VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nelehké býti partyzánem

VYŠKOVSKO - Každá mince má dvě strany. Realistický pohled historika na činnost partyzánů.

22.5.2007
SDÍLEJ:

Partyzán z Nemochovic Břetislav Schweidler. Velitel jednoho z oddílů Olgy. Padl u Roštína na samém sklonku války ve věku jedenadvaceti let. Foto: Archiv Miluše Rouskové

Když jsem se před dvěma týdny účastnil konference Morava v boji proti fašismu, kterou spolupořádaly Moravské zemské muzeum, Historický ústav FF MU Brno a Katedra sociálních věd a práva FEM UO Brno, vyslechl jsem řadu zajímavých a podnětných referátů a opět jsem si uvědomil, jak ohromně složité je věnovat se v současné době historii partyzánského hnutí v Čechách a na Moravě během nacistické okupace.

Řada referujících poukazovala na fakt, že po čtyřiceti letech nekritického vychvalování a zveličování zásluh partyzánů je dnes v módě opačný trend – naprosté zlehčování a dehonestování všeho, co jakýmkoli způsobem s partyzány souvisí.

S úsměvem si vzpomínám na představu partyzánů jako správných chlapíků z lesních úkrytů, rozsévajících smrt mezi nacisty svými „špaginy“ a bělostnými zuby se křenících na kolegyně-partyzánky, zpravidla hrdinné „lesní“ zdravotnice – tak nám ji vnucovaly školní čítanky z 50., 60. či 70. let 20. století.

Přitom se tuto představu pokusil narušit již koncem 50. let slovenský spisovatel Ladislav Mňačko, sám účastník podobných událostí, v románu „Smrt si říká Engelchen“, podle něhož natočila v roce 1963 vynikající režisérská dvojice Klos-Kadár také poměrně vydařený stejnojmenný film s Janem Kačerem, Vlado Müllerem a Martinem Růžkem v hlavních rolích. Mňačko v tomto příběhu poprvé poukázal na to, že i mezi partyzány leckdy docházelo k chybným rozhodnutím velitelů, úpadku morálky či kontroverznímu jednání.

Část kritiky i laické veřejnosti román i film nadšeně přijala, tehdejší ideologové v nich však viděli zásah do tabuizovaného posvátna, které strážila státostrana, pasující se na jediného dědice tradic nejhodnotnějšího způsobu protinacistického odboje, za který bylo, snad pod vlivem nekritického přebírání sovětských válečných zkušeností, partyzánské hnutí považováno.

Rád vzpomínám i na vynikající brněnský seriál „Legenda o živých mrtvých“ z roku 1971. Dílo režiséra Petra Tučka a scénáristy Jiřího Blažka, v němž excelovali znamenití brněnští herci Jiří Dušek, Vlasta Fialová, Ladislav Večeřa či Rudolf Jurda. I tady byla podána činnosti partyzánů zcela realisticky, bez příkras, ale také bez opačného extrému, což konec konců tehdy ani nebylo možné.

Dnes si kladu otázku, proč tento seriál Česká televize dosud nereprízovala. Odpověď je nasnadě; bohužel dnes převládl, zejména zásluhou popularizující publicistiky, trend zcela opačný, ale znovu totálně jednostranný – vše, co souvisí s partyzány, zavání podle něho amatérstvím, alkoholismem, zradou, nálepkou deklasovaných živlů. Smutně proslul v tomto ohledu například žďárský publicista Hynek Jurman, píšící své protipartyzánské pamflety pod pseudonymem Bořivoj Nebojsa.

Ano, je pravda, že partyzánské hnutí, tolik fedrované jako žádoucí podpora blížící se fronty zejména sovětskými vojenskými i politickými kruhy, nemělo v nepříliš hornatém protektorátu takové možnosti uplatnění jako v nepředstavitelně zalesněném Bělorusku, rozlehlé Ukrajině, členité Jugoslávii, anebo u našich slovenských sousedů.

Je také pravdou, že jádro některých oddílů tvořili speciálně vyškolení sovětští parašutisté, vyslaní obávanou NKVD se záměry sledujícími i politické cíle s ohledem na blížící se konec války (to je třeba příklad známého desantu „Zarevo“).

Na druhé straně to hlavní, oč každému záškodnickému hnutí jde, totiž vázat na sebe jednotky nepřítele, které by jinak mohly být nasazeny na regulérní frontě, a škodit akcemi v jeho týlu, to v drtivé většině plnily i partyzánské oddíly na území Čech a Moravy, ať už je tvořili pouze protektorátní obyvatelé, či v nich byli zastoupeni příslušníci národů a národností tehdejšího Sovětského svazu nebo uprchlí zajatci z ostatních zemí.

Co tedy kritikové partyzánům operujícím na našem území vytýkají? Především tzv. zásobovací akce, provázené častokrát nevybíravým chováním k civilnímu obyvatelstvu, náklonnost k alkoholu, a to i v řadách „velitelských kádrů“, někdy unáhlená rozhodnutí ohledně rychlých rozsudků nad skutečnými nebo domnělými zrádci či kolaboranty, údajnou lhostejnost vůči potížím, které svým chováním někteří partyzáni civilnímu obyvatelstvu přivodili a podobně.

Bohužel, apriorně odsuzující hodnocení partyzánů v současné české publicistice vede ke konstrukcím, které účelově zdůrazňují právě tato negativa (aniž bychom ovšem popírali, že i k nim leckdy docházelo). Je nutno si ovšem uvědomit, že historie by neměla hodnotit partyzány pouze podle toho, zda jejich chování odpovídá či neodpovídá nárokům kladeným na „žáky nedělní školy“, nýbrž spíše podle toho, do jaké míry jejich akce škodily nacistům či jejich pomahačům.

Přímo kabinetním příkladem by mohla být historie oddílu „Olga“, zasahujícího svou činností i Vyškovsko. Ať už byl jeden z jejích protagonistů Josef „Pepek“ Houfek jakkoli kontroverzní postavou, rozhodující někdy zbrkle, autoritativně či z lidského hlediska nepříliš „vzorově“, nemůže nikdo popřít nesporné úspěchy „Olgy“ v boji s nacisty, jejichž vyvrcholením je zajetí velitele německé 16. tankové divize generálmajora Dietricha von Müller.

Pravda, někteří mohou namítnout, že se partyzáni k zajetí tohoto významného nacistického velitele dostali jako „slepí k houslím“, když se generálovi zamanulo navštívit spřátelenou rodinu hraběte Franze Dubského na zámku v Hošticích na Kroměřížsku právě v době, kdy, aniž to ovšem generál tušil, se rozhodli obsadit zámek také partyzáni z „Olgy“. Seriozní historiografie ovšem zdůrazňuje, že se jedná o skutečně mimořádný partyzánský úspěch, ojedinělý i v mezinárodním měřítku.

A následná poprava bez soudu kroměřížského okresního hejtmana dr. Karla Koblischka? V mírové době čin jistě odsouzeníhodný, ovšem uvědomme si, že byla válka a že Koblischek byl typem nacistického úředníka, jenž se během okupace „těšil“ skutečně mimořádné neoblibě u obyvatel Kroměřížska, kteří zprávu o jeho smrti rozhodně nepřijali se smutkem, ba naopak v ní viděli zasloužený trest.

V souvislosti s „Olgou“ je potřeba varovat před jinak velmi čtivě napsanou knihou známého již zemřelého publicisty Rudolfa Ströbingera „Rudá zrada“, kterou autor vydal v roce 1978 v německém Bayreuthu a která vyšla v českém překladu v roce 1998. I když kniha nese podtitul „Archivy odhalují pravdu o partyzánském hnutí“, jde spíše o umně vykonstruovaný příběh, postavený na kombinacích autora, jeho fabulačních schopnostech a neúplných indiciích.

Příběh o zradě Olgy Františákové, podle níž oddíl „Olga“ nesl jméno, a o jejím milostném poměru s jedním z nejschopnějších příslušníků brněnského gestapa, kriminálním radou SS-hauptsturmführerem Ottou Koslowskim, se sice čte jedním dechem, ovšem konkrétní odkazy na slibované archivní materiály, které by jednoznačně odhalily vinu Františákové, chybí.

Autor nekriticky přeceňuje výpovědi po válce zatčených příslušníků gestapa a i jinak je kniha klasickým důkazem, jak lze manipulovat s dochovanými prameny, vzpomínkami pamětníků, sekundární literaturou a jak lze pouhé indicie povýšit na důkazy.

Nedělejme z partyzánů nadpozemské mučedníky, ale nedělejme z nich ani novodobé otloukánky našich nedávných dějin. Nic není ani pouze černé, ani pouze bílé. Také partyzánskou činnost konali pouze lidé. S jejich dobrými i špatnými vlastnostmi. Jako všechno ostatní na tomto světě…

Autor je historik, publicista, pedagog a vyškovský zastupitel

22.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 90 Kč

Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) Zedník. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 90 kč, mzda max. 130 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: Požadavky: vzdělání vyučení v oboru, praxe v oboru vítána, zodpovědnost, spolehlivost, dobré reference , Popis práce: PP na dobu určitou s možností prodloužení, Zaměstnavatel nabízí: výhodné mzdové podmínky (mzda bude upřesněna dle kvalifikace a praxe), stabilní práci po celé roční období, místo výkonu práce Vyškov a stavební zakázky v rámci ČR, Kontakt: Pekařová Blanka Mgr., tel.: 517 343 417, e-mail: pekarova@staeg.cz, v případě zájmu zasílejte životopisy na uvedený e-mail, vybraní uchazeči budou kontaktováni a pozváni k osobnímu pohovoru. Pracoviště: Staeg stavby, spol. s r. o., Průmyslová, č.p. 738, 682 01 Vyškov 1. Informace: Blanka Pekařová, +420 774 742 403.

Výroba - Výroba Obsluha strojů 12 200 Kč

Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu Operátor CNC strojů. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč, mzda max. 14000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Popis práce: obrábění plastových výrobků, Výběrové řízení proběhne 7.1.2016 v 9:00 na adrese: Průmyslová 742/8b, Vyškov, Kontaktní osoba: Fedir Melnyk, 774 445 484. Pracoviště: Medaex - plast - international s. r. o., Průmyslová, č.p. 742, 682 01 Vyškov 1. Informace: Fedir Melnyk, .

Výroba - Výroba Zámečníci strojů 17 000 Kč

Zámečníci strojů Zámečníci. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Požadavky: vzdělání vyučení nebo vyučení s maturitou, obor zámečník, praxe výhodou, svářečský průkaz, ŘP sk. B, Popis práce: výroba kovových dílů-svařenců podle výkresové dokumentace, občasná montáž kovových zařízení u zákazníka v ČR a SR, PP na dobu neurčitou, fyzicky náročná práce, vhodné i pro absolventy, Kontakt: Ing. Jakubčíková, tel: 739 069 991, doba k zastižení 6:30-16 hod. Pracoviště: Format 1 spol. s r.o., Mlýnská, č.p. 84, 683 52 Křenovice u Slavkova. Informace: Lucie Jakubčíková, +420 739 069 991.

Gastronomie - Gastronomie Číšník, servírka 16 990 Kč

Číšníci a servírky Ćíšník/servírka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16990 kč, mzda max. 19700 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: POŽADAVKY: vzdělání vyučení, POPIS PRÁCE: PP na dobu neurčitou, vhodné i pro absolventy, ZAMĚSTNAVATEL NABÍZÍ: zvýhodněné stravování, KONTAKT: Petrášová Lara, tel.: 778 082 275, e-mail: office@hotel-arkada.cz. Pracoviště: Sarda medtech, s.r.o., prac. bučovice, náměstí Svobody, č.p. 32, 685 01 Bučovice. Informace: Lara Petrášová, +420 778 082 275.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Aqualand ruší rodinné vstupné a posiluje expresní autobusové linky

Hřbitov v Bučovicích. Ilustrační foto.

Nová dlažba a schodiště. Opravy bučovického hřbitova skončí nejpozději v srpnu

S šedesáti kily na Sněžku a Nazareth s Masarykem v Havířově: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 16. až 17. června 2018.

Klobouky v hlavní roli: háčkované, od květinářek nebo zapomenuté ze skříní

Bučovice /VIDEO/ – Nádvoří renesančního zámku v Bučovicích se na pár hodin vrátilo do období první republiky. V neděli se tam totiž konal první ročník Kloboukového odpoledne. Akci pořádal bučovický klub důchodců Přístav ve spolupráci s tamní radnicí a pracovníky zámku.

AKTUALIZOVÁNO

Seznamka pro 1918 lidí? Na Největší československé rande přišla jen třetina

Brno – Jen přibližně třetina původně plánovaného počtu lidí se zúčastnila víkendové akce Největší československé rande.

Skaličák zburcoval hasiče. Průjezd parní lokomotivy zapálil trávu kolem trati

Brno - Parní lokomotiva přezdívaná Skaličák v neděli zahřála u srdce dopravní nadšence, její jízda už ale tolik nepotěšila jihomoravské hasiče. V brněnských Ivanovicích a Obřanech totiž po jejím průjezdu při akci Dopravní nostalgie začal u tratě na několika místech hořet tráva.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT