VYBRAT REGION
Zavřít mapu

K historii kostelů v Rousínově

ROUSÍNOV - Církevní památky ve městě mají bohatou a prastarou minulost.

23.5.2007
SDÍLEJ:

Erb kounicovsko-sezim.ovský nad portálem dvora v LetonicíchFoto: Václav Sedlmajer

Rousínov na Fabritiově mapě z roku 1569.

Počátky rousínovské obce sahají do hluboké minulosti, ale jsou utajeny pro nedostatek dochovaných písemných zpráv. Nejstarší zmínka o její existenci je z 24. června 1222, kterou se v listině krále Přemysla Otakara I. a Jindřicha Vladislava připomíná jako svědek „Petrus de Russinow“. Více o tomto Petrovi nevíme, ale je jisté, že to byl šlechtic, když na královské listině vystupoval jako svědek.

Starý a Nový Rousínov

Lze jen usuzovat, že dávno před tím již vedle sebe existovaly dvě části této obce. Patrně i podle výměry katastru jedna část byla zemědělská, a to Starý Rousínov (2,86 km2) a druhá část, Nový Rousínov (0,95 km2), byla rozložena a měla funkci při staré cestě z Brna do Olomouce, která se klikatila pahorkatým terénem přes jednotlivé vsi a existovala již v roce 1248.

Nový Rousínov byl hrazené městečko, jak je patrné z jeho nejstaršího znázornění na nejstarší mapě Moravy Pavla Fabritia z roku 1569. Na kresbě je jasně vidět vstupní (brněnská, mýtní) brána po obou stranách s hradbami a nárožními obrannými věžemi, v pozadí pozorovací věž asi s kostelíkem.

Protože Fabritius jasně rozlišoval obce hrazené od nehrazených, lze jeho kresbu považovat za spolehlivou a tvrdit, že Rousínov měl již v 16. století jak hradby, tak i brány, ač se nám o druhé bráně směrem k Vyškovu nic bližšího nezachovalo.

Rousínovská fara

Podle profesora Ladislava Hosáka jmenuje se roku 1401 v Rousínově fara, v roce 1511 byla tu fara katolická a existovala kaple svaté Maří Magdaleny, při níž byl ustanoven kněz Jan Handel, ale nepříslušela mu duchovní správa. Fara zanikla za třicetileté války a byla administrována z Rousínovce až do r. 1697, kdy byla fara v Rousínově obnovena.

Proč takové změny? Brzy po roce 1560, kdy Rousínov přestal býti osadou zeměpanskou, šířilo se tu protestantství a pravděpodobně vlivem Dubčanských, z nichž Jan starší byl zakladatelem známé sekty Habrovanských, usazovali se v Rousínově nekatolíci.

Proto již v roce 1568 psal olomoucký biskup Prusínovský: „Máme o tom jistou správu, kterak by v kostele městečka Rousínova pikharti nebo bratří valdenští schůzky své mívali, čehož od starodávna nebývalo.“ A roku 1570 tentýž biskup psal dědičnému pánu Rousínova Dubčanskému „kterak by se o to nějaký tkadlec pominulými časy pokoušel v kostele rousínovském kázání činiti a lid od víry křesťanské svozovati.“

Konečně roku 1696 byla v Rousínově zřízena samostatná fara. Nový první farář Antonín Kirchsteiner byl investován 13. září 1696.

Románský týn?

Rousínov obehnaný hradbami s mýtní bránou měl také pozorovací a obrannou věž. Stáří věže si odvodíme z dostupných údajů v literatuře zpětně. Víme, že na věži byl zavěšen zvon zvaný „Prostřední“ o váze téměř jedné tuny. Byl ulitý v r. 1581 „od mistra Jana Konwarze, zvonaře a obyvatele miesta Wisskowa“, jak uváděl nápis na zvonu. Tento zvon spolu s ostatními zrekvírovala císařská armáda pro válečné účely v roce 1917.

Existenci věže, která sloužila k pozorování okolí, zvláště za válek, kdy se z ní také na zvon „šturmovalo“, dokládají obecní účty k roku 1620. Tehdy obec odměnila jakéhosi žida za to, že šturmoval proti Polákům, kteří v kraji pálili.

Bývalý vstup do věže v Novém Rousínově.

Mělo se za to, že dnešní věž byla postavena se stavbou nového kostela a dokončena v roce 1717. Provedl jsem prohlídku a průzkum věže. Spodní část věže do výšky osmnácti a půl metru (až pod „vrata“ v prostoru, kde jsou zavěšeny zvony) je původní. V roce 1717 vznikla pouze nadstavba věže do dnešní podoby.

Věž má mírně obdélníkový půdorys. Vnější rozměry včetně omítky činí 6,40 × 5,90 metru (v dolní části je zdivo zesílené). Zdivo věže je kamenné, z hrubých různě velkých kamenů se snahou vrstvení do řádků, na maltu, bez vnitřní omítky, o síle zdiva sto padesát až sto šedesát centimetrů, vnitřní rozměry věže v patře jsou 3,30 × 2,90 m (delší strana je v příčné ose kostela).

Kamenné zdivo věže v Novém Rousínově. Původně měla věž přízemí a tři patra ve zděné části a v každém patře tři střílny na tři světové strany, některé jsou ještě s kamenným ostěním. Věž byla bez oken. Nad zděnou částí byla konstrukce na uchycení zvonu a asi ochoz umožňující pozorování okolí do všech světových stran a věžní hodiny.

Podpis malíře F. Mieřila na obraze „Smrt sv. Josefa“ na bočním oltáři kostela Sv. Maří Magdaleny v Rousínově.

Do každého patra býval samostatný vstup směrem ze strany kostela. Některý je ještě opatřený zárubní a kamenným ostěním s půlkruhovým nadpražím. Svědčí to o vnějším schodišti ze strany kostela, dnes neexistujícím – kostel je k věži přistavěn (pravděpodobně tak i původní kostelík sv. Maří Magdaleny). To vše potvrzuje pozorovací a obranný charakter věže.

Kamenné závaží hodin o váze šestapadesáti kilogramů ve věži kostela v Rousínově.

Že na věži byly i hodiny, dokládají obecní účty na všelijaké příjmy a vydání z let 1620 – 1621, kde v části „Vydání rozličné“ je uvedena položka za „dřevěnej volej rektorovi k mazání hodin 3 grejcary“. Povinností rektora bylo také kromě jiného za odměnu vyzvánění frejunků. Při úklidu věže v tomto roce bylo objeveno kamenné závaží od původních hodin o váze jednoho centu, tedy šestapadesáti kilogramů.

Domnívám se, na podkladě všech výše uvedených údajů a podle stavebního charakteru a prvků věže, že by mohlo jít až o stavbu románskou, které jsou charakteristické masivními stěnami, členěním hmot do tvaru hranolu, nebo válce a klenutím s půlkruhovým obloukem. Znamenalo by to, že věž mohla být postavena někdy kolem roku 1200. K prokázání je však třeba podrobného odborného stavebně historického průzkumu.

Je možno si představit, že se jednalo o tak zvaný týn. To byl opevněný kamenný kostel, který sloužil i jako úkryt obyvatel v období válek. Většinou nám z nich zbyly jen názvy některých měst, třeba Týn nad Vltavou, Horšovský Týn, Týniště nebo také Týnský chrám v Praze. Název asi vznikl z německé koncovky – tein, z podstatného jména der Stein – kámen. Opevněný kostel býval chráněný příkopy, valy a hradební zdí, věž doplňoval ochoz a podsebití.

Při stavebně geologickém průzkumu z července 2005 pro návrh opravy kostela bylo zjištěno, že v těsné blízkosti kostela se pohybuje mocnost navážek většinou od dvou do dvou a půl metru. Místy se mohou vyskytovat i značné nepravidelnosti. Například na západní straně kostela u věže byla zjištěna navážka až do hloubky pěti metrů pod úroveň dnešního náměstí. Údaje byly získány z georadarového měření. To vše podporuje moji domněnku.

Kostel v Novém Rousínově

První zmínka o stavbě nového kostela v Rousínově se objevuje v Kounicovské korespondenci z května 1695, kdy G. B. Bitterpfeil, pracující pro hraběte Kounice, píše slavnému italskému architektovi Martinellimu. Samostatná katolická duchovní správa byla zřízena v Novém Rousínově o rok později. Rousínovský kostelík svaté Máří Magdaleny byl pravděpodobně zděný, protože se domnívám, že by jinak nepřestál časté požáry, které Rousínov postihovaly.

Protože kostelík byl již značně sešlý a nevyhovoval, vydala biskupská konsistoř v Olomouci 17. března 1699 povolení na stavbu farního kostela na místě původního kostelíka a z části na místě hřbitova, který se nacházel kolem původního kostelíka. Nový hřbitov byl založen roku 1706 „za městečkem“ při cestě do Královopolských Vážan.

Stavba nového kostela byla zahájena v květnu 1699 a vzal si ji na starost slavkovský stavitel, stavební mistr Gulio Tini. Pomáhali mu ještě tři další tovaryši a asi větší počet nádeníků z místa. Kostel barokního slohu je bezesporu dílem italského architekta Domenica Martinelliho (1650 – 1718), původně kněze, který v té době působil jako architekt sídla rodu Kouniců ve Slavkově. Domenico Martinelli téměř zcela ovládl projekci nejdůležitějších staveb na Moravě v letech 1690 – 1705.

Stavitelem chrámu v Novém Rousínově byl Dominik Andreas hrabě Kounic (1740 – 1812). Nový Rousínov totiž od roku 1594 patřil k panství slavkovskému, kdy jej koupil Oldřich z Kounic a na Slavkově za dvaadvacet tisíc zlatých. K panství slavkovskému se tak dostal i Kroužek, kdežto Starý Rousínov patřil spolu s Velešovicemi k panství podolskému, Slavíkovice a Vítovice k panství pozorskému a Královopolské Vážany ke klášteru v Nové Vsi (Králově Poli).

Stavba kostela sv. Maří Magdaleny pokročila tak daleko, že Martinelli spolu s G. B. Bitterpfeilem, který byl stavebním znalcem Kouniců, při návštěvě Rousínova stanovili v roce 1702 umístění nové kazatelny. K dokončení stavby kostela v Novém Rousínově došlo pravděpodobně o rok či dva později, protože obrazy na bočních oltářích kostela jsou od malíře F. Mieřila z roku 1704. Nadstavba vlastní věže byla dokončena až v roce 1717 z tradičního cihelného zdiva. V Lucce v Itálii, odkud Martinelli pocházel, se zachoval písemný materiál a skici kostela z jeho ruky.

Pokusím se odpovědět na otázku, jestli snad věž rousínovského kostela byla postavena na místě původní věže. V publikaci profesora Lolence mě zaujala poznámka, že do nové stavby kostela mohla být převzata pouze stará věž po chór, možná i chór sám.

Chór je v chrámu místo vymezené původně pro zpívající kněze, ve starokřesťanském chrámu byl vyhrazeným místem pro zpěváky, kdežto kněžiště bylo v prostoru apsidy, která sloužila ke shromáždění kněží kolem biskupského stolce, před nímž stál oltář. Od 5. století byla apsida orientována zpravidla k východu a od doby románské byl oltář stavěn v apsidě. To potvrzuje domněnku, že původní kostel byl orientován oltářem směrem k východu

Pod kostelem svaté Máří Magdaleny jsou dvě krypty zazděné roku 1889 při kladení dlažby. Krypta bývala nejčastěji pod chórem. Krypta pod dnešním chórem byla zřízena asi při stavbě kostela v letech 1699 – 1703.

Tato krypta obdélníkového tvaru byla přístupná z vnější strany kostela otvorem o rozměrech asi 60 krát 60 centimetrů opatřeným dvířky, sloužícím asi k odvětrání. Jedná se asi o jednu místnost o výšce tři metry, rozdělenou asi na tři části, ve které byly ještě v minulém století poházeny zbytky ostatků pohřbených.

Při obnově fasády kostela v posledním období dělníci otvor zazdili a nechali tam pouze průduch 15 krát 15 centimetrů. Předpokládám, že druhá krypta situovaná pod původním chórem (dnešním oltářem), je pozůstatek z původního kostelíku. O kryptě není nic známo, vstup do ní je v podlaze kostela a je zakrytý kamennou deskou.

V r. 1928 prováděl stavitel J. F. Toman větší opravu kostela. Protože mezi sakristií a věží vlhla zem, chtěl Toman kryptu otevřít, ale nebyl mu k tomu dán souhlas. Co se pod podlahou skrývá, by stálo jistě za prozkoumání. Georadarové měření naznačilo, že krypta může mít kruhový půdorys s průměrem šest metrů, výška se odhaduje na dva a půl metru. Má výrazně zaklenutý strop s vrcholem v hloubce půl metru pod podlahou kostela s lokálním objektem na východě, asi schodištěm.

Kaplička sv. Floriana v Rousínově. V letech 1727 – 1728 byla vystavěna na protějším konci náměstí u východu z městečka směrem k Vyškovu kaple svatého Floriána, ochránce města před požáry, jimiž Rousínov mnohokrát trpěl a jimiž byl také jeho původní stavební ráz značně setřen.

Protože kaple byla postavena devět let po smrti Martinelliho, sdílím názor profesora vídeňské univerzity Hellmuta Lorenze, že budova staví patrně na tradicích, jež slavný architekt založil na panství hraběte Kounice. Masivní zapojení lisén na fasádě skutečně připomíná Martinelliho styl.

Památky Rousínovce

Kostel svatého Václava v Rousínovci.V Rousínovci, dříve Starém Rousínově, vsi na bývalém kapitulním statku podolském, s farním kostelem sv. Václava, se připomíná fara již roku 1398. Přifařena k ní byla i Čechyně a Velešovice. Rousínovec koupila svatopetrská kapitula v Brně a od ní pravděpodobně dostal i pečeť z roku 1630 se zkříženým mečem, klíčem a radlicí.

Nový Rousínov díky svým hradbám a péčí o obranu tak netrpěl za třicetileté války jako obce mimo něj. Nejhůře bylo právě v Rousínovci, když byl nepřáteli tak zničen, že komise roku 1647 zjistila, že naživu zůstali pouze čtyři ze dvaceti usedlých.

Před třicetiletou válkou bylo v Rousínovci pětadvacet domů. Kapitula se proto snažila obec povznést a pečovala také o farnost. V následujícím století se jen ponenáhlu zacelovaly rány minulých dob, protože ani pak neminula léta bez otřesů a pohrom. Tak Rousínovec utrpěl 9. června 1715 velkým požárem, který byl založen ve farní stodole. Při něm vzal za své kostel i s farou a téměř celá obec. Během požáru se roztavily i zvony na věži.

Farář po požáru bydlel po dobu pěti let v Novém Rousínově, kde sloužil mše ve všední dny a v neděli a ve svátky sloužil ve Velešovicích. Kapitula musela přistoupit ke stavbě nového kostela.

Kaplička svatého Floriána v Rousínovci na snímku z roku 1931Základní kámen k němu byl položen 9. května 1718. Stavba byla úplně dokončena v roce 1732. Rok před dokončením kostela byla v Rousínovci postavena kaplička svatého Floriána se starobylým obrazem tohoto světce. Na podstavci oltáříčka byl dvouhlavý orel, nad hlavou měl letopočet 1731 a na prsou C VI (jméno císaře Carolus VI.). Kaplička stála na rozcestí při silnici do Slavkova. Při rozšiřování cesty v roce 1932 byla zbořena.

V roce 1807 utrpěl kostel svatého Václava opět požárem. Shořelá báně se již nestavěla a věž byla zakryta stanovou střechou v dnešní podobě.

Stavitelem kostela svatého Václava ve Starém Rousínově pravděpodobně nebyl Maxmilián Ulrich hrabě Kounitz (1679 – 1746), protože Starý Rousínov nikdy (až na půl roku od 16. července 1620 do 16. ledna 1621) nepatřil panství slavkovskému, ale kapitule svatopetrské a náležel ke kapitulnímu panství podolskému.

Hrabě Kounic se všemožně snažil získat Rousínovec ke svému panství a nabídl kapitule svatopetrské, že smění svoji Líšeň a Slatinu za Rousínovec a Velešovice. Chtěl ale ještě doplatek, a tak se kapitula vymluvila a ke směně nedošlo.

Stavba, možná přestavba kostela, byla provedena slavkovským stavebním mistrem Peterem Giulettim, původem z Itálie z vévodství Milánského, který dlouhá léta ve Slavkově pracoval pod vedením Martinelliho. Pravděpodobně se jedná o převzetí Martinelliho plánů ze slohových základů. Samotný styl budovy: jedna loď s příčnými kaplemi a typický systém jednoduchého vrstvení stěn a masivních lisén ve třech, někdy i čtyřech vrstvách je pro něj typický.

Domnívám se však, že hlavní podíl na stavbě má provádějící stavitel Giulietti, který je také stavitelem věže kostela v Habrovanech, ale procento podílu nelze odhadnout. Stavba stylisticky zcela odpovídá prokázaným Martinelliho vesnickým stavbám, hlavně kostelu v Letonicích. Návrh nejspíš nebyl předem objednán, protože se nevědělo, že původní kostel v roce 1715 vyhoří, což se stalo tři roky před úmrtím Martinelliho (11. září 1718), když víme, že v roce 1705 se Martinelli vrátil do své rodné Luccy a v posledním období byl vážně nemocen.

Martinelliho odkaz v okolí Rousínova

Ještě zmínka o jedné sakrální stavbě, která není na našem území, je ale z široka daleka viditelná. Stojí jižně od města, na samém okraji katastru. Tyčí se na kopci ve výšce tří set dvaašedesáti metrů nad mořem nad slavkovskými vinohrady. Je to kaple svatého Urbana, patrona vinařů.

Původní kaple byla navržena dvorním architektem Kouniců Domenicem Martinellim okolo roku 1700 (existují skici). Zakládací listina je z 1. srpna 1712. V r. 1784 za josefínských reforem byla kaple uzavřena. Těžce ji poškodili Francouzi za Napoleonova válečného tažení v roce 1805 (kaple měla šindelovou střechu) a v roce 1816 bylo rozhodnuto kapli zbořit.

V roce 1858 byla zahájena stavba kaple nové, a to podle původního plánu, s odchylkami ve stavbě věže a průčelí. Z příspěvků dobrodinců byla postavena až po střechu. V roce 1861 byla kaple ze jmění slavkovských měšťanů „Singularistů“ dostavěna a posvěcena.

Půdorys kaple tvoří rovnoramenný kříž, v severním zaokrouhleném rameni je oltář s původním obrazem svatého Urbana s vedutou města Slavkova ještě s hradbami. V současnosti je obraz umístěn v prvním patře slavkovského zámku na chodbě ke kapli. Z původní kaple je rovněž použit kříž na věži.

A jak vlastně souvisí kostelík svatého Urbana s Rousínovem? Obnovu kostelíka inicioval a cihly na přestavbu kostelíka daroval ze své cihelny za mlýnem ve Starém Rousínově mlynářský mistr Dominik Špatinka (1808 – 1892), vlastenec a poslanec říšského selského sněmu. Dne 14. srpna 1938 byla politikovi a národnímu buditeli Dominiku Špatinkovi odhalena pamětní deska na Pavizově mlýnu v Rousínovci.

Hrabě Kounic nechal také renovovat patronátní farní kostely a hospodářské stavby na dalších místech svého panství.

Farní kostel svatého Mikuláše v Letonicích. Rukopis Martinelliho je znát také na farním kostele svatého Mikuláše v Letonicích, které hrabě Kounic koupil v roce 1684. Zde jako datum dokončení můžeme vzít rok 1699. Na podzim byla umístěna na kostelní věž hlava a kříž. Kostel byl znovu obnoven roku 1787.

Základní stavba je málo významná: sálový prostor se vtaženým chórem a věží v průčelí, malé a nízké boční kaple. Vnitřní prostor je členěný mocnými toskánskými dvojitými pilastry. Ale především vnější stavba - mohutné vrstvené zdi s naloženými lisenami - svědčí pro Martinelliho. Tímto členěním zajišťuje Martinelli stavbě přes nejjednodušší prvky velké členění, které jí propůjčuje přes skromné rozměry určitou monumentalitu.

V roce 1687 byly v Letonicích započaty práce na novostavbě velkého hospodářského dvora. Skončily o osm let později. Pozornost na této stavbě si zaslouží především portál s kamenným erbem hrabat Kouniců. Protože v té době již Martinelli působil ve službách hraběte Dominika Andrease hraběte z Kounic, je velmi pravděpodobné jeho autorství na této neočekávané moravské „architektuře minor“. Existuje i dřevěný model portálu.

Pohled na kostel svatého Vavřince v Křenovicích. Menší plánovací činnost Martinelliho lze zaznamenat okolo roku 1693 u farního kostela svatého Vavřince v Křenovicích. Základy kostela je třeba hledat již kolem roku 1300. V původním zdivu jsou zachovány prvky gotické. Rekonstrukce se připravovala v roce 1690, hlavní přestavba do dnešní podoby byla provedena o rok později.

Chybějící peníze zapůjčil Dominik Ondřej Kounic a byly spláceny po třiceti až padesáti zlatých do roku 1700. V srpnu toho roku obdržel zednický mistr Geulio Tiny (stavitel kostela v Novém Rousínově) doplatek za provedenou fasádu na křenovickém kostele. S Dominikem Martinellim můžeme pravděpodobně dát do souvislosti toto datum, ale podíl Martinelliho na přestavbě nemůže být posouzen.

S Martinellim jsou ještě spojovány další sakrální stavby, a to kaplička ve Slatině, kostel v Pozořicích, v Moravských Prusích a v Křižanovicích.

23.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Učitel střední školy 9 000 Kč

Učitelé na středních školách a konzervatořích pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Učitel/ka odborných předmětů - zedník, dlaždič. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 9000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: POŽADAVKY: VŠ technického zaměření + VŠ oboru speciální pedagogika, POPIS PRÁCE: PP na dobu určitou s možností prodloužení, mzda dle praxe, učitel odborných předmětů - zedník, dlaždič, KONTAKT: Gabrielová Olga, tel.: 517 348 909, email: gabrol@seznam.cz. Pracoviště: Mateřská škola a základní škola, vyškov, sídl. osvobození 55, Sídliště Osvobození, č.p. 681, 682 01 Vyškov 1. Informace: Olga Gabrielová, +420 724 223 298.

Služby - Služby Poštovní doručovatel 15 500 Kč

Doručovatelé listovních poštovních zásilek Doručovatel listovní pěší/motorizovaný. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15500 kč, mzda max. 18000 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: POŽADAVKY: vzdělání nižší střední odborné, pro motorizované doručování ŘP sk. B podmínkou, POPIS PRÁCE: PP na dobu určitou s možností prodloužení, vhodné i pro absolventy, příprava listovních zásilek a jejich doručování do firem a domácností, uložení nedoručených zásilek na ukládacích poštách, vyúčtování zásilek a finanční hotovosti po návratu na pracoviště, distribuce reklamního a propagačního materiálu, ZAMĚSTNAVATEL NABÍZÍ: 5 týdnů dovolené, stravenky, vlastní rekreační zařízení, KONTAKT: Filípková Eva, tel.: 954 268 500, 734 876 610, Po-Pá 7-14 hod, e-mail: kriz.petr.2@cpost.cz nebo osobně na adrese pracoviště. Pracoviště: Česká pošta, s.p. bučovice, Legionářská, č.p. 128, 685 01 Bučovice. Informace: Eva Filípková, +420 954 268 500,734 876 610.

Obchod - Obchod Obchodní referent 24 000 Kč

Obchodní referenti Referent/ka nákupu a prodeje. Požadované vzdělání: vyšší odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 24000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: POŽADAVKY: vzdělání vyšší odborné, praxe není podmínkou-zaučení, zodpovědný přístup k práci, technické myšlení, ochotu učit se, spolehlivost, POPIS PRÁCE: PP na dobu neurčitou, vhodné i pro absolventy, nástup možný ihned, administrativní kancelářská činnost, příjem a evidence objednávek, komunikace se zákazníkem, příjem výrobků a zboží na sklad, ZAMĚSTNAVATEL NABÍZÍ: práce v přátelském kolektivu, příspěvek na závodní stravování, proškolení, příjemné pracovní prostředí, KONTAKT: Holoubek Bronislav Ing., tel.: 723 819 601, e-mail: holoubek@hbpack.cz. Pracoviště: Hb pack s.r.o. slavkov, Československé armády, č.p. 1213, 684 01 Slavkov u Brna. Informace: Bronislav Holoubek, +420 723 819 601.

Služby - Služby Ostatní pomocní a nekvalifikovaní 15 000 Kč

Ostatní pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ve službách jinde neuvedení Pomocná síla. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadavky: vzdělání vyučení, spolehlivost, zodpovědnost, Popis práce: PP na dobu neurčitou, nástup možný ihned, Kontakt: Slavomíra Leklová, tel: 776 808 000, nutný osobní pohovor. Pracoviště: Rouslemot s.r.o. rousínov, Slavkovská, č.p. 1145, 683 01 Rousínov u Vyškova. Informace: Slavomíra Leklová, .


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dudek obecný. Ilustrační foto.

Dudníky pro dudky. Zoo pomáhá s návratem ohrožených druhů do volné přírody

Ilustrační foto.

Skládka opakovaně hoří. Požárům nejde zabránit, nejsou nebezpečné, tvrdí hasiči

Kráska z Íránu, Maroka nebo jihu Evropy? Vyberte nejhezčí fanynku skupiny B

Fotbalové mistrovství světa v Rusku neprovázejí jen nádherné útočné akce a góly, ale i krásné ženy na tribunách či ve fanzónách. Do konce června vám budeme nabízet nejsympatičtější fanynky týmů z každé skupiny. Můžete hlasovat pro vaši favoritku, vítězky pak postoupí do finále, v němž se „utkají“ o pomyslný titul Miss šampionátu.

AKTUALIZOVÁNO

Dotace na kontroverzní hru? Na znásilňování muslimky nepřispějeme, rozhodl kraj

Brno – Milionová dotace pro Národní divadlo Brno na festival Divadelní svět se nevztahuje na kontroverzní hry Naše násilí a vaše násilí a Prokletí.

Na dálnici nouzově zastavil autobus se 49 dětmi. Hořel mu motor

Vyškov - Na 225. kilometru dálnice D1 u Vyškova ve čtvrtek před půl devátou ráno musel zastavit autobus plný dětí, kterému začal hořet motor.

Kam s odpady? Obce řeší konec skládek, výrazně je omezí zákon

Jižní Morava – Využít z odpadu, co se dá, více třídit a nespoléhat na skládky. Obce i obyvatelé kraje se krok po kroku připravují na nové povinnosti, které jim vyplývají ze zákona o odpadech. Ten kromě jiného už za šest let výrazně omezí možnost skládkování.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT