Přestože Bučovice patří k okrajové severnější části vinařské oblasti, hospodaří tam třicet vinařů. Vinohrady nejsou velké, zhruba do pěti hektarů. Časy, kdy ve středověku bývalo v Bučovicích tři sta hektarů vinic jsou už dávno pryč. I tak tam ale můžou vzniknout vína, které ze stobodové stupnice dosáhla devadesáti bodů. „V konkurenci se rozhodně neztratíme. Bučovická vína jsou stále lepší a lepší,“ myslí si Navrátil, který je předsedou sdružení bučovických vinařů. Vinohrad má pronajatý v jižní části města. Víno vyrábí deset let a tvrdí, že v kvalitě se stále zlepšuje. Důkazem je i jeho vítězné Chardonnay, výběr z hroznů z roku 2005 s vysokou cukernatostí. A to přesto, že tento rok byl z vinařského hlediska spíše průměrný. Jako nejlepší roky hodnotí vinař léta 2000 a 2003, naopak jako deštivé a chladné 2001 a 2004, kdy vznikaly moky spíš kyselé.

Bučovičtí vinaři jsou většinou odkázaní na dokupování hroznů z jiných oblastí, stejně tak i Navrátil. Jinak ale víno kompletně vyrábí doma. „Hrozny se vhodí do odzrňovače a kuličky se vylisují. Několik měsíců pak kvasí. Až se nápoj vyčistí, připraví se k archivaci a k prodeji. Červené víno se nechává kvasit ve slupkách, ze kterých se vyluhuje červená barva,“ popsal stručně postup při výrobě vína.

Na Bučovicku se pěstuje víc víno bílé než červené, stejně jako prý ve zbytku České republiky. „Češi mají raději víno bílé, a proto se u nás mnohem více pěstuje. Bílé má větší charakterové vlastnosti jednotlivých odrůd. V červených až takové rozdíly v aromatech, vůni a chuti nejsou,“ vysvětlil Navrátil.

I přesto se najdou tací, kteří upřednostňují červené, a těm chutnalo zejména Zweigeltrebe z loňské sklizně Vlastimila Krčmáře. To degustátoři ocenili jako nejlepší bučovické červené víno.

Bučovičtí vinaři mají komfortní zázemí. „Máme k dispozici obrovský zámecký sklep s vysokou klenbou. Jsou tam speciální kóje na archivní vína, každá na osmnáct stovek lahví. Teplota je konstantní po celý rok,“ prozradil Navrátil jedno z tajemství, proč jsou bučovická vína stále úspěšnější.