Rozhlasové přijímače, jako jsou Telefunkeny, Philipsy, „talismánky” zatím čekají v jeho sklepě na opravu. Sběratelská vášeň se u tohoto důchodce probudila už za mladých let, kvůli své činorodosti však zatím neměl čas přístroje vypulírovat.

Po revoluci se totiž pustil do podnikání. Vedl obchod, poté restauraci a bar. „Myslel jsem si, že v baru budu pracovat i v důchodovém věku, ale přestalo mi dělat dobře to ponocování. Proto jsem se rozhodl podnik prodat a už za pár dní zde končím. Těším se, že si konečně dám do pořádku své sbírky. Kvůli práci jsem je zanedbával,“ říká König.

Ale teď prý bude mít dost času na to, aby svým pokladům znovu vrátil jejich původní tvář.

Nejstarší rádia, která má, jsou z předválečné doby a některá dokonce i fungují. „Například mám krystalku z roku 1915. Není kompletní, ale s novým krystalem a s anténou hraje,“ chlubí se sběratel a vzpomíná při tom na začátky. „Jednou jsem v místním sběrném dvoře zahlédl krásné staré rádio a chytlo mě to. Naposled jsem tak objevil starou televizi Orion, ale byla objemná a zabírala mnoho místa, tak jsem ji daroval vážnému zájemci.

Jednu televizi bych ale rád přece jenom sehnal, a to starou Teslu se zakomponovaným rádiem,“ svěřuje se König.

Starými rádii však jeho sběratelská vášeň nekončí. „Jsem věčný sběratel. Shromažďoval jsem známky, gramodesky, jeden čas dokonce i pájky. Teď jsem se zaměřil na starý tisk. Například při bourání starého domu jsem našel zachovalé noviny z třicátých let, Selské hlasy. A věřili byste, že už mi za ně ledacos nabízeli? Ale já je mám zatím jako zajímavou výzdobu interiéru,“ uvádí König, kterého zájem o historii přivedl i k pátrání po předcích.

„Zatím jsem došel k pra pra pradědovi, který se dvěma bratry přišel z Hustopečí do Bošovic. Jeden ze sourozenců zde dokonce starostoval,“ vypráví s hrdostí bošovický rodák, jenž se zajímá také o životní prostředí. A nebál se ani veřejně protestovat proti výstavbě větrných elektráren u Bošovic.