„Přivedl mě k tomu můj děda už v roce 1972. Byl velký myslivec. Rok jsem se věnoval jen myslivosti. A lidé mi říkali, že každý správný myslivec musí mít psa, tak jsem se začal zabývat také kynologií,“ vzpomíná Hlaváč.

Jeho první si pořídil fenku českého fouska. „A hned po roce se mi podařilo získat s ní první cenu při podzimních zkouškách. Nebyla sice exteriérově nejlepší a nedostala se do chovu, ale řada myslivců v okolí by potvrdila, že pracovně u nás lepší pes nebyl,“ říká Hlaváč.

Po osmi letech si pořídil další psí slečnu. I tu dokázal dobře vycvičit. „Vyhrál jsem s ní soutěž všestrannosti. Ta mi také prakticky založila chov. Od té doby každoročně produkuje štěňata. Patnáct až dvacet jsem jich předvedl, vždy velmi úspěšně,“ uvádí Hlaváč.

Nespokojil se jen s účastí na soutěžích základních zkoušek, ale usiloval i o mety na několika memoriálech v rámci České republiky. „Tam jsem obsazoval druhé či třetí místo,“ říká myslivec.

Účastnil se také před několika lety porovnávacích zkoušek v Německu, kam ho vybrali členové klubu, který se věnuje chovu ohařů. „Můj pes byl jako jeden z mála fousků, kteří tam absolvovali soutěž v poměrně těžkém terénu. Uspěl a dokonce byl vyhodnocen jako nejlepší pro práci v poli,“ popisuje úspěchy Hlaváč.

Myslivost je podle něj časově velmi náročný koníček. „Těžko říci, jak dlouho se tomu denně věnuji. Ale prakticky mi starostování v Brankovicích a záliby berou veškerý můj volný čas. Trochu tím trpí rodina. Manželka si na to už ale zvykla, zvláště, když vidí úspěchy, a doprovází mě na různých mysliveckých akcích,“ připouští starosta.

Ke všemu se ještě věnuje organizační práci. Je například předsedou brankovických myslivců a rozhodčím na zkouškách psů.

Podle něj správný myslivec má mnoho práce. Není to jen střílení po zvěři. Musí se věnovat výcviku psů, v lese bránit přemnožení škodné zvěře a trénovat střelbu. „Pokud se člověk nevěnuje myslivosti jen svátečně, musí také číst řadu publikací, získávat od druhých zkušenosti, účastnit se brigád, udržovat krmná zařízení či obstarávat potravu pro zvěř,“ vypočítává myslivec.

Přírodě se ale věnuje i jako starosta. Obec Brankovice totiž vlastní dvě sta hektarů lesa. Po roce 1989 je obec získala od státu. I tehdy byl Hlaváč starostou. „Myslel jsem, že když požádáme o navrácení, budeme dostávat nájem, ale vrátili nám ho a my jsem se o něho museli starat. Začátky pro mě byly velice těžké. Poté jsem se do toho dostal a o lese už dnes něco vím,“ tvrdí milovník přírody.