Tyto formace, k nimž patří i Šévy mezi Mouřínovem a Marefami, od dob neolitických ovlivňuje člověk jako sběrač plodů, pastevec, zemědělec a naposled průmyslovou činností.

Změny využívání krajiny spolu s životním stylem odvedly člověka od jeho každodenního spojení s přírodou a v době moderní mototuristiky, cykloturistiky či populistického zdolávání horských vrcholů je příroda jen objektem pro posílení sebevědomí a v lepším případě zdraví. Člověk jako jedinec z přírody odešel a vrátil se v podobě technika ovládajícího mechanizaci, která celosezonní práci redukuje na několik dnů a nocí.

Zmizel i bývalý management travnatých stepí, jichž se využívalo pro pastvu kozího dobytka a každoročně se víceméně nekontrolovaně vypalovaly.

Díky tomuto zdánlivě nešetrnému hospodaření přetrvávaly rostlinné druhy náročné na dostatečnou potravní nabídku i přísun světla. Bohatě se tam vyskytuje na jaře například hlaváček jarní, koniklec luční, ostřice nízká, sasanka hajní, modřenec chocholatý, vítod obecný a bělozářka větevnatá s následným nástupem čilimníku poléhavého, kavylu vláskovitého, šalvěje luční, čistce přímého, vousatky prstnaté, válečky prapořité, hvězdice chlumní a dalších bylin a travin v letní a podzimní době.

Ústup od sečení a vypalování bývalých stepí znamenal rozvoj agresivnějších a přizpůsobivějších rostlin. Ty v nedávné době ovládly tyto stepní trávníky a do velké míry zmenšily rostlinnou rozrůzněnost potlačováním náročnějších druhů. Výsledkem byl nadměrný rozvoj především trnky obecné a ptačího bobu a z travin chrastice křovištní případně pýru plazivého. Došlo k zmenšení rostlinné rozmanitosti i změně mikroklimatu přízemního patra obývaného nižšími rostlinami a živočichy.

Pro volně žijící obratlovce, nemluvě o početném výskytu hmyzu, který je na tomto biotopu zcela závislý, znamenají tato travinná společenstva oázu potravy a klidu uprostřed monokultur zemědělských plodin.

Poslání dřívějších pastevců mnohde nahrazuje činnost dobrovolníků spjatých s přírodou a jejím využitím v původní historicky vyvinuté podobě. Část území přírodní rezervace Šévy v tomto smyslu spravují členové honebního společenstva Šévy – Mouřínov. Invazní křoviny a traviny v souladu s metodikou odboru životního prostředí Jihomoravského krajského úřadu vyžínají a odnášejí mimo chráněné území.

Šévy tak každoročně obnovují svůj původní krajinný ráz. Střídá se tam nedozírná jarní zeleň se žlutí letních bylin a v průběhu dne koncert nespočetné hmyzí a ptačí armády s večerním kvakotem žab.

Doufejme, že se zanedlouho obnoví i početné zaječí kolonie, skupinky koroptví a perutí vzlétajících bažantů.

Autor je starosta Honebního společenstva Šévy Mouřínov.

Přemysl Fiala