A jak začínali? „Nejdříve jsem se věnovala baletu, ale pak mamka uviděla tancování a tak bylo rozhodnuto. To mi tenkrát bylo asi devět,“ popisuje Rozálie Kopecká.

Zatímco Ondřej Kadič nastartoval taneční dráhu už v pěti letech. Tak nějak to mají trochu v rodině, starší sestra taky tancovala a starší bratr nyní dělá asistenta v kurzech.

Jak se vůbec dostali k sobě jako taneční pár? „Prostě nás k sobě jednou strčili a bylo jasno,“ směje se Rozálie při vzpomínce na začátky. A od té doby spolu brázdí tanečními parkety.

„Roza je jako moje ségra,“ prohlásil Ondřej o tom, že je mezi nimi i velké pouto přátelství. Za devět let tancování také prošli několika kategoriemi soutěže, které jsou rozděleny podle věku. Nyní jsou již v kategorii mládeže A a před rokem a půl ještě soutěžili za juniory B. Jinak se specializují na standardní tance.

Již od počátku jsou oba členy taneční školy H+L ve Vyškově a jejich trenérem je Lubomír Sedlák. Tanci se věnují čtyřikrát týdně. „V pondělí a ve středu trénujeme hodinu a v úterý a ve čtvrtek jsou to pak dvě hodiny,“ vypráví Ondřej Kadič.

„Na úplně prvních trénincích jde hlavně o to, aby se člověk dostal do kondice, aby nebyl dřevo, učí se také počítat hudbu a poznávat tance,“ líčí zase Rozálie. Jejím nejoblíbenějším tancem je walz, protože je pomalejší, Ondrovi je zase sympatické tango, protože je temperamentní. Nejlépe však umí společně valčík.

Jinak jezdí na pohárové soutěže, sbírají tam body, aby se udrželi v třídě nebo postoupili výš. Také kluby v různých městech pořádají své soutěže a tam se může přihlásit kdokoliv. Účastní se také taneční ligy.

Mezi jejich největší úspěchy zatím patří první místo z pohárové soutěže v Pardubicích před dvěma roky a ještě o rok dřív byli také první ve standardních tancích v Hradci Králové.

A co je na tom všem baví úplně nejvíc, co je žene kupředu v jejich sportovním snažení? „Radost, to, že jsme v kolektivu, a pohyb“, popisuje Ondřej.

Kromě tance už jim moc volného času nezbývá, ale Rozálie si ráda zajezdí u sestry na koni a Ondřej dělá rekreačně atletiku nebo fotbal.

Za svůj taneční vzor mají Lucii Sedlákovu, protože ji znají už dlouho a dřív s nimi i velmi často tancovala. Do budoucna rozhodně chtějí tancovat dál a až jednou v budoucnu skončí s aktivní činností, uvěžují o tom, že by se zaměřili na trenérskou činnost.

„Všichni nás už teď učí, abychom těm mladším byli dobrým vzorem a sami je hodně učili, takže proč to časem neplnit naplno,“ dodal ještě na závěr Ondřej Kadič.