Trhavinám se věnuje celý život. Takové dlouhodobé zkušenosti a praxi, jako má šedesátiletý Ryšavý, má jen málokdo, Na Vyškovsku je pak určitě jediný, kdo může vyhledávat trhaviny jak ve vojenském, tak i civilním prostoru.

„Přestože už jsem v důchodu, začaly mě zase svrbět prsty a přikývnul jsem na nabídku jít od nového roku učit mladé pyrotechniky na vyškovskou výcvikovou základnu,“ těší se pyrotechnik.

Ve vojenském prostoru se povaluje spousta munice. Ne všechna je ostrá, většinou je zkušební německého původu. Ale může mezi nimi být i ostrá munice. „Nedoporučuji nikomu, aby na to sahal. Vždy je potřeba zavolat policii,“ upozorňuje pyrotechnický mistr, který takových nálezů zničil tisíce a tisíce.

„Za ta dlouhá léta prací s výbušninami jsem měl docela štěstí. Jen kvůli experimentům z dětských let, kdy jsem dělal hlouposti s rachejtličkami, mám pozašívané prsty. Trhavina mi tenkrát bouchla v rukou a střepiny vlétly do očí. Šest hodin jsem tehdy neviděl, pak se mi zrak naštěstí vrátil, ale dodnes nosím brýle,“ vzpomíná Ryšavý, který pár vážných úrazů už viděl.

„Bohužel i u zkušených pyrotechniků se mistr tesař utne. Člověk musí být neustále ve střehu. Jakmile otupí ostražitost, dojde k maléru. Stačí, když se podcení detail, jak při převozu munice, tak při jejím ničení,“ tvrdí Ryšavý.

Práce s trhavinami je náročná na psychiku. A tak se po létech učitelování na vysoké vojenské škole v oboru trhacích prací těšil před deseti lety do civilu. Ale dávný koníček mu nedal spát. Alespoň externě učil střelmistry, v Poličce, školí pyrotechniky, je členem mezinárodní společnosti pro trhací techniku, členem společnosti pro studium nábojů, sám se neustále zdokonaluje.

Absolvoval všechny kurzy pyrotechniky, které je možné v republice získat. Teď se těší, že se znovu vrátí na vojenskou vyškovskou základnu. „Praktické ničení výbušnin už mám za sebou. Teď už jenom učím. Všechny kluky na Vyškovsku, kteří se ničením trhavin zabývají, jsem vyučil. Těším se, že budu školit další generaci,“ raduje se Ryšavý.