„Na počátku byl šerm. Jezdil jsem na různá vystoupení. Jednou jsme to zkusili s řetězy, na jejichž koncích byly hořáky s ohněm. Zaujalo mě to. Od té doby cvičím a vystupuji,“ vzpomíná na své začátky před třemi lety Kočár.

Stal se členem vyškovské skupiny Prometheus. „Je nás pět. Potkávali jsme se při různých akcích. Pak začala občasná vystoupení pro vyškovský Dům dětí a mládeže. Teď máme představení tak dvakrát do měsíce, například na vesnicích a slavnostech,“ říká. Jednou se svojí sestrouRitou vystupoval až ve Francii.

Umí zacházet s několika různými nástroji. „Nejtěžší je práce s řetězy. Nejdůležitější je naučit se sladit pohyb obou rukou,“ myslí si student.

Dobré zvládnutí techniky vyžaduje čas a trpělivost. „Kdo se chce naučit základy, potřebuje se práci s ohněm věnovat zhruba měsíc dvě hodiny denně. Potom může provádět některé cviky a je připravený učit se složitější prvky. Je dobré, když zná někoho zkušeného, kdo mu pomůže se zdokonalovat,“ tvrdí Kočár.

Je samoukem, který čerpal informace převážně z internetových stránek. Přestože pracuje s ohněm, nikdy se mu nic vážného nestalo. Důležité je zvládat techniku. Pak je riziko minimální.

„Když někoho nového cvičíme, vše nejdřív dělá s řetězy bez ohně. Zkušený člověk také umí řešit obtížné situace. Ví, kdy musí před ohněm uhnout. Dokáže si také poradit, když se mu například hořící řetěz omotá kolem krku. V tom okamžiku ho musí okamžitě shodit na zem,“ naznačuje.

Nářadí si členové skupiny vyrábějí sami. „Ušetříme tak peníze. Počátky byly ale těžké. Teď už dokážeme vytvářet věci srovnatelné s profesionálními výrobky,“ říká student.