VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kniha má upevnit pouto dětí k regionu, kde žijí

BOHDALICE - Vesnická učitelka píše vlastivědnou učebnici. Vychází ze zkušeností při výuce.

21.10.2007
SDÍLEJ:

Když Dagmar Martínková zjistila, že by děti potřebovaly vlastivědnou učebnici, rozhodla se, že ji napíše sama. Foto: DENÍK/Martina Vilímová

Žáci bohdalické Základní školy se setkávají se svojí učitelkou Dagmar Martínkovou teprve dva roky. Už v tom příštím by však mohli chodit na vycházky s vlastivědným průvodcem, který napsala. „Děti by měly získat vztah k místu, odkud pocházejí. To bude úkol této učebnice,“ uvádí autorka.

 

O jaké dílo se vlastně jedná?
Je to regionální učebnice, na které pracuji od května. Má pomáhat učitelům i dětem najít různé informace, které se týkají historie nebo přírody v regionu, v němž žijí. V běžných učebnicích najdou totiž všeobecné znalosti. Učí se, co je ve světě, Praze, Kutné Hoře, ale v žádné se nedočtou, co je třeba přímo v místě jejich bydliště.

 

Takže bude poučná jak pro žáky, tak pro učitele?
Chtěla bych ji vytvořit právě tak, aby její součástí byly i nějaké pracovní listy pro děti. A učitelé se z ní také jistě dovědí spoustu překvapivých věcí. Každý kantor se nezabývá regionální historií nebo přírodou. Na školu přijde třeba učitel odjinud. V osnovách sice je, že něco by se o regionu učit mělo. Jenže právě to může pro učitele být problém, najednou něco rychle shánět. A právě z této knížky bude moct čerpat.

 

Pro jak staré děti je vhodná?
Můžou z ní čerpat žáci od čtvrtých až do devátých tříd základních škol, a to ve vlastivědě, zeměpisu, dějepisu a přírodopisu. Řekla bych, že učebnice bude suplovat bývalého venkovského učitele, který se orientoval v historii, dobře znal celé okolí, chodil s dětmi na vlastivědné vycházky.

To už dnes není. A právě kvůli tomu děti ztrácejí vztah k místu, v němž žijí. Učebnice bude mít tedy takový hlubší smysl… Určitě dětem pomůže najít vztah ke svému okolí a vážit si místa, kde vyrůstají. Pomůže v jejich srdíčku vybudovat pouto, aby o něm něco věděly.

 

Začala jste pracovat, jakmile jste dostala nápad? Nebo jste si dílo promýšlela dlouho dopředu?
Učím na škole v Bohdalicích druhým rokem. Nejsem pedagog, vystudovala jsem historii. Před několika lety jsem napsala menší publikaci, která se jmenovala Z dějin Bohdalic. Byla to knížka spíš pro dospělé. Zrovna tady tehdy byly slavnosti a já do nich chtěla zapojit i děti. Tak jsem jim vyprávěla různé zajímavosti, mnozí ani nevěděli, v jaké budově vlastně mají školu. Je to totiž zámek.

Viděla jsem, jak žasnou, jak se pořád ptají, jak je historie jejich místa zajímá. Říkala jsem si, že by se pro ně mělo pořádat víc akcí. A pak zčistajasna přišla nabídka na školení o regionální učebnici.

 

Takže jako zásah shůry?
Nejspíš. Bylo to asi tak, jako když si člověk něco přeje, ale neví jak na to. A pak najednou přijde nějaká náhoda a dá člověku příležitost.

Kolik práce na učebnici už máte za sebou?
Jsem u shromažďování materiálu, napsala jsem asi dvacet stránek. Zahrnuji tam i zkušenosti z výuky ve škole. Otázky dětí jsou podněty, jimž se pak můžu v učebnici věnovat.

 

Děláte si tedy poznámky přímo ve vyučování?
Ano. Když učím třeba obecný dějepis, je problém upoutat pozornost žáků. Událost se stala dávno a častokrát je pro ně nepochopitelná. Když ale vyprávím o něčem z okolí, tak zpozorní, protože kolem toho místa třeba chodí denně do školy a netušily, že se tam něco významného mohlo stát. To jsou pro mě podněty.

 

Bude kniha obsahovat nějaké ilustrace?
Učím ještě výtvarnou výchovu, takže častokrát třeba s dětmi chodíme ven a malujeme okolní prostředí nebo na téma nějaké dějinné události. Právě tyto ilustrace bych v ní chtěla použít.

 

Vzpomenete si na něco zajímavého, o čem se čtenáři v knize dozvědí?
Píšu tam třeba o místě, o němž lidé málo vědí. Když se jde přes pole do Kučerova, bývala tam dříve cestička, která už je samozřejmě rozoraná. Stál u ní ale kříž, který je tam pořád. Bude tam už nějakých pár století, někdo udává devět, někdo sedm. Je k němu vázaná legenda, že kolem procházeli Cyril a Metoděj. Před tím tam prý bylo pohanské obětiště a rostla u něj lípa. A lidé potom lípu skáceli a postavili tam kříž jako znamení křesťanství.

Pak jsem se ještě dočetla v záznamech kněze Škorpíka, že tam stávala socha Panny Marie a dva kluci jí poškodili oči a nos. Nato ten jeden úplně přišel o zrak a druhý dostal rakovinu nosu.

21.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dopravu na D1 zastavily hromadné dopravní nehody.
AKTUALIZOVÁNO
7

Sněhová kalamita v Brně: hromadné nehody blokovaly D1 více jak tři hodiny

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
4

U Drnovic pozor na náledí, varují policisté. Provoz blokují uvízlé kamiony

Na kolejích loni zemřelo nejvíc lidí za posledních deset let. Většinou sebevrahů

Jižní Morava /ANKETA/ – Smrt pod koly vlaku čekala loni na osmatřicet lidí, pět z nich zemřelo při nehodě na železničním přejezdu. Zbylí si vzali život dobrovolně. Sebevraždu na kolejích volili hlavně muži. Rok 2017 byl nejtragičtější za posledních deset let.

Přeplněné kontejnery o svátcích? Ve Vyškově zapracují na svozových plánech

Vyškov - Přeplněné kontejnery na tříděný odpad ve Vyškově rozčílily o vánočních svátcích řadu obyvatel. Na radnici se objevilo hned několik stížností.

Epidemie chřipky je jistá, zní od hygieniků. Lékárny už mají víc zákazníků

Blanensko, Vyškovsko – Bolesti v krku, suchý kašel, rýma. Různé druhy nemocí dýchacích cest trápí v těchto dnech obyvatele Blanenska a Vyškovska. Loni ale byla situace ještě horší, region už zachvátila chřipková epidemie.

Vylovení, odbahnění, vysušení a 4,3 promile v krvi: podívejte se na videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 15. ledna 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>