Renata Langmannová z Ivanovic na Hané se v roce 2006 stala Českou Miss, když získala takřka čtvrtinu ze všech došlých hlasů. Za vítězství tenkrát získala auto, rok bydlení v Praze zdarma a především roční kontrakt.

I když už dávno kraluje nová Miss, Langmannové se podařilo uchytit. Vítězství se jí stalo odrazovým můstkem k dalšímu profesnímu i životnímu vývoji. Nadále se věnuje modelingu, ale hledá i nové směry.

Pokoušela se prosadit jako moderátorka v televizi Prima a na hudebním kanálu Óčko. Zatím nepříliš úspěšně, ale svědomitě prý pracuje na tom, aby se zlepšila. Vyzkoušela si i práci herečky. Věnuje se charitě, pomáhá dětem v dětských domovech. Pracuje jako manažerka marketingu a k tomu studuje policejní akademii.

Patří k modelkám typu krev a mléko. Na jedné akci moderované Halinou Pawlovskou dokonce zavtipkovala: „Lepší být jak Halina, než hubená jak zdechlina“. Díky svým bujným křivkám je na přehlídkových molech hodně žádaná. Říká o sobě, že je temperamentní, ctižádostivá a cílevědomá.

 

Jak často se vracíte do Ivanovic?
Do Ivanovic se snažím vracet co nejčastěji, ale kvůli mé pracovní vytíženosti to nejde tak často, jak bych chtěla. Vždycky si tam nejvíc odpočinu a cítím se, jako bych utekla od všech starostí. Líbí se mi, že je tam pohoda, není to tak hektické jako v Praze.

Oceňuji, že ivanovická škola je momentálně v moc dobrém stavu a naopak mi tu chybí nějaké kulturní vyžití. Lidé se nemají kam chodit bavit. U rodičů jsem byla začátkem prosince. Pak jsem pracovala v Malajsii a vrátila jsem se do Ivanovic hned po Novém roce.

 

Co vás zavedlo do Malajsie?
Účastnila jsem se prestižní mezinárodní soutěže krásy Miss Tourism Metropolitan v Kuala Lumpuru. Odjížděla jsem v polovině prosince a poprvé jsem Vánoce a silvestra strávila bez svých blízkých. V konkurenci čtyřiceti exotických krásek jsem se mezi prvními neumístila. Ale i tak jsem spokojená a bohatší o mnohé zkušenosti.

Díky své práci jsem už procestovala půl světa, ale Malajsie mě zvlášť uchvátila. Strávit vánoční svátky v tropickém vedru, v úplně jiné kultuře, s otevřenými a bezprostředním lidmi, to se podle mě hned tak každému nepodaří.

 

Proč jste si vybrala policejní akademii?
Kvůli Miss jsem musela přerušit studium na pedagogické fakultě v Olomouci. Jakmile jsem si našla v kolotoči povinností trochu času, rozhodla jsem se zase začít studovat na vysoké škole. Vybrala jsem si bezpečnostně právní studia na policejní akademii, protože mě lákalo trestní právo, které jsem si zvolila jako zaměření.

Studium beru zodpovědně. Například jsem kvůli zkouškám odmítla jet předloni právě do Malajsie. Tenkrát mě zastoupila Jana Doleželová. Ale loni jsem si tuto prestižní soutěž už nenechala ujít.

 

Jak vypadá váš pracovní den?
Každý je jiný. Jednou jdu do školy, jednou do práce, jindy na přehlídku. Ale každý můj den je strašně hektický. Dala jsem si do nového roku předsevzetí, že se nebudu takhle nesmyslně honit. Jenomže hned čtvrtého ledna jsem zjistila, že to prostě jinak nejde.

 

Budete se i nadále pokoušet o moderování?
Už půl roku chodím k jedné herečce na hodiny mluveného slova. Ráda bych se tím jednou živila. Není to ale tak jednoduché, jak to vypadá. Lákalo by mě i moderování v rádiu, ale na to teď nemám čas. Ale minulý pátek jsem moderovala ples ve Vyškově.

 

Setkala jste se ve své profesi s anorexií či bulimií?
Přišla jsem na to hned u několika svých kolegyň. Ale nepozná se to na první pohled. Já jsem spokojená s tím, že jsem veselá holka krev a mléko z Moravy.

 

Jak si udržujete postavu?
Diety neřeším. Hrozně ráda jím, zejména omáčky a knedlíky. Na druhou stranu ale musím mít výdej. Naštěstí jsem sportovně založená. Při výšce sto sedmdesát pět centimetrů se snažím udržet si váhu kolem šestapadesáti kilogramů a míry dvaadevadesát, šedesát, devadesát.

 

Jakému sportu dáváte přednost?
Navštěvuji hodiny Tae-ba, což je aerobic kombinovaný s kickboxem. Teď se těším na lyže. Jinak také jezdím na kole, plavu, hraji tenis, squash nebo třeba jezdím na kolečkových bruslích. Nebo alespoň třikrát týdně propotím dres v posilovně. Aby cvičení bylo účinné, vede mě velmi přísný osobní trenér.

 

Kdo je vaším partnerem?
Už sedm let chodím s Tomášem Hlaváčkem z Hoštic-Heroltic. Studuje Mendlovu univerzitu v Brně. Teď se snaží o titul inženýra. Momentálně se ho snažím nalákat do Prahy, abychom spolu mohli trávit víc času.

S Tomášem jsme toho za ta léta už hodně prožili a spojuje nás silné pouto. Naštěstí je rozumný a ví, že nemůže věřit všemu, co napíše bulvár.

 

Kdo na vás nejvíc v modelingu zapůsobil?
Nikdy jsem si nepotrpěla na nějaké životní vzory, protože si myslím, že každý člověk by měl být originál. Ale v modelingu na mě třeba velice zapůsobila Tereza Maxová, protože je to strašně chytrá ženská a hlavně normální. A vůbec, možná tomu nebudete věřit, ale mezi Miss je spousta milých a chytrých holek.

 

Jak moc se vám po vítězství v soutěži změnil život?
Během jediného večera se obrátil vzhůru nohama. Je to docela těžké ustát. Strašně rychle jsem dospěla a osamostatnila se. Ale taky jsem poznala, že když něco opravdu chcete a jdete za tím, tak se to může splnit.

 

Pustila byste se do focení lechtivých snímků?
Vloni jsem nafotila sérii snímků pro prestižní pánský časopis Playboy. Samozřejmě, že jsem měla povolení ředitelky České Miss Michaely Maláčové. Fotografie jsou umělecké a jen lehce erotické, spíš náznakové. Focení aktů ale rozhodně neplánuji.

 

Jak snášíte, že vás lidé posuzují podle vzhledu?
Je hrozné, když vás někdo hodnotí jenom podle toho, jak vypadáte. Zbývá mi tedy jenom doufat, že i tento rozhovor je přesvědčí, že nejsem namyšlená ani hloupá, jak si někteří lidé mohou o modelkách myslet.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

On-line rozhovor s Renatou Langmannovou