.11.2007
SDÍLEJ:

Devětapadesátiletá Tamara a šestašedesátiletý Michail Germanovi se přes svůj důchodový věk rozhodli přesídlit do Česka. Opustili hospodářství a teď žijí na vyškovském sídlišti. Foto: DENÍK/Judita Špičáková

Nový domov ve Vyškově našla rodina z Kazachstánu díky programu, který zorganizovalo ministerstvo vnitra. Z maličké vesničky Borodinky vzdálené tisíce kilometrů přijeli do Česka Tamara a Michail Germanovi.

On je původem Čech, ona Ukrajinka. Oba jsou už v důchodovém věku. Co je přimělo k pokusu o nový začátek? Co je donutilo zanechat v Kazachstánu své dva syny, opustit hospodářství, naložit skromný majeteček do žigulíku a vrátit se do země jejich dědů? Na to odpovídá řečná paní Tamara.

Usměvavá i přesto, že má vážně nemocnou dceru. Ačkoliv se ze statku najednou ocitla v panelákovém bytě dva plus jedna, v cizí zemi. I když zatím spává na nemocničních postelích půjčených z domova důchodců. I přesto, že nemá ledničku, pračku ani nádobí, nemá práci a neumí se domluvit.

I tak je díky typicky slovanské povaze plná optimismu a doufá v lepší život.

Co vás přivedlo do Čech?
Uvažovali jsme o cestě do České republiky už před více než deseti lety, když nám vaše velvyslanectví poprvé tuto možnost nabídlo. Ale nakonec nás k tomu přiměla hlavně snaha o lepší budoucnost pro naše děti.

Budeme se snažit hodně spořit, aby naši synové jednou mohli přijet za námi. Doufali jsme také v lepší zdravotní péči pro naši vážně nemocnou dceru Jekatěrinu.

Jaké má vaše dcera problémy?
Kátě je pětadvacet let. Učila v základní škole. Před pěti lety začala mít zdravotní potíže. Jenže kazašské zdravotnictví je velmi špatné. Nemají o pacienty zájem. Chovali se k nám velice hrubě. Léčba byla téměř nulová.

Jeli jsme tedy do ruské nemocnice. Tam sice udělali část léčby, ale pak nás poslali zpátky do Kazachstánu. V červenci došlo u Káti k obrovskému zhoršení nemoci. To byla poslední kapka, která nás přiměla jet do Čech.

Jak Kátina léčba probíhá?
Pozdě večer jsme přijeli do Vyškova, přivítali nás místostarostové a hned druhý den ráno už byla dcera ve vyškovské nemocnici. Jsme se zdravotníky moc spokojeni. Všichni se k nám chovají hezky. Jediné, co dceři v nemocnici chybí, je boršč.

V léčení bude pokračovat v Brně, kam ale bude muset pro začátek dojíždět ambulantně. Nevím, jak zvládneme cestu autobusem a orientaci v dalším cizím městě. Uvidíme. Později si jí prý v brněnské nemocnici i nechají. Lékař řekl, že ji čeká velmi těžká a zdlouhavá léčba.

Z čeho budete u nás žít?
Máme nárok na jednorázový příspěvek od státu, a to dvacet tisíc korun na vybavení domácnosti a čtyřiadvacet tisíc na první měsíc pobytu. Doufám, že ho dostaneme už do konce roku. Někteří, co přijeli do Čech už před půl rokem, zatím nic nedostali. Stát také platí půlroční služby překladatelky a sociální pracovnice.

Pak už se budeme muset otáčet sami. Nemáme nárok na důchod. Předpokládám, že dostaneme nějaké životní minimum. Rozhodně bychom oba rádi pracovali.

Jak se k vám chovají Vyškované?
Je nám tu moc dobře, všichni nám pomáhají. Pedagožka Sylva Marková nás začala učit česky. Zatím nám to moc nejde. Naštěstí nám mnoho lidí dobře rozumí. Také bez naší asistentky Anny Luskové bychom se neobešli. Pomáhá nám vše vyřizovat na úřadech, nakupovat, vypravila dcerku do nemocnice. Na jejich služby máme nárok půl roku. Pak se ukáže, co bude dál.

Jak prožíváte první dny ve Vyškově?
Děda se už teď hodně nudí. Každé ráno obchází kolem sídliště. Já chodím za dcerkou do nemocnice. Máme hodně vyřizování po úřadech. Snažíme se například vyřídit i řidičský průkaz a tak podobně. Učíme se česky.

Jakmile se trochu domluvíme, budeme se snažit najít si práci. Vzala bych cokoli, třeba i umývání nádobí. Rozhodně nemůžeme sedět doma, to bychom se asi úplně zbláznili.

Co jste si jako úplně první u nás koupila?
Musela jsem navařit, a tak jsem sháněla červenou řepu a maso. Vybrala jsem si vepřové ořezy, ale boršč je možné dělat z jakéhokoliv masa, i z kuřecího. Boršč je naše klasické jídlo, nejlepší je ohřívaný třetí den. Jíme ho většinou s chlebem. Vařívá se v obrovských nádobách i na svatby a pohřby.

Co dalšího budete nakupovat?
Jako první asi koupíme menší televizi, aby nám tu nebylo tak smutno a abychom si zvykali na jazyk. Pak nějaký levnější nábytek, pračku, ledničku. Koupila jsem už nějaké nádobí. Hodně věcí nám také daly ze svého sociální pracovnice.

Jak se vaří pravý boršč?
Dáte do osolené vody vařit půl kila masa. Později přidáte brambory, mrkev, červenou řepu, čerstvé zelí, pepř, bobkový list, nové koření a cibuli osmaženou na tuku. Vaříme do měkka. Na talíři dochutíme kyselou smetanou.

Jaké další jídlo se v Kazachstánu často vaří?
Nesmějí chybět pirohy. To je kynuté těsto plněné sladkými i slanými náplněmi. Ořechové, tvarohové, masové, rybí, špenátové, z kyselého zelí. Tradiční jsou i pelmeně, taštičky z nudlového těsta plněné masem, vařené ve vodě.

Kazaši mají rádi maso. Porazí v prosinci krávu a žijí z toho celý rok. Moc rádi mají taky koňské maso a skopové. Vepřové nejedí. Zjistila jsem už, že skopové se u vás nedostane koupit. Bude mi chybět.

Jste oba oblečeni nalehko. Nevadí vám, že máte v bytě chladno?
My jsme zvyklí na onačejší zimu. V zimních měsících je v Kazachstánu strašně moc sněhu. V létě ale nás zase naopak sužoval hrozný žár. Vítr přináší písek, písek a zase písek.

Čím jste se v Kazachstánu živili?
Pracovala jsem jako hlavní ekonomka v zemědělském družstvu. Manžel ve stejném družstvu jako veterinář. Já jsem šla do důchodu v březnu, Michail pracoval do posledního dne. Družstvo ale neprosperovalo, a tak jsme za uplynulých dvanáct let nedostali výplatu. Dávali nám jen naturálie, třeba berana.

Jak jste mohli bez peněz přežívat?
Měli jsme malé hospodářství. Krávy, prasata, drůbež, ovce. Měli jsme i koně, ale ty nám někdo ukradl. Pracovali jsme rukama. Začínali jsme každý den o pěti ráno. Museli jsme být soběstační. Z mléka jsme vyráběli sýry, máslo. Přebytky jsme prodávali.

Z ovčího rouna jsem napředla vlnu a napletla oděvy. Pekla jsem chleba. V kamnech jsme ztopili veškeré zbytky slámy a sena. Jen uhlí jsme kupovali. Dřevem se v Kazachstánu netopí. Široko daleko se táhnou jen rovná pole. Lesů je tam strašně málo.

Co jste si vzali s sebou do Čech?
Jiní lidé, kteří využili nabídku vaší vlády, to měli jednodušší. Zabalili, co mohli, věci naložili do vlaku a pak až do letadla. Jenže my jsme to měli k železniční zastávce do nejbližšího oblastního města, tedy něco jako vaše Brno, přes dvě stě kilometrů

Mohli jsme si tedy vzít s sebou jen to, co se nám vešlo do našeho žigulíku. Osobní věci, rádio, koberec, vysavač, přikrývky a vlnu na pletení, abych se měla v začátcích čím zabavit. A samozřejmě jsme vzali fotky našich synů a jejich rodin. Všechno ostatní jsme prodali a rozdali.

Jak se jmenovali vaši čeští předci?
Šlo o Michailovy prarodiče Františka a Kateřinu Hermanovi. Už ani nevíme, z jakého českého města pocházeli. Odjeli do světa v roce 1911. Naslibovali jim pozemky. Původně měli být úplně někde jinde, ale nakonec skončili v Kazachstánu.

Michailova maminka si ještě zachovávala české zvyky. Převzali jsme také všechny křesťanské svátky. Ostatní Kazaši jsou většinou muslimové. My máme dodnes české občanství a díky tomu jsme mohli do Čech přijet.

Vy jste rodačka z Kazachstánu?
Kdepak, já jsem Ukrajinka. Ale moji rodiče byli kulaci, a tak jim všechno sebrali a vyhnali je pryč. Já jsem se s Michailem seznámila na střední zemědělské škole. Ukrajina s Kazachstánem sousedí, takže je tam hodně smíšených manželství. Hodně se míchá i ukrajinština z kazaštinou.

My jsme mezi sebou v rodině mluvili rusky, Kazaši spolu hovoří kazašsky. Kazaština je od ruštiny hodně rozdílná. Například vesnice se řekne rusky děrevňa ale kazašsky aul. Oficiálním jazykem je ale ruština, kterou se děti učí ve škole.

Prý už máte v Česku příbuzné?
V polovině září přijela do České republiky sestřenice s rodinou. Umístili je v Praze. Právě absolvují kurzy a oba mají přislíbená místa učitelů ruštiny. Jsou to čtyřicátníci, určitě se tady uchytí. Hlavně díky jejich příkladu jsme se také vydali na dalekou cestu až do Vyškova.

18.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Doprava a logistika - Doprava a logistika Manipulační dělník 12 200 Kč

Doplňovači zboží Doplňovači zboží. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 12200 kč, mzda max. 18000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: POŽADAVKY: vzdělání nerozhoduje, plynulá vietnamština výhodou (komunikační jazyk na pracovišti), fyzická zdatnost, časová flexibilita, pečlivost, zodpovědnost, samostatnost, základní znalost instalace zboží, POPIS PRÁCE: PP na dobu neurčitou, ZAMĚSTNAVATEL NABÍZÍ: možnost stravování v provozovně a jiné zaměstnanecké benefity, KONTAKT: Ngo Thao, tel.: 773 779 228, kažný pátek 15-17 hod, e-mail: tn.pobytcz@gmail.cz v případě zájmu zašlete životopis na uvedený e-mail, zaměstnavatel zašle odpověď případně termín schůzky. Pracoviště: Quang binh le vyškov, Masarykovo náměstí, č.p. 61, 682 01 Vyškov 1. Informace: Thao Ngo, +420 773 779 228.

Výroba - Výroba Zámečníci strojů 17 000 Kč

Zámečníci strojů Zámečníci. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Požadavky: vzdělání vyučení nebo vyučení s maturitou, obor zámečník, praxe výhodou, svářečský průkaz, ŘP sk. B, Popis práce: výroba kovových dílů-svařenců podle výkresové dokumentace, občasná montáž kovových zařízení u zákazníka v ČR a SR, PP na dobu neurčitou, fyzicky náročná práce, vhodné i pro absolventy, Kontakt: Ing. Jakubčíková, tel: 739 069 991, doba k zastižení 6:30-16 hod. Pracoviště: Format 1 spol. s r.o., Mlýnská, č.p. 84, 683 52 Křenovice u Slavkova. Informace: Lucie Jakubčíková, +420 739 069 991.

Výroba - Výroba Zámečníci strojů 15 000 Kč

Zámečníci strojů Zámečník - svařeč. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadavky: vzdělání vyučení v oboru, praxe v oboru min. 3 roky, svářečský průkaz CO2, čtení technických výkresů, , Kontakt: Bohuslava Kleinová, tel.: 775 729 479. Pracoviště: Hdp trading s.r.o., Dědina, č.p. 53, 683 54 Otnice. Informace: Bohuslava Kleinová, +420 775 729 479.

Administrativa - Administrativa Administrativní pracovník 15 300 Kč

Všeobecní administrativní pracovníci Administrativní pracovník/ce. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15300 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Požadavky: vzdělání SŠ s maturitou, znalost AJ slovem i písmem, Popis práce: PP na dobu určitou 1 rok s možností prodloužení, administrativní činnost, překládání a korespondence v AJ , Zaměstnavatel nabízí: mzda dle praxe a kvalifikace, Kontakt: Nicolae Ilies, tel.: 777 510 012, e-mail: arko-mont@seznam.cz, osobní schůzku nutno domluvit předem telefonicky. Pracoviště: Arko-mont, s.r.o., Dobrovského, č.p. 409, 682 01 Vyškov 1. Informace: Ilies Nicolae, +420 777 510 012.


SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Kam s odpady? Obce řeší konec skládek, výrazně je omezí zákon

Maria Pia Kothbauer, princezna Liechtenstein (dáma v barevné halence), navštívila Moravský Krumlov.
AKTUALIZOVÁNO
8

Lichtenštejnská návštěva: princeznu Maria Pia Moravský Krumlov okouzlil

Sloni na špacíru, jak se chová jídlo a hvězdný Ringo Starr: zhlédněte videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve středu 20. června 2018.

Kvalita života na jižní Moravě? Nejlepší v Hustopečích, nejhorší ve Znojmě

Jižní Morava /ANKETA/ - Projekt Obce v datech srovnal kvalitu života v různých městech České republiky. Na jihu Moravy se podle něj žije nejlépe v Hustopečích a nejhůře ve Znojmě.

Na jihu Moravy hrozí silné bouřky, varují meteorologové

Jižní Morava - Varování před silnými bouřkami na jižní Moravě vydali ve středu meteorologové. Výstraha platí do čtvrtečních jedenácti hodin večer. Právě čtvrtek totiž mají Jihomoravané zažít nejteplejší den tohoto týdne, po kterém bude následovat prudké ochlazení.

Krásná žena z Orientu, Ruska či Uruguaye? Vyberte nejhezčí fanynku skupiny A

Fotbalové mistrovství světa v Rusku neprovázejí jen nádherné útočné akce a góly, ale i krásné ženy na tribunách či náměstích. Do konce června vám budeme nabízet nejsympatičtější fanynky týmů z každé skupiny. Můžete hlasovat pro vaší favoritku, vítězky pak postoupí do finále, v němž se „utkají“ o pomyslný titul Miss šampionátu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT