Stavbyvedoucí Pavel Hrbáč má za sebou mimo jiné opravy střech brněnské katedrály svatého Petra a Pavla, tišnovského kláštera, zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou a teď už také rekonstrukci celé střechy zámku ve Slavkově u Brna. Právě o několikaleté namáhavé práci je následující rozhovor.

 

Jak dlouho jste na rekonstrukci střechy pracovali?
Hlavní oprava trvala od roku 2004 až do současnosti. V roce 2000 až 2001 jsme se soustředili jen na havarijní stavy stropů a střechy nad schodišti a nad historickým sálem.

 

Kolik milionů rozsáhlá oprava spolkla?
Úplně přesně to nedokážu říct, ale přibližně třiatřicet milionů. A to jednak ze zdrojů ministerstva kultury a místního rozvoje, ale především z rozpočtu města.

 

Které práce daly nejvíc zabrat?
Náročné byly úplně všechny. Je to obrovský komplex, že nemám v regionu nebo nejbližším okolí pro tak velkou střechu srovnání. Byla tu řada náročných okolností. Jednak to, že jsme pracovali na historické stavbě, která je ze všech stran hlídaná investorem nebo památkáři.

Dál to, že těžká technika nemohla vjíždět do nádvoří kvůli sklepním klenbám. Veškerý materiál jsme vozili do parku a jeřábem ho přes příkop zvedali a přenášeli na střechu.

Navíc jsme pracovali nad depozitáři, ve kterých jsou prý věci milionových hodnot. Aby tam nezateklo nebo nedošlo k jinému poškození, toho se člověk samozřejmě vyvarovat nemůže.

 

Přihodilo se vám něco takového?
Na menších místech se muselo malovat. Ale nešlo o nic, co by se nedalo odstranit, takže nebyl problém.

 

Která část střechy byla v nejhorším stavu?
Nevím, z jakého důvodu, ale byla to jižní strana zámku. Ta nepodléhá žádným externím vlivům, nezatékalo do ní. Přesto je kromě tří nebo čtyř trámů kompletně nová.

Kopuli oplechovali naši předchůdci někdy v padesátých nebo šedesátých letech. Jenomže tehdy dali měděný plech na neopravený krov a staré bednění. To se za tu dobu rozpadlo. Museli jsme kopuli sundat se vším všudy a udělat znovu.

Měli jsme ohromné štěstí, že zrovna tehdy byla měď na nízké cenové úrovni. Jakmile jsme práci dokončili, stoupla o sto procent.

 

Už jste měl někdy na starosti podobně rozsáhlou rekonstrukci?
Moje firma se speciálně zabývá opravou historických krovů a střech. Pracujeme na kostelech, klášterech. Dělali jsme například na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, na klášteru Kapucínů v Tišnově.

Práce na slavkovském zámku byla ale nejnáročnější. Podobnou akci v celém regionu neznám. Ani na hradu Veveří nebo Pernštejně opravy podle mě nejsou tak obrovské.

 

Kolik lidí na opravě střechy pracovalo?
Odhadem asi devadesát. Většina z nich byli zkušenější pracovníci, kteří už mají podobné akce za sebou.

 

Jak dlouho nová střecha vydrží?
V současnosti jsou její dřevěné části více než z poloviny nové. Přesto tam zůstaly některé původní prvky, které zatím vypadají slušně. Otázka je, jak se budou jevit za padesát let. Ale myslím si, že bez nějakého zásadního zásahu by střecha zmíněnou dobu měla vydržet.

 

Takže některé staré prvky byly ještě v dobrém stavu?
Ano. U opravy historických krovů je v zájmu památkové péče zachovat co největší množství původních prvků krovů. Tyto jsou z druhé poloviny osmnáctého století, z roku 1770 a podobně. A bez podstatného zákroku vydržely až doteď.

Ovšem vinou zanedbané péče a údržby byly už devastované v takové míře, že výměna většiny jejich částí byla nutná.

 

Snažili jste se dodržet původní techniku?
Ano. Snažili jsme se o repliky nejrůznějších vyřezávaných prvků na krovech. Vzhledem k nim by tedy neměl být poznat rozdíl, který trám je nový a který starý.

 

Z jakého dřeva jsou trámy vyrobené?
Je zajímavé, že původní byly stoprocentně z jedlového. Jenomže v dnešní době tento jehličnan už prakticky vymizel. Takže dnešní trámy jsou vyrobené výhradně ze smrkového dřeva.

 

Hraje to nějakou roli třeba vzhledem k životnosti?
Obecně se říká, že dřevo používané dnes je horší kvality. Protože na tom současném se podepisuje životní prostředí, exhalace a podobně. A údajně není tak pevné jako původní. Za dvě stě let lidé budou moci porovnat, jestli to tak skutečně je nebo není.

 

Můžete potřebný materiál vyjádřit v číslech?
Pět tisíc metrů čtverečních krytiny, což je asi šestnáct kamionů. Sto rolí fólie, sedmadvacet tun mědi, tři tisíce metrů lešení, tři sta osmdesát metrů krychlových řeziva. To je metr vysoká, deset metrů dlouhá a osmatřicet metrů široká vrstva dřeva, kterou jsme spotřebovali.